Úvod do filosofie logiky: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Filosofie logiky se zaměřuje na výchozí pojmy logiky, metody a postupy v logice používané. V historii se setkáváme s různými přístupy a logick…“) |
(→Výrok) |
||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
== Výrok == | == Výrok == | ||
Výrok je určitým způsobem strukturovaná věta, která je buď pravdivá, nebo nepravdivá. Obvykle se logika zabývá právě výroky. Řekneme-li o něčem, že je ''truth value gap'', znamená to, že nemá pravdivostní hodnotu. | Výrok je určitým způsobem strukturovaná věta, která je buď pravdivá, nebo nepravdivá. Obvykle se logika zabývá právě výroky. Řekneme-li o něčem, že je ''truth value gap'', znamená to, že nemá pravdivostní hodnotu. | ||
− | |||
'''Propozice''' | '''Propozice''' | ||
Řádek 40: | Řádek 39: | ||
'''Větný výskyt''' | '''Větný výskyt''' | ||
* obsahuje i okolnosti za jakých je výrok užit | * obsahuje i okolnosti za jakých je výrok užit | ||
− | |||
''Dvě a dvě jsou čtyři. 2+2=4. Dvě a dvě jsou čtyři.''<br/> | ''Dvě a dvě jsou čtyři. 2+2=4. Dvě a dvě jsou čtyři.''<br/> | ||
+ | Například výše uvedené tři věty, vyjadřují jednu propozici. Jde o dva větné typy a tři větné výskyty. | ||
− | + | === Subjekt predikátová forma věty === | |
+ | Tedy '''''S je P.''''', podle aristotelského přístupu uznávána po staletí. | ||
+ | * někdy až démonizováno | ||
+ | * jinak pracujeme s různými větami dle subjektu | ||
+ | * moderní pojetí kvantifikace - kvantifikátor je vyváděn vně, kvantifikujeme přes universum | ||
+ | * moderní pojetí se liší v tom, že můžeme vypovídat třeba i o dvojici, jiný přístup k subjektu | ||
== Zdroj == | == Zdroj == |
Verze z 25. 10. 2014, 16:50
Filosofie logiky se zaměřuje na výchozí pojmy logiky, metody a postupy v logice používané. V historii se setkáváme s různými přístupy a logickými školami. Množství z nich považuje za zásadní porozumění jazyku, pak totiž můžeme porozumět otázce a následně na ni hledat odpověď. Víceméně všechny logické školy se shodnou, že by logika měla poskytnout nástroje a prostředky k usuzování.
Obsah
Předmět logiky
Nejprve si musíme stanovit náš účel, pak můžeme začít utvářet formu vhodné logiky. Čím se vlastně logika zabývá a má zabývat? Čeho se týká?
Myšlení
- označení "myslověda"
- jde o vyjádření toho, jak lidé skutečně přemýšlejí - to však v praxi obvykle nefunguje, lidé nepřemýšlejí logicky
- v tohoto pohledu se nám jeví jako apriorní věda, nikoli empirická
- vhodněji se jeví přístup k~logice jako normativní - jak by lidé přemýšlet měli
Skutečnost
- některé logické zákony fungují ve skutečném životě, obdobně jako fyzikální zákony - empirické
- logické zákony se nám však zdají platné apriorně, nezávislé na skutečnosti
Jazyk
- logické zákony jako jazykové normy
- sledujeme, podle jakých jazykových pravidel některé výrazy užíváme a z toho vyvozujeme logické zákony
- některé principy jsou obecné, platí ve všech jazycích stejně, některé se liší, uzpůsobují se specifikům příslušných jazyků - stejné věci se v různých jazycích vyjadřují odlišně
Abstraktní entity
- jsoucna
- nikoli skutečné, ale možné jazyky, možné skutečnosti, možné způsoby myšlení...
Zákon sporu
Spor je něco, co nemůžeme uvažovat. Paradox: Může Bůh všemohoucí stvořit kámen, který by neuzvedl? Ano, může, protože je všemohoucí, je nad sporem, nachází se v našem myšlení.
Výrok
Výrok je určitým způsobem strukturovaná věta, která je buď pravdivá, nebo nepravdivá. Obvykle se logika zabývá právě výroky. Řekneme-li o něčem, že je truth value gap, znamená to, že nemá pravdivostní hodnotu.
Propozice
- neboli obsah tvrzení (myšlenka, věta o sobě)
- nezajímá nás použití v jazyce, ale význam pro logiku
Větný typ
- posloupnost výrazů bez ohledu na způsob vyjádření (řečí, písmem)
- abstrakce skryté za jednotlivými výrazy spojujeme do sebe
Větný výskyt
- obsahuje i okolnosti za jakých je výrok užit
Dvě a dvě jsou čtyři. 2+2=4. Dvě a dvě jsou čtyři.
Například výše uvedené tři věty, vyjadřují jednu propozici. Jde o dva větné typy a tři větné výskyty.
Subjekt predikátová forma věty
Tedy S je P., podle aristotelského přístupu uznávána po staletí.
- někdy až démonizováno
- jinak pracujeme s různými větami dle subjektu
- moderní pojetí kvantifikace - kvantifikátor je vyváděn vně, kvantifikujeme přes universum
- moderní pojetí se liší v tom, že můžeme vypovídat třeba i o dvojici, jiný přístup k subjektu
Zdroj
Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky Filosofie logiky. Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete zde.