Virtuální výstavy a expozice

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Virtuální výstavy (Virtual exhibition) je webové hypermedium, jež má podobu webové prezentace, která je ucelená kurátorským a tématickým výběrem. Zasazuje jednotlivé předměty do širšího obsahu a podněcuje participaci uživatele skrze dynamický obsah. Jelikož digitální rozhraní není ovlivněno prostorem a časem, vzniká v muzejnictví nový druh mobilní prezentace sbírkových předmětů. Edukace je náhle dostupná i návštěvníkům, kteří si návštěvu nemohou dovolit z lokačních, finančních nebo invalidních důvodů. V Covid-19 pandemii byla díky zavřeným muzejním institucím rozšířeno podvědomí o virtuální expozicí.

Virtuální muzeum

Virtuální muzeum (Virtual museum) je digitální entita, která vytváří z muzea komplexní medium. To nemá fyzickou povahu a zprostředkovává kulturní dědictví pro širokou veřejnost na webových stranách v podobě databáze, virtuální výstavy či e-learningových programů. Může se ta jednat o online semináře, detailní observace předmětu, záznam interieru muzea dostupný pomocí 3D modelu nebo webkamery. Muzea mohou obsah prezentovat i na jiných platformách, jako je Youtube, mobilní aplikace apod.

Virtuální muzeum může být vytvořeno jako replika realného muzea nebo vytvořené jako samostatná entita tzv. born digital.

Historický vývoj virtuálního muzea

Muzejnictví podobně jako celá společnost byla ovlivněna vývojem techniky a nových medií. Podnět ze strany muzeií pro využítí internetu pro reklamní a informační účely vznikl v roce 1994, kdy J. Brown vytvořil první knihovno-muzejních web. Tradiční muzea začala digitalizovat své sbírkové předměty a zpřístupnovat je na svých internetových stránkách. Smýšlení o digitalizovaném obsahu odstartovala přeměna internetu ve společnské prostředí, kdy začali uživatelé trávit svůj volný čas právě v digitálním prostředí. Koncem 90. let 20.století J. Mckenzie označil toto medium jako sbírku elektronických předmětů a informačních podkladů, doslova vše co může být digitalizované od grafů až po fotografie.

O rok později na tuto definice reagoval J. Andrews a W. Schweibenz, jenž označili virtuální muzeum jako prostor neovlivněný časem s informační hodnotou dostupnou skrze elektronická zařízení po celém světě, zaopatřený různými mediálními technologiemi pro podnícení participace návštěvníků.e konkretizaci pojmu napomohla odborným pracovníkům až hierarchická škála od již zmíněného W. Schweibenze (Schweibenze, 2004).

Hierarchická škála Schweibenze (2004) je stále využívána k dělení muzejního obsahu na webu, avšak s postupným vývojem technologie se změnilo i muzejní pojetí webové prezentace. Jednotlivé typy definované Schweibenzem se v některých muzejních prezentací překrývají a vytváří jeden webový celek (Šobáňová, 2016).

• Brožurové muzeum (Brochure museum) předává návštěvníkum záladní informace o muzeu, jako je cena vstupného, otvírací doba, kontakty. Web by měl mít přehlednou strukutru a jeduduché konzistetntní ovládání.

• Obsahové muzeum (Content Museum) - Narozdíl od Brožurového muzea neodkazuje pouze na základní informace o insitutci. Uživatli nabízí plně zdigitalizovanou sbírku reálného muzea. Sbírkový obsah není kurátorsky zpracován a tudíž spíše připomíná vědecké databáze.

• Vzdělávací muzeum (Learning museum) -Hlavním cílem je navázat vztah mezi sbírkovým předmětem a uživatelem, jenž by měl vést podnícení motivace navštivit tradiční muzeum živě. Tento typ se může jevit podobně obsahovému, avšak se zaměřuje na podrobnější informace o sbírkových předmětěch.

• Virtuální muzeum (Virtual museum) uplatňuje všechny zmíněně prvky z výše zmíněných druhů. Sbírkové předměty jsou propojeny s digitalizovanou sbírkou jiné muzejní instituce. Dochází tedy k digitálnímu rozšíření skrze propojení dovu insitucí, díky které je návštěvníkovi nabídnuto rozsáhlé množství informací, které by v reálném muzeu nebylo možné.

