Kritéria pro hodnocení pravdivosti tvrzení

Různé způsoby určení, zda je tvrzení pravdivé či nikoli.

Korespondenční

• Věta je pravdivá tehdy, je-li v souladu se skutečností
• Tomáš Akvinský, Aristoteles
• námitky - považuje za pravdivé to, co můžeme jednoznačně vypozorovat, ale takové pozorování není vždy možné

• Toto kritérium je tedy příliš omezené

Konsenzuální

• Pravdivé je to, co za pravdivé prohlásí lidé, kteří jsou v daném oboru považováni za odborníky
• V současnosti se s tímto kritériem stále setkáváme
• Námitky - je nebezpečné považovat za pravdu to, co považuje za pravdu jeden významný člověk

• Pokud se shodne více lidí, je ještě menší zpochybnitelnost takového tvrzení, byť nepravdivého

Konzistenční (koherenční)

• Tvrzení odvozené dle logických pravidel z jiného, již pravdivého tvrzení či axiomu se stává také pravdivé
• Námitky - může se objevit logická chyba (záměna nebo nepochopení termínů)

• Toto kriterium je nepoužitelné pro humanitní vědy (psychologii), ačkoli pro matematiku může být přijatelné

Pragmatické

• Pravdivé je to, co funguje.
• William James
• Námitky - pak je pravdivá i např. homeopatie, pokud přináší výsledky

Falzifikační

• Pravda je to, co dosud nebylo vyvráceno.
• Carl Raimund Popper
• Je problematické prokázat pravdu, snazší je vyvrátit nepravdu
• Námitky - stačí jediný případ popírající danou teorii, aby přestala být pravdivá

• Na druhou stranu, dokud není nalezen alespoň jeden důkaz, může být i nesmyslná teorie považována za pravdivou
• Pak vznikají teorie, které jsou považovány za pravdivé prostě proto, že se nikdo nechce zabývat jejich vyvracením (protože je to naprosto zjevně hloupost)

Statistické (pravděpodobnostní)

• Statistické kritérium pravdivosti používáme dnes, s tímto modelem přišel Ronald Fisher
• Pravdivé je to, co je statisticky ověřeno. (vypočítaná hladina p je nižší než stanovená hladina p)
• Podstatou je tedy statistické testování hypotéz, které má svá pravidla
• Možnost existence chyb prvního a druhého druhu
• Přijímá i výjimky a zpřesňuje náš odhad

Zdroje

Literatura

1. J. Ferjenčík, Úvod do metodologie psychologického výzkumu: Jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál, 2000 - 256 s. ISBN 80-7178-367-6