Teorie sociální reprezentace

Původem rumunský sociální psycholog Serge Moscovici publikoval většinu svých prací ve francouzštině. Patrně i proto je teorie významně rozšířena právě ve Francii, kde v roce 2014 Moscovici zemřel (1925 Brăila - 2014 Paříž).

Teorie sociální reprezentace je teorie původně rozpracovaná Sergem Moscovicim. Teorie je blízká diskurzivní analýze a sociálnímu konstruktivismu. Moscovici sám popsal sociální reprezentace jako systémy hodnot, idejí a chování, které jedinci umožňují orientovat se v sociálním světě, a stejně tak umožňují komunikaci mezi členy komunity - vybavujíc je unikátním systémem kódů třídících rozličné a nejednoznačné aspekty sociálního světa, a stejně tak třídící jedincovu i skupinovou minulost.

Se sociálním konstruktivismem má teorie sociální reprezentace zejména společný pohled na tvorbu významu. Moscovici tak tvrdí, že význam je vytvářen sociálním vyjednáváním spíše než že by existoval sám o sobě. Pro porozumění těmto významům je pak třeba porozumět kontextu.

Sám Moscovici se pro svou teorii inspiroval prací Emila Durkheima a jeho konceptem kolektivních reprezentací. Nicméně význam kolektivní / sociální reprezentace je v Moscoviciho práci značně odlišný - připouští možnost protikladných "soutěžících" reprezentací uvnitř komunity / kultury. Kritika teorie sociálních reprezentací obvykle zaznívá z angloamerického prostředí - teorie je dle kritiků obecná a vágní. Teorie samotná je spíše "kontinentální" teorií, v angloamerickém prostředí není tolik známá.

Kognitivní polyfázie a triadický vztah sociálních reprezentací

Specifikem teorie je postulování kognitivní polyfázie. Moscovici tvrdí, že racionální přístupy (pojmenované jako kognitivní styly) mohou být protikladného charakteru jak z individuálního, tak skupinového hlediska. Sociální reprezentace jsou vytvářeny uvnitř jedince ve vztahu k sociálnímu kontextu. Sociální reprezentace jsou jak produktem člověka, tak obdobně naopak působí na jedincův způsob porozumění světu.

Vliv menšin na skupinu

Moscovici se narozdíl kupř. od Solomona Asche soustředil na vliv menšiny na skupinu. Ve svém experimentu zjišťoval, jak často bude většina souhlasit s domluvenými spolupracovníky, kteří byli v menšině. Byly tak vytvořeny dvě skupiny (4 probandi a 2 spolupracovníci v každé skupině), následně bylo oběma skupinám prezentováno 36 tvarů odlišného odstínu modré. Participanti měli po prezentaci říci barvu podnětu nahlas. V první skupině spolupracovníci pokaždé odpověděli, že barva je zelená, ve druhé skupině řekli ve 2/3 případů modrá, v 1/3 případů zelená. Celkově 8,42 % participantů souhlasilo, že podnět je zelený, alespoň jednou souhlasilo přes 32 % všech participantů (rozdíly mezi skupinami v souhrnu experimentu uvedeny nejsou).