Masová společnost

Masová společnost je označení pro specifické rysy rozvinutých průmyslových společností, které se vyznačují existenci masy coby novodobého sociálního útvaru, masové komunikace a masové kultury, homogenizací kultury a vkusu, atomizací a pocitem odcizení a obecným trendem k masifikaci různých oblastí společenského života. Samotný pojem vznikl jako reakce na některé negativní důsledky procesu modernizace společnosti. Jeho autorem je William Kornhauser (1960), avšak její koncepce jsou poněkud starší.

Můžeme rozlišit pojetí:

• normativní (hodnotící) - tzv. aristokratické – důraz na ohrožení elity masou (např. G. Le Bon, J. Ortega y Gasset) a tzv. demokratické (až levicově liberální) – důraz na ohrožení masy elitou (např. K. Mannheim, E. Lederer)

• analytické (nehodnotící) - masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací sociálních rolí a statusů, anonymitou, vysoká a stále rostoucí mobilitou horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a instituce a významem masového sdělování (např. D. Bell, E. A. Shils)

Vlastnosti masové společnosti v klasickém pojetí:

• industriální logika (posuzování lidí podle toho, co vyrábí a ne podle skupinové příslušnosti)
• pád komunitních vazeb a dominance neosobních vztahů
• nahrazení místních skupin masovými formálními organizacemi
• vznik tzv. masové arény, umožňující simultánní prezentaci téhož fenoménu prostřednictvím masových médií a nově vzniklých konvencí
• egalitarismus (všichni posuzováni jednotně, jednou jako voliči, diváci atd.)
• numerická superiorita (vše, i úspěch, se měří a vyjadřuje podle kvantitativních, nikoli kvalitativních hledisek)
• obrat zájmů od problémů regionálních k problémům světovým, vznik politické apatie a alienace
• mimořádná role masmédií (hlavní tvůrce postojů)
• vznik masové kultury

Masifikace společnosti

Utváření masové společnosti provází proces masifikace všech oblastí společenského života (masová výroba vytváří podmínky pro masový konzum, masová komunikace se podílí na tvorbě masové kultury, masový konzum a masová kultura ve snaze přiblížit se k širokému počtu lidí přispívají k nivelizaci vkusu a chuti a stávají se předpokladem masového blahobytu).

Masová komunikace

Masová komunikace se vyznačuje sdělováním velkého množství informací a symbolických obsahů široké veřejnosti, resp. masám (trvalý příjemce), z jednoho zdroje (trvalý mluvčí). Jedná se o důsledek rozšířené tisku a rozhlasu a později filmu a televize. Vliv masové komunikace byl nicméně mnohdy přeceňován, neboť postoje se mění spíše vlivem interpersonálních vztahů. Podrobněji viz koncept názorových vůdců (R. K. Merton) a dvoustupňové komunikace (E. Katz a P. F. Lazarsfeld).

Masa a mocenská elita

Koncentrace politické, ekonomické a vojenské moci a rostoucí odstup mezi vůdci organizací a jejich stále atomizovanějšími a odcizenějšími členy vytváří z prvně jmenovaných mocenskou elitu a z těch druhých masu. Podle C. W. Millse je mocenská elita ve vztahu k mase dichotomií – navzdory formální suverenitě lidu iniciativu drží malá skupina lidí tvořících mocenskou elitu. Zatímco masa ohrožovaná problémy každodennosti upadá do apatie, nezájmu o politiku a vnější dění a uzavírá se do soukromí, mocenská elita toho využívá k nezodpovědné, sobecké a bezohledné manipulaci masy masovými sdělovacími prostředky směřující k upevnění vlastní moci.

Masová kultura

Představuje kulturní výtvory a produkce určené pro masy lidí (případně jimi samými produkované) vycházející z jejich potřeb a vkusu. Obdobné či identické kulturní obsahy jsou sdělovány z malého počtu zdrojů velkým masám příjemců. Kritika masové kultury poukazovala zejména na preferenci méně náročných žánrů a obsahů, homogenizaci a standardizaci kulturních produktů a potřeb. Obhajoba masové kultury naopak zdůrazňovala její význam pro rozšiřování hodnot k širokým masám a vytváření prostoru pro rozvoj individuality.

Riziko masové společnosti

Jedinci trpící úzkostí, nejistotou, izolací a ztrátou pocitu odpovědnosti mohou po zániku dílčích pospolitostí najít nový výraz identifikací s abstraktními celky typu rasa či národ a fanatickou angažovaností v masových hnutích, schopných mobilizovat jedince podle potřeb politických demagogů. Masová společnost tedy obsahuje hrozbu přeměny v totalitní systém.

Doporučená literatura

• Canetti, E. 2007. Masa a moc. Praha: Academia.
• Keller, J. 1999. Úvod do sociologie. Praha: SLON.
• Kloskowska, A. 1967. Masová kultura: kritika a obhajoba. Praha: Svoboda.
• Kracauer, S. 2008. Ornament masy. Praha: Academia.
• Mills, C. W. 1966. Mocenská elita. Praha: Orbis.
• Ortega y Gasset, J. 1993. Vzpoura davů. Praha: Naše vojsko.
• Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.|Obecná sociologie*