Lateralizace mozkových hemisfér: Porovnání verzí
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Dominance''' je převaha jedné hemisféry nad druhou. Dříve rozšířený názor, že | '''Dominance''' je převaha jedné hemisféry nad druhou. Dříve rozšířený názor, že | ||
leváci mají pro všechny činnosti dominantní hemisféru pravou a praváci levou, byl překonán. J. Wada v šedesátých letech zjistil, že téměř 100% praváku a 60 – 70% leváku má pro řeč dominantní hemisféru levou. <ref>KŘIŠŤANOVÁ LADISLAVA. <i>Diagnostika laterality a metodika psaní levou rukou</i>. 4. upr. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998, 45 s.</ref> | leváci mají pro všechny činnosti dominantní hemisféru pravou a praváci levou, byl překonán. J. Wada v šedesátých letech zjistil, že téměř 100% praváku a 60 – 70% leváku má pro řeč dominantní hemisféru levou. <ref>KŘIŠŤANOVÁ LADISLAVA. <i>Diagnostika laterality a metodika psaní levou rukou</i>. 4. upr. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998, 45 s.</ref> | ||
| + | |||
== Leváctví a praváctví == | == Leváctví a praváctví == | ||
| − | *[[Mozek]] je anatomicky i funkčně | + | |
| + | *[[Mozek]] je anatomicky i funkčně stranově nesouměrný (chemicky, histologicky i chemicky). Stranová nesouměrnost hemisfér je prokazatelná od raných vývojových stádií mozku | ||
* '''Praváctví''' a '''leváctví''' se považují za kontinuum, nikoliv za ostře oddělené vlastnosti. Tuto preferenci určujeme některým ze standardních testů (např. Edinburgh handedness inventory) | * '''Praváctví''' a '''leváctví''' se považují za kontinuum, nikoliv za ostře oddělené vlastnosti. Tuto preferenci určujeme některým ze standardních testů (např. Edinburgh handedness inventory) | ||
* Další indicií k určení praváctví a leváctví je '''Sylviova rýha''' (oddělující čelní a spánkový lalok)- U lidí, kteří se sami označují za praváky je delší než u samozvaných leváků | * Další indicií k určení praváctví a leváctví je '''Sylviova rýha''' (oddělující čelní a spánkový lalok)- U lidí, kteří se sami označují za praváky je delší než u samozvaných leváků | ||
| Řádek 15: | Řádek 17: | ||
== Příčiny Laterality == | == Příčiny Laterality == | ||
| − | + | Příčiny laterality zatím nejsou dostatečně vědecky podloženy, jsou tedy prozatím předmětem vědeckých úvah a hypotéz: | |
| − | * Jedna z teorií je <big>'''Genová mutace'''</big>, která označuje '''alelu praváctví'''(alela dextral,D) která ovlivňuje řečové funkce, praváctví a praxii na levou hemisféru. D alela by se podle této teorie měla šířit v populaci rychleji, což by částečně vysvětlovalo převahu praváků nad leváky | + | * Jedna z teorií je <big>'''Genová mutace'''</big>, která označuje '''alelu praváctví''' (''alela dextral, D'') která ovlivňuje řečové funkce, praváctví a praxii na levou hemisféru. ''D alela'' by se podle této teorie měla šířit v populaci rychleji, což by částečně vysvětlovalo převahu praváků nad leváky. |
| + | |||
| + | * <big>'''Geschwidova-Galaburdova teorie'''</big> vychází jednak z vlivu genů, ale také nitroděložního prostředí. Jako standardní dominanci hemisfér považuje '''praváctví''', zatímco leváctví považuje na anomální. Na vývoji anomální dominance hemisfér se podle této teorie podílí úroveň hladiny testoteronu.<ref>Koukolík, F. Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 359 s. ISBN 80-717-8379-X.</ref> | ||
| − | * <big>''' | + | ** <big>'''Nevyhraněné praváctví a leváctví'''</big> - Jev často se objevující například u matematiků, atletů, výtvarníků či hudebně nadaných lidí. Podle Geschwidovo-Galaburdovi teorie se jedná o '''patologii superiority'''. |
