Parasympatikus: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| Řádek 55: | Řádek 55: | ||
==== Další literatura ==== | ==== Další literatura ==== | ||
| + | Herman | ||
| + | Levine | ||
| + | Rotschild | ||
| + | |||
| + | Nervus vagus: | ||
https://www.wikiskripta.eu/w/Nervus_vagus | https://www.wikiskripta.eu/w/Nervus_vagus | ||
| − | + | tabulka | |
Verze z 30. 1. 2019, 17:54
|
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
|
Parasympatický nervový systém je součástí autonomní nervové soustavy. Ta je členěna na sympatikus, parasympatikus a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. [1]
Skládá se z vegetativních neuronů. [2]
Název
Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života. Para – znamená proti. Působí proti sympatiku. Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak.[3]
Autonomní nervový systém – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá centrálnímu nervovému systému. [3]
Stavba
Vlákna parasympatiku vycházejí z mozkového kmene z (pregangliových) hlavových nervů III., VII, IX. a X. (tj. nervus vagus) a míšních segmentů v kříži S2 až S4.[1] Nejsilnějším zdrojem parasympatických vláken je právě bloudivý nerv - nervus vagus - jeho vlákna jdou ke svalovině srdce, bronchů a k orgánům v břišní dutině a pánevní oblasti.[3]
Pregangliová vlákna jsou dlouhá; systém parasympatických ganglií se nachází až v těsné blízkosti cílových orgánů.[2]
Činnost
Parasympatikus je aktivován zejména v době odpočinku nebo klidu po jídle. Ale i v situaci, kterou organismus vyhodnotí jako život ohrožující,[2]
s nemožností použít systém útěk /únik (sympatikus), takže činností parasympatiku způsobí zmrznutí. [4]
Zajišťuje vnímání útrobní bolesti.
Hlavním mediátorem parasympatiku je acetylcholin. Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. [3]
Projevy
- mióza čili zmenšení zornice (centrum tohoto reflexu je ve středním mozku)
- snížení srdeční frekvence i síly srdečního stahu
- zúžení průdušek čili bronchokonstrikce
- zpomalení a prohloubení dechu
- kašlací reflex
- stimulace tvorby slin
- stimulace trávicího traktu, např. nucení ke stolici
- přesun krve z periferie do orgánů; ev. zblednutí
- zvýšení produkce moči
- erekce – rozšíření cév v zevních pohlavních orgánech
Viz následující tabulka, která je využitelná např. pro zmapování situace při posttraumatickém stresu.
Odkazy
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Merkunová Alena, Orel Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Orel Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Dylevský Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017.
- ↑ Levine Peter: Trauma a paměť. Pohled do živé minulosti mysli a těla. Maitrea, Praha 2017.
Další literatura
Herman Levine Rotschild
Nervus vagus: https://www.wikiskripta.eu/w/Nervus_vagus
tabulka
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
