Kongresová knihovna

Kongresová knihovna (anglicky Library of Congress) se sídlem ve Washingtonu je největší knihovnou na světě a hlavním výzkumným pracovištěm Kongresu Spojených států amerických. Knihovna vyvíjí a implementuje mezinárodní knihovnické standardy, vytvořila vlastní klasifikační systém, stojí za mezinárodním projektem sdílené katalogizace a je americkým úřadem pro přidělování copyrightu.

Současné funkce Kongresové knihovny

V současné době zastává Kongresová knihovna funkci národní knihovny Spojených států a poskytuje široké spektrum služeb.

Logo Kongresové knihovny

Mezinárodní knihovnické standardy

Kongresová knihovna vyvíjí mezinárodní knihovnické standardy a podílí se na jejich implementaci. Knihovna stála u vzniku výměnného formátu MARC a dalších navazujících formátů, vyvinula vlastní klasifikační systém, Třídění Kongresové knihovny, který je rozšířený v amerických i zahraničních knihovnách a poskytuje informace o implementaci RDA včetně katalogizačních pravidel.

Katalogizace

Významným projektem Kongresové knihovny je kooperativní katalogizační program – Program for Cooperative Cataloging (PCC). Jedná se o čtyři dílčí složky:

• BIBCO (bibliografické záznamy pro monografie)
• CONSER (bibliografické záznamy pro seriály)
• NACO (autoritní záznamy jmenných autorit)
• SACO (autoritní záznamy věcných autorit)

V rámci projektu kooperativní katalogizace si zúčastněné instituce navzájem poskytují katalogizační záznamy vypracované podle společných standardů a šetří tím úsilí vynaložené na katalogizaci. Kongresová knihovna koordinuje tento projekt a poskytuje školení pro jeho účastníky.
Kongresová knihovna poskytuje na základě požadavků nakladatelů službu Cataloging in Publication (CIP) - katalogizace v knize. Služba spočívá ve vytvoření katalogizačního záznamu, který je otištěn přímo v dokumentu a pomáhá knihovnám, které získají takto zpracovaný dokument do svého fondu. Nakladatel má povinnost poskytnout Kongresové knihovně jeden výtisk každé publikace, ke které bylo vytvořeno CIP.

Copyright

I když Kongresová knihovna nemá právo povinného výtisku, získává do svého fondu významné množství publikací díky tomu, že je zároveň americkým úřadem pro přidělování copyrightu. Na základě zákona o copyrightu musí žadatel odevzdat dva výtisky díla pro potřeby Kongresové knihovny.

Akvizice

Kongresová knihovna buduje své sbírky pomocí šesti akvizičních metod: CIP, copyright, výměna, dar, federální transfer a nákup. Do fondu získává dokumenty různých druhů (knihy, periodika, hudebniny, mapy, audiovizuální dokumenty atd.) z celého světa a jejich výběr se řídí akviziční politikou Kongresové knihovny.

Meziknihovní výpůjční služba

Vzhledem ke svému rozsahu poskytuje knihovna meziknihovní výpůjční služby na národní i mezinárodní úrovni. V rámci USA poskytuje Kongresová knihovna meteriály, které nejosu dostupné v menších knihovnách. Dokumenty je možné vypůjčit prostřednictvím některé z akademických, veřejných nebo specializovaných knihoven. Ve Spojených státech je tato služba poskytována zdarma. Spolupracujícím zahraničním institucím poskytuje knihovna mezinárodní meziknihovní výpůjční službu. Pro zahraniční knihovny je tato služba zpoplatněná.

Současné projekty Kongresové knihovny

V Kongresové knihovně fungují specializované programy, které dále rozvíjejí její základní činnosti. Jedná se o projekty přibližující široké veřejnosti kulturní dědictví a podporující rozvoj čtenářství, např. American Folklife Center, Center for the Book, Poetry & Literature Center nebo Veterans History Project. Takovým projektem je i World Digital Library (WDL, mezinárodní digitální knihovna), společný projekt Kongresové knihovny, organizace UNESCO a knihoven, archivů, muzeí a vzdělávacích institucí z celého světa. WDL zdarma zpřístupňuje na internetu velké množství dokumentů v různých jazycích z mnoha zemí. Cílem projektu je zpřístupnění kulturního dědictví široké veřejnosti i učitelům a badatelům, zlepšení mezinárodního a mezikulturního porozumění a zmenšení digitální propasti mezi různými zeměmi. Déle jde o rozvíjení služeb pro fyzicky a zrakově hendikepované čtenáře (NLS – National Library Service for the Blind and Physically Handicapped). Další programy, jako např. FEDLINK, jsou zaměřené na spolupráci knihoven a dalších informačních institucí.

Historie

Hlavní čítárna v budově Thomase Jeffersona

Kongresová knihovna byla založena v roce 1800 tehdejším americkým prezidentem Johnem Adamsem. Fond knihovny měly tvořit knihy potřebné pro členy Kongresu. Původně knihovna sídlila v budově Kapitolu, ale při požáru v roce 1814 byla zničena. Tehdy nabídl prezident Thomas Jefferson Kongresu svou vlastní knihovnu, která kromě právnické literatury obsahovala svazky zabývající se jinými obory než bylo běžné pro knihovnu zákonodárné instituce. Jefferson ovšem zastával názor, že zákonodárci by měli mít přístup ke komplexním zdrojům informací z různých odvětví. Tímto přesvědčením, který Kongres vzal za své, položil základ budoucímu směřování knihovny, ze které se stala největší knihovna na světě s nejrozsáhlejšími sbírkami ze všech oborů.

