Rosalind Picard: Porovnání verzí

Řádek 57: Řádek 57:
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references/>
 
<references/>
 +
 +
=== Externí odkazy ===
 +
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard Rosalinda Pickard na WIKI (ENG)]
 +
* [http://affect.media.mit.edu Web o Affective Computing (ENG)]
 +
* [http://web.media.mit.edu/~picard/ Domovská stránky Rosaliny Pickard s životopisem (ENG)]
 +
* [http://search.proquest.com/lisa/docview/57581401/89A1491E15CB494APQ/1?accountid=35514 Článek ''"Affective Computing: Challenges"'' v ''International Journal of Human-Computer Studies'' (ENG)]
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
Řádek 63: Řádek 69:
 
* [[Emoce]]
 
* [[Emoce]]
 
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]
 
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]
−
 
−
=== Externí odkazy ===
 
−
* [https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard Rosalinda Pickard na WIKI (ENG)]
 
−
* [http://affect.media.mit.edu Web o Affective Computing (ENG)]
 
−
* [http://web.media.mit.edu/~picard/ Domovská stránky Rosaliny Pickard s životopisem (ENG)]
 
−
* [http://search.proquest.com/lisa/docview/57581401/89A1491E15CB494APQ/1?accountid=35514 Článek ''"Affective Computing: Challenges"'' v ''International Journal of Human-Computer Studies'' (ENG)]¨
 
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===

Verze z 17. 2. 2017, 13:22

Rosalind Wright Picard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT (Massachusettský technologický institut), ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny Affective Computing ("Emoční výpočetní technika" nebo také "Počítačové zpracování emocí") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia Things that think [1] a spoluzakladatelka startupů Affectiva[2] a Empatica[3]. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers)[4].

Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako Affective Computing, o kterém vydala i svou publikaci Affective Computing.[5][6]. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání emocí ze strany robotů a nositelných počítačů (wearables). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.[7]

Rosalinda Picard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology


Akademická práce

Picard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.[8][9]. Picard je výzkumnicí v oblasti affective computing a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.[10]. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.[11]. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. Steve Mann, profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.

Affective Computing

Při práci v oblasti affective computing vydala Picard svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: "Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Picard dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce" Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Picard následující modelovou situaci: "Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu."[12].

Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her[13] až po právo[14]. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "odvážnou vizi" a že bude "některé inspirovat a některé dráždit".[15]. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.[16]. Picard na jeho recenzi reagovala slovy:"Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit"[17]

V roce 2009 se Picard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Picard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.[18]. V dubnu 2014 Picard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.[19]

Výzkum autismu

Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Picard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. emočně-sociální inteligentní protézu (ESP) , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní mimiku a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy.[20].Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.

Výzkum emocí

Picard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.[21]

Náboženství a věda

Picard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.[22]. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili" a že "vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají". Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "známkou intervence" a za jejího stvořitele označuje "mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing[23], což vysvětluje, když tvrdí: "Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný."

Picard je jedním ze signatářů Nesouhlasu vědců s Darwinismem, peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.[24]. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "zní podobně jako debaty o inteligentním designu", reportér Mirco Petricevic píše: "Picard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími" Picard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu"

Ocenění

  • Georgia Engineering Foundation Fellowship(s) 1980, 81, 82, 83
  • Society of Women Engineers: “The Outstanding Woman Engineering Student” 1981, 82, 83, 84
  • National Science Foundation Fellow 1984
  • AT&T Bell Laboratories “One Year On Campus” Fellow 1984
  • Georgia Institute of Technology Department of Electrical Engineering Faculty Award 1984
  • Zvolena Omicron Delta Kappa, Georgia Tech and Southeast U. S. “Leader of the Year” 1984
  • AAUW “The Outstanding Georgia Institute of Technology Woman Graduate” 1984
  • IAPR Pattern Recognition Society Best Paper Prize (s Tomem Minkou) 1991
  • GA Tech College of Engineering “Outstanding Young Engineering Alumni Award” 1995
  • NEC Career Development Chair in Computers and Communications 1992, 96
  • Assoc. of American Publishers, Inc. Computer Science Book Award, (Hon. Mention) 1997
  • Senior Member of IEEE 2000
  • ICALT 2001 Best Theory Paper Prize (s Robem Reillym a Barrym Kortem) 2001
  • Creapole’s Committee of Honour (Paris) 2002
  • Fellow of IEEE 2005
  • Chamblee High School Hall of Fame 2005
  • Groden Network Distinguished Honorees, Research Award 2008[25]