| − | * | + | ** Dalším poznatkem Geschwida a Galaburda je možný vliv ročního období při narození. Častěji detekovali stranovou nevyhraněnost u lidí narozených v zimním období, což mělo být způsobeno sezónními výkyvy hormonálních vlivů na mozek plodu.<ref>Stoyanov Z, Nikolova P, Pashalieva I. Season of birth, Geschwind and Galaburda hypothesis, and handedness. Laterality [serial on the Internet]. (2011, Sep), [cited July 16, 2014]; 16(5): 607-619. Available from: Academic Search Complete.</ref> |
| − | * Dalším poznatkem Geschwida a Galaburda je možný vliv ročního období | ||
| − | * <big>'''Teorie matka-dítě'''</big> podle této teorie jsou ženy častěji pravačkami proto, že drží dítě hlavičkou u svého levého ramena a pravou ruku si uvolňují. Nicméně | + | * <big>'''Teorie matka-dítě'''</big> podle této teorie jsou ženy častěji pravačkami proto, že drží dítě hlavičkou u svého levého ramena a pravou ruku si uvolňují. Nicméně to se dá vysvětlit také tím, že dítě v této poloze uklidňuje zvuk mateřského srdce. To umožňuje snadnější emoční komunikaci mezi matkou a dítětem (tato poloha snadněji oslovuje matčinu pravou hemisféru.<ref>Sieratzki J, Roy P, Woll B. Left cradling and left ear advantage for emotional speech: Listen to the other side too. Laterality [serial on the Internet]. (2002, Oct), [cited July 16, 2014]; 7(4): 351-353. Available from: Academic Search Complete.</ref> |
| − | * <big>'''Teorie rodičovského tlaku'''</big> předpokládá, že většina populace jsou praváci v | + | * <big>'''Teorie rodičovského tlaku'''</big> předpokládá, že většina populace jsou praváci v důsledku výchovného tlaku rodičů, kteří byli praváci. Tato teorie není empiricky podložena. Asymetrie mozku je patrná již ve fetálním a [[Novorozenecké období|novorozeneckém období]], tedy v době, kdy se jakékoliv kulturní vlivy uplatňují jen minimálně. |
== Teorie == | == Teorie == | ||
| − | *Existuje velké množství teorií o tom, že každá z hemisfér je centrem pro různé dovednosti a osobnostní rysy. Podle této teorie lidé, kteří používají více pravou mozkovou hemisféru jsou více kreativní a spontanní zatímco ti, kteří používají levou stranu více jsou logičtější a analytičtí. | + | * Existuje velké množství teorií o tom, že každá z hemisfér je centrem pro různé dovednosti a osobnostní rysy. Podle této teorie lidé, kteří používají více pravou mozkovou hemisféru jsou více kreativní a spontanní zatímco ti, kteří používají levou stranu více jsou logičtější a analytičtí. |
* Nejnovější výzkumy však toto tvrzení spíše popírají. | * Nejnovější výzkumy však toto tvrzení spíše popírají. | ||
| − | * Odborníci naznačují, že tento omyl vznikl zjištěním vědců, že zranění na jedné straně mozku způsobilo ztrátu konkrétních schopností.Koncept se potvrdil v roce '''1960 | + | * Odborníci naznačují, že tento omyl vznikl zjištěním vědců, že zranění na jedné straně mozku způsobilo ztrátu konkrétních schopností. Koncept se potvrdil v roce '''1960 udělením Nobelovy ceny''' [[Robert Sperry|Robertu Sperrymu]] za odhalení '''specifické úlohy jednotlivých mozkových hemisfér u člověka.'''<ref>Roger W. Sperry - Biographical". Nobelprize.org. Nobel Media AB 2014. Web. 20 Jul 2014. <http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1981/sperry-bio.html></ref> Vědci provedli studie s pacienty, kteří podstoupili chirurgický zákrok na snížení [[corpus callosum]], které spojují hemisféry - k léčbě [[Epilepsie|epilepsie]]. Když hemisféry nebyly schopny navzájem komunikovat, reagovali odlišně na podněty, což naznačovalo, že by hemisféry měli mít různé funkce. |
