Neurofyziologie a kontinuita

• v 80.l. vznikla vědecká disciplína „diskurzní analýza“
• zjistilo se, že vědecký diskurz není objektivní – účastníci sledují své vlastní cíle, není to o hledání pravdy
• možná, že spory jsou jen kvůli tomu, že jsou nejasné pojmy?
• problém zaujatosti – i když chci něco správně vyzkoumat, mám snahu dokázat, že moje hypotéza je správná
• → např. vědci, kteří zastávají nekontinuálnost, nevidí drobné pokroky ve vývoji

• ve vývoji jsou zlomy a zvraty – je potřeba definovat, co to vůbec je
• když se objeví rys nové fáze, je stará fáze již ukončena?

- → nová fáze může začít, až když je předchozí naplněna

- každá fáze podléhá jiným zákonitostem

- jednotlivé fáze jsou odděleny maturačními zlomy

- termín genová předprogramovanost

• Jakobson nazývá přechod od žvatlání k prvním slovům zlomem

- × reálně to žádný zlom není, je to jen metafora vyjádření důležitosti toho vývoje

• další zlom se týká mentálních reprezentací

- dítě má nejdříve mentálně reprezentována celá slova a teprve zkušeností získává schopnost vydělovat ze slov jednotlivé segmenty

• Chomsky – vývoj řeči je rozvoj spojitý, obohacování podle sady pravidel (jazyk jako takový je vrozený)
• další názor – dítě řeč zná, ale v mluvení mu překáží nedokonalá motorika, či něco na ten způsob

• longitudinální studie – jsou potřeba + je třeba častější pozorování × je to drahé a časově náročné

• vývoj je spojitý, ale ne rovnoměrný

- např. během 1. roku života dítě ztrojnásobí svou váhu, dál už mnohem míň → spojitost je křivka

- při narození váží mozek 1/8 váhy dítěte × u dospělého asi 1/40

- je otázka, zda se děti nerodí „dřív“ proto, že mají velkou hlavu (v porovnání s opicemi je těhotenství poměrově mnohem kratší)

Neuron

• tvoří se před narozením ve středu mozku, pak musí doputovat do šedé kůry mozkové

Stavba

• tělo
• vlákno axon

- myelinové pouzdro – izolant – když se poruší, uniká vzruch (elektřina) i pryč – špatné (např. při skleróze)

• axonová zakončení tvoří bílou kůru mozkovou

- bílá hmota roste ještě do 9 měsíců věku, vylepšují se pouzdra

• z těla vybíhají pak ještě krátké nožičky, mezi nimi elektrochemické? vzruchy – synapse (funkční spojení)

• v raném věku běhají vzruchy pomaleji (špatná pouzdra) a jen do obecných oblastí mozku
• v prvních 2 letech odumírá velké množství neuronů (fakt moc)
• pak se odumírání zpomaluje a ustaluje se asi v 7 letech

• synapse se vytvářejí i během odumírání
• jejich počet kulminuje mezi 1–2 roky věku (asi o 50% víc než dospělý)
• pak jejich počet klesá až do puberty, tam se stabilizuje

• instinkty – už předem propojené synapse, které se vývojem nemění
• méně instinktů znamená větší adaptabilnost, ale i zranitelnost
• schopnost empatie – je hodně připravená, jen se musí doupravit

• metabolická aktivita mozku

- měří se spotřebou glukózy a kyslíku

- v 10 měsících dosahuje úrovně dospělých, pak víc, nejvíc ve 4 letech

• naučení jazyka je pro přežití výhodné co nejdříve, ale je to nákladné
• mozek je původně univerzální (možná i pro 4D prostor či 2D čas?)

- dítě má možnost pospojovat si neurony, aby to odráželo realitu

- v určité fázi vývoje musí přijít nějaký podnět, jinak se už ta určitá schopnost nevyvine (pokud se dítě do 12 let nenaučí mluvit, nenaučí se to už nikdy)

- když se člověk začne učit cizí jazyk až po 5–6 letech, neodnaučí se cizí přízvuk

• plasticita mozku – schopnost naučit se něco určitého navíc, co se třeba jiní nenaučí

Lateralita

• kontralaterální = levá hemisféra ovlivňuje pravou část těla a naopak
• většina lidí má Brockovo centrum v levém spánkovém laloku (i leváků)
• dnešní modely slyšení jsou smíšené (do nějakého centra na jedné straně? jdou zvuky z obou uší)
• většina prozodických funkcí je vpravo, ale část vlevo

• teoreticky je každé slabice přiřazen nějaký svazek neuronů – když slyšíme nějakou slabiku, některé synapse se spojí, jiné ne, podle toho se slabika identifikuje
• když tu slabiku chceme říct, většina aktivních neuronů bude stejná
• každá slabika musí zaznít několiktisíckrát, aby se jí mohly přiřadit neurony

• test – dítěti (4–5 měsíců) se pustí zvuk [a:/i:] a k tomu obrázek obličeje → když to nesouhlasilo, poznaly to
• děti, které nevidí, produkují méně labiál
• 3 měsíční dítě mění broukání podle toho, jakou tvář vidí (jen obrázek toho, že se něco vyslovuje)

• na jednu stranu má periodizace smysl, na druhou stranu se období musí prolínat
• období se pojmenovávají podle toho, co převažuje

Reference

• Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
• Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
• Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
• Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
• Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)

Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika