Informační společnost

Informační společnost

„Sociální fenomén spojený s transformací společnosti tradiční industriální do informační. Informační společnost s rozvinutým informačním průmyslem a vysokým podílem informačních služeb vytváří předpoklady pro vznik nové elitní sociální vrstvy schopné využívat informace, znalosti a informační a komunikační technologie a naopak vede k chudnutí vrstev zaměstnanců spojených s tradičními odvětvími, kteří se nedokázali včas rekvalifikovat a nenalézají proto v informační společnosti uplatnění.“ (TDKIV)

Charakteristika informační společnosti

• Vzniká kvaliltativní proměnou industriální společnosti,
• nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace,
• intenzivní informatizace společnosti související hlavně s rozvojem informačních a komunikačních technologií,
• násobí se objem informací,
• zvyšuje se schopnost konkurence,
• nejvýznamnější oblastí se stává management informací a znalostí ve všech společenských sférách,
• rozvíjí se informační ekonomika,
• všemi negativními i pozitivními dúsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
• změny pracovního prostředí, návyků, činností ... ,
• dominuje uchování informací v elektronické podobě (Vymětal a kol., 2005)

Možnosti informační společnosti

Dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti (2009) uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti:

• „zvýšení kvality života a širším výběrem služeb a zábavy,
• lepší podpora vzdělanosti a jejímu průběžnému doplňování během aktivního profesního života, podpora profesní flexibility společnosti,
• nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,
• zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky profesní kvalifikace pracovní síly,
• nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,
• kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,
• účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,
• efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,
• nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,
• vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení vmimořádných a krizových situacích.“

Trendy měnící knihovny v informační společnosti

Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny knihoven. Informační společnost přetvořila společnost jako celek po stránce ekonomické, sociální i kulturní. Se změnami přichází i změna pracovního trhu - v popředí je profese informačního specialisty, který je charakterizován jako člověk ekonomicky využívající informace (učitelé, lékaři, vědci, ...). Úloha knihoven by měla spočívat především v podpoře této skupiny, která je pro informační společnost klíčová. Podpora by měla být realizována v několika rovinách, které můžeme chápat jako nové oblasti působení knihoven ve společnosti. Knihovny je potřeba vnímat zejména jako technologické popularizátory - měly by uživatelů seznamovat s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem. Takovým popularizačním motorem by měly být zejména na univerzitách, kde mají snadný přístup k technologiím a specialistům a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku. Naléhavá je i potřeba informačního vzdělání, kde je třeba se zaměřit nejen na rozvoj měkkých dovedností a počítačové gramotnosti, ale měly by být implementovány i témata klasicky informační (informační chování, informační etika ...). Knihovny by měly hrát roli, která vychází ze dvou zdrojů, kterými disponují. Prvním je specializovaný knihovní fond obsahující množství metadat využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu). Dalším důležitým kapitálem je sociální kapitál, kterým knihovny disponují. Knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře je mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. (Černý, 2013)

Zdroje

ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html?

JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD

RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. Státní informační politika – cesta k informační společnosti [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf

VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.