V 50. letech 19. století nastalo období úpadku. V roce 1851 byla podstatná část knihovny zničena požárem a pod vedením konzervativního ředitele Johna Silvy Meehana byly sbírky obnoveny, aniž by docházelo k dalšímu rozšiřování. Dalšímu rozvoji nepomohla ani občanská válka. O rozkvět knihovny se postaral až Ainsworth Rand Spofford zastávající funkci ředitele v letech 1864–1897, který z knihovny udělal insitutci národního významu. Stál za vznikem zákonu o copyrightu z roku 1870, podle kterého museli všichni žadatelé o copyright zaslat Kongresové knihovně dva výtisky svého díla. Množství zaslaných dokumentů si vyžádalo stavbu nové budovy. Ta byla otevřena v roce 1897 a ve své době byla největší, nejdražší a nejlépe zabezpečenou knihovnou na světě.

Na začátku 20. století, během funkčního období ředitele Herberta Putnama, zažila Kongresová knihovna další období rozkvětu. Knihovna začala vyvíjet vlastní klasifikační systém (Třídění Kongresové knihovny – Library of Congress Classification) a sjednocovat katalogizační pravidla, která by platila v celých Spojených státatech. Novinkou bylo také poskytování meziknihovních výpůjčních služeb, díky nimž se knihy dostaly ke čtenářům a badatelům v celé zemi. Putnam dále podporoval rozšiřování fondu a knihovna v této době získala vzácné tisky včetně jednoho z exemplářů Gutenbergovy Bible.

Výměna informací mezi knihovnami na národní a mezinárodní úrovni vedla k potřebě vytvoření mezinárodních standardů pro bibliografické záznamy. V polovině 60. let začala Kongresová knihovna pracovat na vývoji strojově čitelného výměnného formátu MARC, který se v roce 1971 americkým standardem a od roku 1973 se používá na mezinárodní úrovni.

Budovy

Knihovna Kongresu byla původně umístěna v sídle Kongresu, v budově Kapitolu ve Washingtonu. V rámci Kapitolu se několikrát stěhovala, ať už kvůli potřebě větších prostorů pro uskladnění rozrůstajících se sbírek, nebo ve snaze umístit knihy na místo s lepším protipožárním zabezpečením. V roce 1886 byla povolena stavba vlastní budovy výhradně pro potřeby knihovny. Tato budova, Jefferson Building, byla jediným sídlem Kongresové knihovny až do roku 1939, kdy byla otevřena Adams Building. V roce 1981 se knihovna dále rozšířila do James Madison Memorial Building. Kromě těchto tří budov umístěných ve Washingtonu se některé dokumenty nacházejí ve Fort Meade v Marylandu a v Audio Visual Conservation Center v Culpeperu ve Virginii, kam byly přesunuty z důvodu nedostatečné kapacity výše zmíněných budov.

Jefferson Building

Vytvoření vlastní budovy pro potřeby Kongresové knihovny navrhl její ředitel Ainsworth Rand Spofford 1871. O sedm let později byla stavba povolena a nová knihovna byla otevřena v roce 1897. Svojí velikostí i architekturou byla poctou klasickému umění a zároveň fungovala po praktické stránce. Později byla pojmenována po Thomasi Jeffersonovi, který se významně zasloužil o budování této instituce v jejích počátcích.

Adams Building

Vzhledem k nedostačující kapacitě hlavní budovy navrhl ředitel knihovny Herbert Putnam v roce 1928 stavbu další budovy. Ta byla dokončena v roce 1939 a její jméno připomíná druhého prezidenta Spojených států, který vydal první pokyn k založení Kongresové knihovny v roce 1800. Architektura této budovy je inspirována secesí.

James Madison Memorial Building

Poslední z washingtonských sídel Kongresové knihovny je James Madison Memorial Building postavená v roce 1981. Její postavení navrhl ředitel L. Quincy Mumford již v roce 1957. Kromě své knihovní funkce slouží tato budova jako památka Jamese Madisona, čtvrtého prezidenta USA, který se zasloužil o současnou podobu americké ústavy.

• 

  Jefferson Building

• 

  Adams Building

• 

  James Madison Memorial Building

Odkazy

Použitá literatura

• About the Library [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/
• History of the Library [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/about/history-of-the-library
  
• BILLINGTON, James H. Library of Congress. In Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné z https://www.britannica.com/topic/Library-of-Congress
• COLE, John Y. Jefferson's Legacy. A Brief History [online]. [cit. 2016-11-09]. Dostupné z https://www.loc.gov/loc/legacy/loc.html
  

Externí odkazy

• Oficiální stránky Kongresové knihovny

Související články

• Třídění Kongresové knihovny
• Národní knihovna
• Herbert Putnam

Klíčová slova

Kongresová knihovna, národní knihovna.

Postup redakčního zpracování

K redakční kontrole ještě zbývá • kategorie • duplicity • členění

V článku bylo zkontrolováno • zdroje • obrázky a licence • prolinkování • pravopis

Dokážete-li některé z doporučených úprav provést, směle se do nich pusťte! V případě jakýchkoli nejasností se můžete podívat do nápovědy nebo se nás zeptat, rádi Vám pomůžeme.