Virtuální výstavy a expozice

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Virtuální výstava (Virtual exhibition) je webové hypermedium, jež má podobu webové prezentace, která je ucelená kurátorským a tematickým výběrem. Zasazuje jednotlivé sbírkové předměty do širšího obsahu a podněcuje participaci uživatele skrze dynamický obsah. Jelikož digitální rozhraní není ovlivněno prostorem a časem, vzniká v muzejnictví nový druh mobilní prezentace sbírkových předmětů. Edukace je náhle dostupná i návštěvníkům, kteří si návštěvu nemohou dovolit z lokačních, finančních nebo invalidních důvodů.

Díky zavřeným institucím v roce 2020 z důvodu pandemie byla mezi širokou veřejností rozšířeno podvědomí o muzejních aktivitách v digitálním rozhraní.

Virtuální muzeum

Virtuální muzeum (Virtual museum) je digitální entita, která vytváří z realného muzea komplexní medium. To v digitálnímu rozhraní nemá fyzickou povahu a zprostředkovává kulturní dědictví pro širokou veřejnost. Na webových stránkách muzea jsou pro návštěvníky dostupné databáze s digitalizovanými předměty, virtuální výstavy, e-learningové programy, online semináře, detailní observace objektů a záznam interiéru muzea dostupný skrze 3D model.

Virtuální muzeum může být vytvořeno jako replika reálné instituce nebo born digital, kdy vzniká pouze jako samostatná entita v digitálním rozhraní. Muzejní instituce prezentují obsah i na jiných platformách, jako je například Youtube nebo mobilní aplikace.

Historický vývoj virtuálního muzea

Muzejnictví podobně jako další vědní obory byly ovlivněny vývojem techniky a nových medií. Podnět ze strany muzeí pro využití internetu za účelem marketingu a oslovení, vznikl v roce 1994. J. Brown jako první vytvořil knihovno-muzejních web, jenž sděloval základní informace o instituci.

Dalším podnětem pro digitalizaci obsahu byla přeměna internetu v medium používané širokou veřejností v denním životě. Uživatelé začali v digitálním prostředí trávit svůj volný čas a muzea hojně začali digitalizovat sbírkové předměty a zpřístupňovat je na svých internetových stránkách. Avšak definice virtuálního muzea byla stále nestálá. V roce 1997 J. Mckenzie označil toto medium jako sbírku elektronických předmětů a informačních podkladů. O rok později na tuto definice reagoval J. Andrews a W. Schweibenz, jenž označili virtuální muzeum jako prostor neovlivněný časem s informační hodnotou dostupnou na hardwarových zařízení po celém světě.

V roce 2004 byla vydána od již zmíněného Schweibenze hierarchická škála muzejních webů, která napomohla muzejním pracovníkům ke konkretizaci obsahu dostupného na Word Wide Webu. S postupným vývojem technologie se jednotlivé typy mohou ve virtuálních muzeích překrývat a vytvářet jeden webový celek.

• Brožurové muzeum (Brochure museum) předává návštěvníkům základní informace o muzeu, jako je cena vstupného, otvírací doba nebo kontakty. Web by měl mít přehlednou strukturu a jednoduché konzistentní ovládání.

• Obsahové muzeum (Content museum) oproti od Brožurovému muzeu nezpřístupňuje pouze základní informace o instituci. Uživatelé mají možnost virtuálně projít zdigitalizovanou sbírku muzea. Ta není kurátorsky a tematicky zpracována a připomíná spíše vědeckou databázi.

• Vzdělávací muzeum (Learning museum) má za cíl navázat vztah mezi sbírkovým předmětem a uživatelem. To by mělo vést k podnícení uživatelské motivace pro návštěvu muzejní instituce. Oproti Obsahovému muzeu obsahuje podrobnější informace o sbírkových předmětech.

• Virtuální muzeum (Virtual museum) uplatňuje všechny prvky z výše zmíněných druhů. Sbírkové předměty jsou propojeny s digitalizovanou sbírkou jiné muzejní instituce. Dochází tedy k digitálnímu rozšíření skrze propojení dvou institucí, díky které je návštěvníkovi nabídnuto rozsáhlé množství informací, které by v tradičním muzeu nebylo možné.