| − | *V nové studii neurologové naskenovali mozek více než 1000 lidí ve věku od 7 do 29.Zatímco [[Proband|probandi]] odpočívali,výzkumníci měřili jejich funkční Lateralizaci(specifické [[Psychické procesy |psychické procesy]] s umístěním na každé straně mozku) | + | *V nové studii neurologové naskenovali mozek více než 1000 lidí ve věku od 7 do 29 let. Zatímco [[Proband|probandi]] odpočívali, výzkumníci měřili jejich funkční Lateralizaci (specifické [[Psychické procesy |psychické procesy]] s umístěním na každé straně mozku). Nebylo zjištěno, že by účastníci studie měli silnější funkci levé nebo pravé hemisféry<ref name=brain>Despite what you've been told, you aren't 'left-brained' or 'right-brained'. Theguardian.com. Web. 16 Nov 2013. http://www.theguardian.com/commentisfree/2013/nov/16/left-right-brain-distinction-myth</ref>.<br /> |
| − | * Výzkumníci připouštějí, že některé mozkové funkce se vyskytují v jedné nebo druhé straně mozku | + | * Výzkumníci připouštějí, že některé mozkové funkce se vyskytují v jedné nebo druhé straně mozku. Jazyk má tendenci být na levé straně, pozornost více na pravé straně. Mozek ale není tak jednoznačné rozdělen, jak se obecně tvrdí. Například pravá hemisféra je zapojena do zpracování některých aspektů jazyka, jako je třeba '''intonace'''. <ref name="brain"/>.<br /> |
Verze z 13. 10. 2014, 23:12
Lateralita je teorie o dominanci využívání jedné strany párových orgánů na základě rozdílnosti funkce pravé a levé mozkové hemisféry. Nejznámější projevy laterality jsou praváctví a leváctví.
Dominance je převaha jedné hemisféry nad druhou. Dříve rozšířený názor, že leváci mají pro všechny činnosti dominantní hemisféru pravou a praváci levou, byl překonán. J. Wada v šedesátých letech zjistil, že téměř 100% praváku a 60 – 70% leváku má pro řeč dominantní hemisféru levou. [1]
Obsah
Leváctví a praváctví
- Mozek je anatomicky i funkčně stranově nesouměrný (chemicky, histologicky i chemicky). Stranová nesouměrnost hemisfér je prokazatelná od raných vývojových stádií mozku
- Praváctví a leváctví se považují za kontinuum, nikoliv za ostře oddělené vlastnosti. Tuto preferenci určujeme některým ze standardních testů (např. Edinburgh handedness inventory)
- Další indicií k určení praváctví a leváctví je Sylviova rýha (oddělující čelní a spánkový lalok)- U lidí, kteří se sami označují za praváky je delší než u samozvaných leváků
Praváci
- Praváci mají většinou větší pravý čelní lalok než levý
- Levý spánkový a týlní lalok mají větší než na pravé straně
Leváci
- U leváků také převažuje větší čelní lalok než levý
- V řadách leváků je větší podíl jedinců se stejně velkými čelními laloky nebo větším levým čelním lalokem, než je tomu u praváků
Příčiny Laterality
Příčiny laterality zatím nejsou dostatečně vědecky podloženy, jsou tedy prozatím předmětem vědeckých úvah a hypotéz:
- Jedna z teorií je Genová mutace, která označuje alelu praváctví (alela dextral, D) která ovlivňuje řečové funkce, praváctví a praxii na levou hemisféru. D alela by se podle této teorie měla šířit v populaci rychleji, což by částečně vysvětlovalo převahu praváků nad leváky.
- Geschwidova-Galaburdova teorie vychází jednak z vlivu genů, ale také nitroděložního prostředí. Jako standardní dominanci hemisfér považuje praváctví, zatímco leváctví považuje na anomální. Na vývoji anomální dominance hemisfér se podle této teorie podílí úroveň hladiny testoteronu.[2]
- Nevyhraněné praváctví a leváctví - Jev často se objevující například u matematiků, atletů, výtvarníků či hudebně nadaných lidí. Podle Geschwidovo-Galaburdovi teorie se jedná o patologii superiority.