Bibliografie

  • R. W. Picard, Affective Computing, MIT Press, 1997.
  • R. W. Picard, F. Liu, R. Zabih, G. Healey, and M. Swain (Eds.) “Content-Based Access of Image and Video Libraries,” Proceedings of IEEE Workshop, IEEE Computer Society. 1997.
  • J. Tao, T. Tan, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2005, Lecture Notes in Computer Science 3784, 2005. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2005.
  • A. Paiva, R. Prada, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2007, Lecture Notes in Computer Science 4738, 2007. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2007.[26]

Odkazy

Reference

  1. ↑ "Media Lab Faculty Biography". MIT Media Lab. Citováno 08-01-2017
  2. ↑ Kerstetter, Jim (February 2, 2013). "Building better Super Bowl ads by watching you watch them". CNET. Retrieved February 3, 2013. Citováno 08-01-2017
  3. ↑ "Crowdfunding medical devices raises money — and questions". Citováno 08-01-2017
  4. ↑ Příspěvek z archivu "2005 Fellows". IEEE Boston. 2005. Citováno 08-01-2017
  5. ↑ Kleine-Cosack, Christian (Říjen 2006). "Recognition and Simulation of Emotions" (PDF).Citováno 08-01-2017. "The introduction of emotion to computer science was done by Pickard (sic) who created the field of affective computing."
  6. ↑ Diamond, David (Prosinec 2003). "The Love Machine; Building computers that care.". Wired. Citováno 08-01-2017. "Rosalind Picard, a genial MIT professor, is the field's godmother; her 1997 book, Affective Computing, triggered an explosion of interest in the emotional side of computers and their users."
  7. ↑ Nasr, Susan (Listopad 2006). "Help for Autism: A new device teaches the interpretation of facial cues". MIT. Citováno 08-01-2017
  8. ↑ "Affective Computing Group". MIT. Citováno 08-01-2017.
  9. ↑ "Faculty members awarded tenure". MIT News Office. 2005-06-01. Citováno 08-01-2017.
  10. ↑ "Research Projects of the Affective Computing Research Group". MIT. Citováno 08-01-2017
  11. ↑ "Affective Computing Group - Current and Past Projects". MIT. Citováno 08-01-2017.
  12. ↑ Affective Computing(article by R.Picard) Archivováno December 22, 2007, na serveru Wayback Machine. Citováno 08-01-2017
  13. ↑ Binkley, Timothy (1998). "Autonomous Creations: Birthing Intelligent Agents". Leonardo. The MIT Press. 31 (5): 336. JSTOR 1576591
  14. ↑ Huang, Peter H. (January 2002). "International Environmental Law and Emotional Rational Choice". The Journal of Legal Studies. 31 (1): S245. doi:10.1086/342008
  15. ↑ Sloman, Aaron (1999). "Review of Affective Computing". AI Magazine
  16. ↑ Diehl, Stanford (February 2008). "Book Review: A Computer to Love". Byte. Archivováno z originálu 20-05-2005. Citováno 08-01-2017
  17. ↑ Picard, Rosalind (1999). "Response to Sloman's Review of Affective Computing". Volume 20 Number 1, AI Magazine.
  18. ↑ Bosker, Bianca (24-12-2012). "Affectiva's Emotion Recognition Tech: When Machines Know What You're Feeling". The Huffington Post. Citováno 08-01-2017
  19. ↑ Dillow, Clay (09-05-2012). "Wristband sensors can detect and possibly predict life threatening seizures". popular science. Citováno 08-01-2017
  20. ↑ Schuessler, Jennifer (Prosinec 2006). "The Social-Cue Reader". The New York Times.Citováno 09-01-2017.
  21. ↑ Picard, Rosalind J. (July 2010) Emotion Research by the People, for the People. Volume 2 Number 3. Emotion Review. 250-254.
  22. ↑ Petricevic, Mirko (2007-11-03). "A scientist who embraces God". The Record. Kitchener, Ontario: Metroland Media Group Ltd. Citováno 09-01-2017
  23. ↑ Harvey Blume (1998-04-29). "A Function Specific to Joy". The Atlantic Monthly. Citováno 09-01-2017
  24. ↑ Kenneth Chang (2006-02-21). "Few Biologists but Many Evangelicals Sign Anti-Evolution Petition". The New York Times. Citováno 09-01-2017
  25. ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard
  26. ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/Rosalind_Picard

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Rosalinda Picard, Affective Computing, Autismus, Digitalizace, Emoce

Kategorie: Informační studia a knihovnictví

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rosalind_Picard&oldid=44932“