Virtuální výstava

Virtuální výstavu také známou jako webovou prezentaci je možné definovat jako internetovou entitu vázanou kurátorsky edukačním výběrem, záměrem a tématem. Expozice by měla být dostupná všem a podněcovat participaci jedinců a obohatit je o nové znalosti. Návštěvníka je možné zapojit skrze dynamický obsah a zajímavý příběh.

Pozitivní aspekty virtuálních výstav

Mezi pozitivní aspekty virtuálních výstav je možné zařadit možnost okamžité aktualizace nebo úpravy informací v expozici. Dále mohou muzea vystavovat vzácné předměty, které mohou v tradičním muzeu být náchylné k poničení. Podobně tomu tak může být u předmětů, které jsou finančně náročné na vystavování. Online prostředí zpřístupní vystavování všech předmětů, bez narušení jejich kulturní hodnoty.

Negativní aspekty virtuálních výstav

- chybějící fyzickou interakci mezi divákem a objektem Ta v online sféře probíhá prostřednictvím obrazovky I když je online návštěvník ochuzen o auru předmětu, digitální kurátoři se snaží obsah obohatit alespoň skrze hloubkové informace a zasazení širšího kontextu

- Dalším nedostatkem při tvorbě virtuální výstavy může být relevance technologií. Kurátoři a weboví tvůrci musí důkladně přemýšlet nad aktuálností využitých medií a vyvarovat se stárnutí technologie a její nefunkčnosti

Virtuální expozice jsou nová forma muzejní prezentace a pokud autoři pracují s jejich nevýhody a překonají je, může být virtuální výstava kvalitní nástroj pro práci s navštěvníkem.

Kdo se podílí na výstavě virtuální expozic

• Digitální kurátor, jenž se podílí na tvorbě obsahu, témy a obsahové formy virtuální výstavy.
• Webový designer vytváří vizuální formu webu a pracuje na intuitivní uživatelské navigaci výstavou.
• Katalogizátora zpracovává digitalizaci vybraných sbírkových předmětu a informace o nich.
• Technik
• Editor

Pro ulehčení tvorby virtuálních výstav jsou muzejním institucím dostupné ve webovém prostředí různé nástroje pro tvorbu prezentace, například zahraniční Omeka (Dumitrescu et al., 2014) nebo české INDIHU Exhibition (INDIHU Exhibition, 2021).

Forma virtuální výstavy

Při tvorbě virtuálních expozic je důležité myslet na představení informací atraktivním způsobem, které obohatí návštěvníka o nové znalosti a aktivně jej zapojí do děje výstavy. Realizace začíná pomocí nápadu, který kurátor prokonzultuje s vývojaři webu a muzejními pracovníky. Společně vyhodnotí uživatelské potřeby, cíl návštěvy a jejich dosavadní informace o tématu. Na základě těchto informací vědečtí pracovníci zpracují obsah a implementují do výstavy řadu obsahových forem (obrázky, videa, audio nahrávky).

Digitální rozhraní nabízí rozsáhlé množství obsahových prvků, které je možné v expozici kombinovat a podpořit tím poutavost příběhu. Kurázoži by měli volit prvky, které jsou technicky nadčasové a budou moci býti využity i s příchodem nové technologie.Prezentace by měla být obsahově nadčasová, zábavná a poutavou formou vtáhnout návštěvníka do děje a vést s ním dialog. Ještě před finálním zveřejněním prezentace by mělo proběhnout pilotní testování a zpracování finálních úprav.

Obsahové prvky

• 3D modely
• Audio prvky (mluvené slovo, hudba)
• Doplňující informace k textu (odkazy na podobně zaměřené weby či literaturu)
• Hry a kvízy
• Materiály ke stažení
• Obrazové materiály (dobové fotografe, komiksy, pohyblivé obrázky, mapy, grafy)
• Storytelling (vyprava příběhu, prvek vypravěč, mluvený audio komentář, grafické ztvárnění vypravěče)
• Video, animace
• Virtuální realita

Co je a co není virtuální výstava

K informančímu přehlcení dochází i v kulturní oblasti. Často tak býva označován veškerý muzejní obsah, jako virtuální výstava. Nutné je toto označení odlišovat a rozpoznat, zda webové rozhraní naplnuje definici virtuálních expozic. Primárním rozdílem může být nestrukturované téma a obsah. Tomu dochází v případě chybějícího kurátorského dohledu. Webová stránka tedy obsahuje sbírkové předměty, ale bez tématu. Dalším příkladem mohou být virtuální prohlídky, které jsou určeny k podpoře turismu.