- Dalším poznatkem Geschwida a Galaburda je možný vliv ročního období při narození. Častěji detekovali stranovou nevyhraněnost u lidí narozených v zimním období, což mělo být způsobeno sezónními výkyvy hormonálních vlivů na mozek plodu.[3]
- Teorie matka-dítě podle této teorie jsou ženy častěji pravačkami proto, že drží dítě hlavičkou u svého levého ramena a pravou ruku si uvolňují. Nicméně to se dá vysvětlit také tím, že dítě v této poloze uklidňuje zvuk mateřského srdce. To umožňuje snadnější emoční komunikaci mezi matkou a dítětem (tato poloha snadněji oslovuje matčinu pravou hemisféru.[4]
- Teorie rodičovského tlaku předpokládá, že většina populace jsou praváci v důsledku výchovného tlaku rodičů, kteří byli praváci. Tato teorie není empiricky podložena. Asymetrie mozku je patrná již ve fetálním a novorozeneckém období, tedy v době, kdy se jakékoliv kulturní vlivy uplatňují jen minimálně.
Teorie
- Existuje velké množství teorií o tom, že každá z hemisfér je centrem pro různé dovednosti a osobnostní rysy. Podle této teorie lidé, kteří používají více pravou mozkovou hemisféru jsou více kreativní a spontanní zatímco ti, kteří používají levou stranu více jsou logičtější a analytičtí.
- Nejnovější výzkumy však toto tvrzení spíše popírají.
- Odborníci naznačují, že tento omyl vznikl zjištěním vědců, že zranění na jedné straně mozku způsobilo ztrátu konkrétních schopností. Koncept se potvrdil v roce 1960 udělením Nobelovy ceny Robertu Sperrymu za odhalení specifické úlohy jednotlivých mozkových hemisfér u člověka.[5] Vědci provedli studie s pacienty, kteří podstoupili chirurgický zákrok na snížení corpus callosum, které spojují hemisféry - k léčbě epilepsie. Když hemisféry nebyly schopny navzájem komunikovat, reagovali odlišně na podněty, což naznačovalo, že by hemisféry měli mít různé funkce.
- V nové studii neurologové naskenovali mozek více než 1000 lidí ve věku od 7 do 29 let. Zatímco probandi odpočívali, výzkumníci měřili jejich funkční Lateralizaci (specifické psychické procesy s umístěním na každé straně mozku). Nebylo zjištěno, že by účastníci studie měli silnější funkci levé nebo pravé hemisféry[6].
- Výzkumníci připouštějí, že některé mozkové funkce se vyskytují v jedné nebo druhé straně mozku. Jazyk má tendenci být na levé straně, pozornost více na pravé straně. Mozek ale není tak jednoznačné rozdělen, jak se obecně tvrdí. Například pravá hemisféra je zapojena do zpracování některých aspektů jazyka, jako je třeba intonace. [6].
Odkazy
Reference
- ↑ KŘIŠŤANOVÁ LADISLAVA. Diagnostika laterality a metodika psaní levou rukou. 4. upr. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998, 45 s.
- ↑ Koukolík, F. Lidský mozek: funkční systémy : normy poruchy. 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 359 s. ISBN 80-717-8379-X.
- ↑ Stoyanov Z, Nikolova P, Pashalieva I. Season of birth, Geschwind and Galaburda hypothesis, and handedness. Laterality [serial on the Internet]. (2011, Sep), [cited July 16, 2014]; 16(5): 607-619. Available from: Academic Search Complete.
- ↑ Sieratzki J, Roy P, Woll B. Left cradling and left ear advantage for emotional speech: Listen to the other side too. Laterality [serial on the Internet]. (2002, Oct), [cited July 16, 2014]; 7(4): 351-353. Available from: Academic Search Complete.
- ↑ Roger W. Sperry - Biographical". Nobelprize.org. Nobel Media AB 2014. Web. 20 Jul 2014. <http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1981/sperry-bio.html>
- ↑ 6,0 6,1 Despite what you've been told, you aren't 'left-brained' or 'right-brained'. Theguardian.com. Web. 16 Nov 2013. http://www.theguardian.com/commentisfree/2013/nov/16/left-right-brain-distinction-myth
Doporučená literatura
- Keynes R. Insights from invertebrate neural systems: An Introduction to Nervous Systems. (2007). By Greenspan R.J. Cold Spring Harbor Laboratory Press. 184 pp. ISBN-13.vol. 29, issue 9, undefined. DOI:10.1002/bies.20635.
- Liliengeld O Scott. 50 největších mýtů populární psychologie. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2011, 349 s
- Arthur W. Toga & Paul M. Thompson (January 2003). "Mapping Brain Asymmetry". Nature Reviews Neuroscience 4 (1): 37–48. doi:10.1038/nrn1009. PMID 12511860.
Klíčová slova
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
