Akvizice

Akvizice (dle TDKIV doplňování knihovního fondu, anglicky acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development) je proces zjišťování, výběru a získávání dokumentů do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace¹) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů². Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu knihovnického automatizovaného systému. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu³.

Dílčí procesy akvizice

Profilování knihovního fondu

Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například veřejná knihovna se bude soustřeďovat spíše na beletrii, akademická knihovna na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k financování akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tematickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě odborných knihoven)⁴.

Zjišťování dokumentů

Získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o prodávaných knihách je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a webové stránky nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.^{5, 6} Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, který obsahuje dokumenty, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybí nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.^{1, 6}

Výběr dokumentů

Klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit⁵.

Získávání dokumentů

Zdroje akvizice

Primárním zdrojem akvizice je nákup, který probíhá přímo nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb. (resp. č. 156/2003 Sb.) vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb. Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.
Knižní dar je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu⁷. Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu a zda nejsou zastaralé.
Některé knihovny mohou jako zdroj akvizice využívat povinný výtisk, tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9) a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb. a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb. a 156/2003 Sb.⁶
Tradičním zdrojem akvizice je výměna, nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty⁶. Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni.
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.^{4, 6} Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty⁸.

Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování

Závěrečná fáze akvizice, která předchází katalogizaci a zařazení dokumentu do fondu. Po přijetí dokumentu následuje verifikace (ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů) a adjustace. Při prvotní evidenci je dokumentu přiděleno přírůstkové číslo a signatura.^{4, 6}

Akvizice elektronických zdrojů

Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice elektronických knih v zásadě probíhá dvěma způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Oba modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.⁹ Pro nákup databází elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice.

Použitá literatura

¹ ČSN ISO 5127. Informace a dokumentace - slovník. Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.
² CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001169&local_base=KTD.
³ CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001187&local_base=KTD.
⁴ STÖCKLOVÁ, Anna. Akvizice: verze 1.0. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.
⁵ CHAPMAN, Liz. Managing acquisitions in library and information services. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.
⁶ BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&idr=3&idci=10.
⁷ CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001184&local_base=KTD.
⁸ KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.
⁹ SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v "komplikovaných" možnostiach nákupu e-kníh. Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014 [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.