Odkazy

Použitá literatura

• ANDREWS, James Everett a Werner SCHWEIBENZ. A new medium for old masters: the Kress Study Collection Virtual Museum Project. Art Documentation: Bulletin of the Art Libraries Society of North America [online]. 1998, 17(1), 19­27

[cit. 2021­5­3]. ISSN 0730­7187. Dostupné z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?authtype=shib&custid=s1240919&profile=ed s

• DUMITRESCU, Gabriela, Cornel LEPADATU a Cristian CIUREA. Creating Virtual

Exhibitions for Educational and Cultural Development. Informatică economică [online]. 2014, 18(1), s.102­110 [cit. 2021­5­3]. ISSN 1453­1305. Dostupné z: doi:10.12948/issn14531305/18.1.2014.09

• JŮVA, V. Virtuální muzeum a nové možnosti vzdělávání. Pedagogická orientace. 2008, 18(4), s. 2­18. ISSN 1211­4669.

• KALFATOVIC, Martin R. Creating a winning online exhibition: a guide for libraries,

archives, and museums. Chicago: American Library Association, 2002. ISBN 0­8389­ 0817­9.

• KOCICHOVÁ, Ivana a Zuzana POPELKOVÁ. Muzeum, sbírkový předmět a virtuální

prostor. In: Muzeum a změna IV: sborník z mezinárodní muzeologické konference : Národní muzeum v Praze, 12.­14. listopadu 2013 = The Museum and Change IV : anthology of the international museology conference : The National Museum in Prague, 12th­14th November 2013. Praha: AMG, 2014, s. 262 ­ 266. ISBN 978­80­ 86611­63­1.

• MCKENZIE, Jamie. Virtual Museum. The Educational Technology Journal [online].

Lincoln, © 1995 [cit. 2021­5­6]. Dostupné z: http://www.fno.org/museum/muse.html

• NEGRI, Massimo. Virtual museums – a shift in meaning. In: Report 1 – The Virtual

Museum. Bologna: The Learning Museum Network Project, 2012, s. 12­19. ISBN 978­88­97281­03­0. Dostupné také z: https://online.ibc.regione.emilia-romagna.it/I/libri/pdf/LEM_report1_theVirtualMuseum.pdf

• SCHWEIBENZ, W. Virtual museums: The Development of Virtual Museums. ICOM

News Magazine. 2004, (3), s. 3

• ŠOBÁŇOVÁ, Petra a Jolana LÁŽOVÁ. Muzeum versus digitální éra [online].

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2016 [cit. 2021­01­26]. ISBN 978­80­ 244­5023­0. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Petra-Sobanova/publication/336020883_Muzeum_versus_digitalni_era/links/5d8b1f30299bf10cff0b3aea/Muzeum-versus-digitalni-era.pdf

• VÍTKOVÁ, Marie. Výstavy ve virtuálním světě. Věstník Asociace muzeí a galerií ČR.

Praha: AMG, 2015, 2015(5.), s. 5­7. ISSN 1213­2152.

• WANČOVÁ, Nina. Když se potkají klášterní knihovny a nová média: Případová

studie vzniku virtuální výstavy. JOINME [online]. 2020, (2020) [cit. 2021­5­2]. ISSN 2570­8066. Dostupné z: http://joinme-muni.cz/data/articles/2020/12/13/5fd64a3e6af11/wancova-akce-k-pripadova-studie-po-recenzich-korektura-finalni_verze2obr.pdf

Příklady virtuálních výstav a expozic

• Where is Poland?
• Zapomenutá válka
• Cake? Cake!
• Gulag
• Sen x skutočnosť
• Akce K

Související články

• Nová média
• Principy interakčního designu
• Vyprávění příběhů (storytelling)
• Interaktivní výukové materiály
• Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění
• Muzeum
• Virtuální muzeum

Klíčová slova

Virtuální muzeum, virtuální výstava, interaktivita, webové rozhraní, virtuální expozice