Mentuhotep III.: Porovnání verzí

Řádek 6: Řádek 6:
  
 
=== Stavební aktivity ===
 
=== Stavební aktivity ===
−
Pravděpodobně jediný syn [[Mentuhotep II.|Mentuhotepa II.]] byl aktivním stavitelem. Postavil cihlový chrám na Thovtově hoře na thébském západním břehu, kde nacházíme nejstarší dochované příklady pylonů. Vedle chrámu stála tzv. západní stavba v podobě trojité svatyně, která měla pravděpodobně kultovní význam. Stejnou podobu měla i svatyně v [[Medínit Habú]] a můžeme tak tento typ architektury považovat za předzvěst pozdějších chrámů „rodinných triád“ z 18. dynastie.<ref name=":0" /> Doklady stavebních aktivit známe také z [[Armant|Armantu]], [[Elefantina|Elefantiny]] a dalších lokalit. V chrámu v Todu nacházíme reliéfní výzdobu tohoto panovníka, která je velmi jemná a propracovaná. Dobu Mentuhotepa III. tak můžeme považovat za vrchol reliéfního sochařství Střední říše. Kromě chrámů stavěl Mentuhotep také opevnění ve východní deltě a snažil se tak zabezpečit hranici Egypta.<ref name=":0">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref>
+
Pravděpodobně jediný syn [[Mentuhotep II.|Mentuhotepa II.]] byl aktivním stavitelem. Postavil cihlový chrám na Thovtově hoře na thébském západním břehu, kde nacházíme nejstarší dochované příklady pylonů. Vedle chrámu stála tzv. západní stavba v podobě trojité svatyně, která měla pravděpodobně kultovní význam. Stejnou podobu měla i svatyně v [[Medínit Habú]] a můžeme tak tento typ architektury považovat za předzvěst pozdějších chrámů „rodinných triád“ z 18. dynastie.<ref name=":0" /> Doklady stavebních aktivit známe také z [[Armant|Armantu]], [[Elefantina|Elefantiny]] a dalších lokalit. V chrámu v [[Tod|Todu]] nacházíme reliéfní výzdobu tohoto panovníka, která je velmi jemná a propracovaná. Dobu Mentuhotepa III. tak můžeme považovat za vrchol reliéfního sochařství Střední říše. Kromě chrámů stavěl Mentuhotep také opevnění ve východní deltě a snažil se tak zabezpečit hranici Egypta.<ref name=":0">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref>
  
 
=== Výprava do Puntu ===
 
=== Výprava do Puntu ===
−
V 8. roce vlády vyslal výpravu do Puntu pro kadidlo a další suroviny, a stal se tak prvním panovníkem Střední říše, který zamířil do těchto míst. Výprava, kterou vedl úředník jménem Henenu a která čítala asi 3000 mužů, putovala přes Wádí Hammámát, jak dokládají zde nalezené nápisy.<ref>Bard, K. A. 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt. London – New York.</ref> Víme také, že cestou přes východní poušť  bylo vyhloubeno asi 15 studen.
+
V 8. roce vlády vyslal výpravu do Puntu pro kadidlo a další suroviny, a stal se tak prvním panovníkem Střední říše, který zamířil do těchto míst. Výprava, kterou vedl úředník jménem Henenu a která čítala asi 3000 mužů, putovala přes [[Wádí Hammámát]], jak dokládají zde nalezené nápisy.<ref>Bard, K. A. 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt. London – New York.</ref> Víme také, že cestou přes východní poušť  bylo vyhloubeno asi 15 studen.
  
 
=== Hrobka ===
 
=== Hrobka ===
−
Hrobku si Mentuhotep III. postavil nedaleko hrobky svého předchůdce, zůstala však nedokončená.<ref>Bareš, L. -  Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.</ref> Její architektura nicméně mohla být inspirací pro stavbu hrobek typu bab na počátku 18. dyn.<ref name=":0" />
+
Hrobku si Mentuhotep III. postavil nedaleko hrobky svého předchůdce v [[Dér el-Bahrí]], zůstala však nedokončená.<ref>Bareš, L. -  Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.</ref> Její architektura nicméně mohla být inspirací pro stavbu hrobek typu ''bab'' na počátku 18. dyn.<ref name=":0" />
  
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 5. 11. 2014, 12:07

Mentuhotep III. Sanchkare, nástupce Mentuhotepa II. vládl jako druhý panovník 11. dynastie. Za jeho vlády se země politicky i hospodářsky stabilizovala.

Stavební aktivity

Pravděpodobně jediný syn Mentuhotepa II. byl aktivním stavitelem. Postavil cihlový chrám na Thovtově hoře na thébském západním břehu, kde nacházíme nejstarší dochované příklady pylonů. Vedle chrámu stála tzv. západní stavba v podobě trojité svatyně, která měla pravděpodobně kultovní význam. Stejnou podobu měla i svatyně v Medínit Habú a můžeme tak tento typ architektury považovat za předzvěst pozdějších chrámů „rodinných triád“ z 18. dynastie.[1] Doklady stavebních aktivit známe také z Armantu, Elefantiny a dalších lokalit. V chrámu v Todu nacházíme reliéfní výzdobu tohoto panovníka, která je velmi jemná a propracovaná. Dobu Mentuhotepa III. tak můžeme považovat za vrchol reliéfního sochařství Střední říše. Kromě chrámů stavěl Mentuhotep také opevnění ve východní deltě a snažil se tak zabezpečit hranici Egypta.[1]

Výprava do Puntu

V 8. roce vlády vyslal výpravu do Puntu pro kadidlo a další suroviny, a stal se tak prvním panovníkem Střední říše, který zamířil do těchto míst. Výprava, kterou vedl úředník jménem Henenu a která čítala asi 3000 mužů, putovala přes Wádí Hammámát, jak dokládají zde nalezené nápisy.[2] Víme také, že cestou přes východní poušť bylo vyhloubeno asi 15 studen.

Hrobka

Hrobku si Mentuhotep III. postavil nedaleko hrobky svého předchůdce v Dér el-Bahrí, zůstala však nedokončená.[3] Její architektura nicméně mohla být inspirací pro stavbu hrobek typu bab na počátku 18. dyn.[1]

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
  2. ↑ Bard, K. A. 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt. London – New York.
  3. ↑ Bareš, L. - Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mentuhotep_III.&oldid=7621“