Virtuální výstava

Návštěvník by po absolvování výstavy měl být obohacen o nové znalosti. Nárůst digitalizovaného obsahu na muzejních webech, které z počátku byly uspořádány do databázích, znesnadnilo koncovému uživateli práci s muzejními informacemi Mluvíme-li tedy o strukturované a přehledné prezentaci muzejních dat, která má za cíl předávat emotivní zážitek, vzdělávat a dynamickou formou vtáhnout online návštěvníka do děje, myslíme tím virtuální výstavu +přímá citace šobánová Virtuální výstava by měla být přístupná, relevantní a podněcovat participaci uživatele skrze dynamický obsah a obohatit jej o nové znalosti Na již zmíněných příkladech si lze povšimnout, že virtuální výstavy se primárně odlišují od databází sbírkových předmětů a virtuálních prohlídek propojení skrze téma a kurátorský dohled Online prezentace různými formami včetně virtuálních výstav má velký potenciál a řadu výhod se kterými se pojí i problémy a negativa. Jedením z kladných aspektů je aktualizace či úprava informací v expozici. Výměny panelů a oprava prvků v tradičním muzeu může být složitá a nákladná. V digitálním rozhraní, lze úpravu informací uskutečnit mnohem rychleji, vystavování digitálních replik předmětu, které jsou vzácné anebo třeba podlehly poničení či byly odcizeny + Manipulace s předměty by při tvorbě reálné expozice byla finančně náročná. A právě skrze virtuální výstavy muzea mají šetrný způsob, jak zpřístupnit vystavování všem a zároveň nenarušit hodnotu předmětu

Naopak mezi slabiny virtuálních výstav můžeme zařadit chybějící fyzickou interakci mezi divákem a objektem Ta v online sféře probíhá prostřednictvím obrazovky I když je online návštěvník ochuzen o auru předmětu, digitální kurátoři se snaží obsah obohatit alespoň skrze hloubkové informace a zasazení širšího kontextu Dalším nedostatkem při tvorbě virtuální výstavy může být relevance technologií. Kurátoři a weboví tvůrci musí důkladně přemýšlet nad aktuálností využitých medií a vyvarovat se stárnutí technologie a její nefunkčnosti ( Virtuální výstavy jsou specifickou formou muzejní prezentace a pokud muzejníci berou v potaz jejich nevýhody a překonají je, mohou být dobrým nástrojem pro práci s návštěvníkem.

Kdo se podílí na výstavě virtuální expozic

• Digitální kurátor - tvoří kompozici obsahu, téma, testové formy.
• Webový designer - Vytváří virtuální výstavu
• katalogizátora - zpracovává sbírkové předměty a jejich digitalizaci
• technik
• editor

Pro ulehčení tvorby virtuálních výstav jsou muzejním institucím dostupné ve webovém prostředí různé nástroje pro tvorbu prezentace, například zahraniční Omeka (Dumitrescu et al., 2014) nebo české INDIHU Exhibition (INDIHU Exhibition, 2021).

Forma virtuální výstavy

Při tvorbě virtuálních expozic je důležité myslet na představení informací atraktivním způsobem, které obohatí návštěvníka o nové znalosti a aktivně jej zapojí do děje výstavy. Realizace začíná pomocí nápadu, který kurátor prokonzultuje s vývojaři webu a muzejními pracovníky. Společně vyhodnotí uživatelské potřeby, cíl návštěvy a jejich dosavadní informace o tématu. Na základě těchto informací vědečtí pracovníci zpracují obsah a implementují do výstavy řadu obsahových forem (obrázky, videa, audio nahrávky).

Digitální rozhraní nabízí rozsáhlé množství obsahových prvků, které je možné v expozici kombinovat a podpořit tím poutavost příběhu. Kurázoži by měli volit prvky, které jsou technicky nadčasové a budou moci býti využity i s příchodem nové technologie.Prezentace by měla být obsahově nadčasová, zábavná a poutavou formou vtáhnout návštěvníka do děje a vést s ním dialog. Ještě před finálním zveřejněním prezentace by mělo proběhnout pilotní testování a zpracování finálních úprav.

Obsahové prvky

• 3D modely
• Audio prvky (mluvené slovo, hudba)
• Doplňující informace k textu (odkazy na podobně zaměřené weby či literaturu)
• Hry a kvízy
• Materiály ke stažení
• Obrazové materiály (dobové fotografe, komiksy, pohyblivé obrázky, mapy, grafy)
• Storytelling (vyprávění příběhu, vypravěč, mluvený audio komentář neboli voice over, grafické ztvárnění vypravěče)
• Video, animace
• Virtuální realita

Co je a co není virtuální výstava

Virtuální výstavou by neměl býti označován veškerý muzejní obsah na webu. bývá označení webových stránek, které nenaplňují definici virtuální výstav youhé seřazení sbírkových předmětů netvoří výstavu, ta by měla být tvořena pod dohledem kurátora a objekty v ní by měly být provázané tématem (Kalfatovic, 2002). Příkladů v digitálním rozhraní nalezneme mnoho, třeba prosté databáze (viz obsahové muzeum) anebo virtuální prohlídky, které jsou primárně určeny k podpoře turismu - příklad

Odkazy

Příklady virtuálních výstav a expozic

• Where is Poland?
• Zapomenutá válka
• Cake? Cake!
• Gulag
• Sen x skutočnosť
• Akce K

Související články

• Nová média
• Principy interakčního designu
• Vyprávění příběhů (storytelling)
• Interaktivní výukové materiály
• Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění
• Muzeum
• Virtuální muzeum

Klíčová slova

Virtuální muzeum, virtuální výstava, interaktivita, webové rozhraní, virtuální expozice