Katalogizátor

Knihovník katalogizátor provádí formální a obsahovou analýzu dokumentu, na jejím základě vytváří jmenný a věcný záznam dokumentu (případně upravuje záznam vytvořený jiným pracovníkem) a spravuje bázi /báze těchto záznamů v tištěné anebo elektronické formě s cílem zpřístupnit uživatelům informace o obsahu knihovního fondu.

Katalogizátor zvládá vypracovat katalogizační záznam po stránce jmenného i věcného popisu. Je potřeba znalost stanovených pravidel, a dále dobrá práce s technologiemi a s automatizovaným knihovním systémem. Katalogizátor se také zavazuje k správnému používání autorit a bibliografických formátů. V národní soustavě povolání nalezneme také povolání Knihovník specialista katalogizátor - má na starost odborný popis dokumentů, formální a obsahové analýzy a Samostatný knihovník katalogizátor - kromě výše uvedeného také provádí systémovou práci v koncipování a koordinaci katalogizační praxe.

Katalogizátor a vzdělání

K výkonu profese knihovník katalogizátor je doporučené středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou v oboru informační služby, se zaměřením na knihovnictví. Další možností je pak obor publicistiky, knihkupectví, či všeobecné gymnázium Alternativa vzdělání v informačních službách existuje jak u "Knihovníka specialisty katalogizátora" tak i u "Samostatného knihovníka katalogizátora", jedná se o odborná a bakalářská studia v humanitních oborech, či obory i informatické.

Katalogizátor a jeho dovednosti

U katalogizátora je důležitá počítačová gramotnost, orientace v ekonomické a právní oblasti. Za obecné dovednosti se také považuje znalost jazyků. Znalost českého a anglického jazyka na velmi dobré úrovni je nezbytností, další jazyky jako je ruština, nebo němčina jsou výhodou. Katalogizátor je gramotný jedinec se schopností orientace v informacích. Zvládá zátěž a svou práci plní pečlivě. Je výkonný, stabilní a spolehlivý. Je schopný dobré komunikace s kolegy a je flexibilní na změny. Je aktivní, problémy řeší samostatně, ale i týmově. Velký důraz je kladen na celoživotní vzdělávání zejména proto, že knihovnictví je neustále se vyvíjející obor a je třeba reagovat na novinky.

Možnosti vzdělávání katalogizátorů

Nové poznatky mohou katalogizátoři získat na odborných seminářích, konferencích, dále při studiu na knihovnických školách.

Katalogizátor a finanční ohodnocení

Katalogizační profese je v současné době finančně podhodnocena. Mladí pracovníci často odcházejí za lepším a v knihovnách tak zůstávají starší pracovníci, či lidé bez dostatečné kvalifikace, které je nutno proškolit (časově i finančně nákladné pro knihovnu a zároveň vliv na kvalitu katalogizace). Nejenom finanční ohodnocení má vliv na nedostatek katalogizátorů. Příčina nedostatku pracovníků je také způsobena změnou výuky na knihovnických školách, kdy chybí praktické nácviky katalogizace.

Budoucnost katalogizátora

Přestože v dnešní době existuje možnost internetového vyhledávání je pravděpodobné, že bude katalogizace potřeba i do budoucna a je možné, že dokonce nabere na důležitosti. Kromě stále velkého množství nezkatalogizovaných fondů, které je potřeba zpracovat, se bude katalogizace projevovat i v digitálním prostředí. S velkou pravděpodobností se ale počet míst sníží, a to nejen snižováním počtu knihoven, ale také sdílenou katalogizací. Sdílená katalogizace by také měla snížit počet multiplicitních záznamů. Základní podmínkou pro sdílenou katalogizaci a zároveň její podstatou, je přístup k internetu, což umožňuje přebírání již vytvořených záznamů a v neposlední řadě také knihovnické automatizované systémy a knihovnický software. "Sdílená katalogizace je způsob katalogizace, kdy dvě či více knihoven spolupracují na vytváření společné databáze a využívají záznamy vytvořené partnerem."

Proměna katalogizační profese na metadatového knihovníka

S narůstajícím počtem digitalizovaných dokumentů a vyhledáváním informací na internetu se objevuje pozice metadatového knihovníka, který je odborníkem na výběr, získávání a organizování informací do struktur, s cílem zlepšit kvalitu a dostupnost informací. Úkolem metadatového knihovníka je usnadnit a zpřístupnit informační zdroje, a proto:

• vytváří popisná, strukturální metadata,
• připravuje data pro importy digitalizovaných dokumentů nebo jejich částí,
• udržuje si aktuální znalosti v oblasti metadatových standardů, norem, nejlepších praktik, značkovacích jazyků a protokolů na národní i mezinárodní úrovni.

Katalogizační pravidla

Katalogizační pravidla prošla několika změnami v návaznosti na dění dané doby. Od 80. let probíhají první počátky automatizace, v Čechách až do roku 1993. "Od roku 1994 dochází v České republice k rozsáhlejší implementaci integrovaných knihovnických systémů v knihovnách a v souvislosti s výměnou systémů dochází postupně i ke změně standardů."

První verze souborného katalogu byla publikována v rámci projektu CASLIN (Czech and Slovak Library Network - po rozdělení státu se CASLIN stal projektem mezinárodním). Výměnným formátem pro CASLIN je UNIMARK, závaznými pravidly pro CASLIN jsou AACR2R, a závaznými doporučeními jsou ISBD.

V současné době se katalogizuje podle katalogizačních pravidel RDA ve formátu MARC21.

Zdroj

Článek je založen na práci: ODEHNALOVÁ, Marie. Budoucnost katalogizační profese Praha, 2017. Diplomová práce. Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK. Vedoucí práce PhDr. Barbora Drobíková, Ph.D.

Odkazy

Související články

• Katalogizace
• Metadata
• Knihovny a informační instituce

Klíčová slova

Katalogizace, katalogizátoři, vývoj katalogizace, katalogizační profese, katalogizační pravidla a standardy