Psychoanalýza: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
m Značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
= Psychoanalýza = | = Psychoanalýza = | ||
Psychoanalýza je '''psychologický směr''' vznikající na přelomu '''19. a 20. století''' a reagující na tehdejší stav psychologie, která byla pojímána jako věda o vědomí ([[Wilhelm Wundt]]). | Psychoanalýza je '''psychologický směr''' vznikající na přelomu '''19. a 20. století''' a reagující na tehdejší stav psychologie, která byla pojímána jako věda o vědomí ([[Wilhelm Wundt]]). | ||
| + | |||
| + | Psychoanalýza patří do | ||
Psychoanalýzu lze rozdělit na: | Psychoanalýzu lze rozdělit na: | ||
| Řádek 10: | Řádek 12: | ||
=== Psychoanalýza se otevírá světu === | === Psychoanalýza se otevírá světu === | ||
| − | Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem [http://www.freudfile.org/breuer.html Josefa Breuera]. S principy psychoanalýzy se setkáváme v knižní podobě roce 1900, kdy Freud vydává knihu '''Výklad snů'''<ref><i>Psychoanalysis in AllPsych Journal</i>.</ref>. Komplexnější obraz své teorie později prezentuje formou přednášek | + | Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem [http://www.freudfile.org/breuer.html Josefa Breuera]. S principy psychoanalýzy se setkáváme v knižní podobě roce 1900, kdy Freud vydává knihu '''Výklad snů'''<ref><i>Psychoanalysis in AllPsych Journal</i>.</ref>. Komplexnější obraz své teorie později prezentuje formou přednášek.<ref>Freud Sigmund. (1990). <i>O člověku a kultuře</i>. (Vyd. 1., 444 s.) Praha: Odeon.</ref> |
Místo vzniku psychoanalýzy je '''Vídeň''', kde Freud pracoval jako lékař. Později se dostává do GB, Francie a USA. | Místo vzniku psychoanalýzy je '''Vídeň''', kde Freud pracoval jako lékař. Později se dostává do GB, Francie a USA. | ||
| Řádek 16: | Řádek 18: | ||
Psychoanalýza byla považována za pavědu, neboť její metody byly velmi '''subjektivní'''. | Psychoanalýza byla považována za pavědu, neboť její metody byly velmi '''subjektivní'''. | ||
| − | Psychoanalýza je tzv. '''první síla psychologie''' hned vedle | + | Psychoanalýza je tzv. '''první síla psychologie''' hned vedle |
=== Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy === | === Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy === | ||
| Řádek 29: | Řádek 31: | ||
|- | |- | ||
| "V psychoanalýze existovalo od samého začátku ''spojení mezi léčbou a výzkumem'', poznání přinášelo úspěch, nešlo léčit, aniž bychom poznávali něco nového, každé poučení přinášelo blahodárný účinek."<ref><i>Oidipovský komplex a budoucnost psychoanalýzy</i> Článek původně vyšel v časopise Revue psychoanalytická psychoterapie, Zima 2006; VIII/2.</ref> | | "V psychoanalýze existovalo od samého začátku ''spojení mezi léčbou a výzkumem'', poznání přinášelo úspěch, nešlo léčit, aniž bychom poznávali něco nového, každé poučení přinášelo blahodárný účinek."<ref><i>Oidipovský komplex a budoucnost psychoanalýzy</i> Článek původně vyšel v časopise Revue psychoanalytická psychoterapie, Zima 2006; VIII/2.</ref> | ||
| − | |} | + | |} |
| − | |||
== Hlavní body psychoanalýzy == | == Hlavní body psychoanalýzy == | ||
| Řádek 53: | Řádek 54: | ||
=== Strukturální model osobnosti === | === Strukturální model osobnosti === | ||
| − | Freud zde navazuje na Wundta a jeho pojem JÁ, který ovšem rozšiřuje, jak na nevědomí a předvědomí, | + | Freud zde navazuje na Wundta a jeho pojem JÁ, který ovšem rozšiřuje, jak na nevědomí a předvědomí, tak i na další složky. |
| − | '''ID ( | + | '''''ID (ONO) ''''' |
| − | * nevědomé, iracionální, řídí se principem slasti, chce být ihned uspokojeno | + | * '''nevědomé''', '''iracionální''', řídí se '''principem slasti''', chce být ihned uspokojeno |
| − | * u kojenců | + | * '''ryzí id''' - u kojenců, uspokojení potřeby teď a tady |
| − | * primární proces - představa uspokojení potřeby, u dospělých se projevuje ve snech | + | * '''primární proces '''- představa uspokojení potřeby, u dospělých se projevuje ve snech |
| − | '''EGO''' | + | '''''EGO (JÁ)''''' |
| − | * vědomé, racionální, řídí se principem reality, převádí do předvědomí zážitky | + | * '''vědomé''', '''racionální''', řídí se '''principem reality''', převádí do předvědomí zážitky |
| − | * sekundární proces - testování reality (přání id porovnává s realitou → přizpůsobuje potřeby) | + | * '''sekundární proces''' - testování reality (přání id porovnává s realitou → přizpůsobuje potřeby) |
| − | '''SUPEREGO''' | + | '''''SUPEREGO (NADJÁ)''''' |
| − | * nevědomá i vědomá část, řídí se principem dokonalosti | + | * '''nevědomá i vědomá část''', řídí se '''principem dokonalosti''' |
| − | * tvoří se na základě zákazů a pochval v dětsví → bývá zvnitřněno | + | * tvoří se na základě zákazů a pochval v dětsví → bývá '''zvnitřněno''' |
| − | * morální síla, svědomí | + | * '''morální síla''', svědomí |
'''INTERAKCE ID, EGO A SUPEREGO''' | '''INTERAKCE ID, EGO A SUPEREGO''' | ||
| − | '''Katexe''' | + | '''''Katexe''''' |
* proud libida z id → ke zdroji uspokojení | * proud libida z id → ke zdroji uspokojení | ||
| − | * | + | * '''objektová katexe''' - vnější zdroj uspokojení (láska k druhému) |
| − | * egokatexe - vnitřní zdroj uspokojení (sebeláska) | + | * '''egokatexe''' - vnitřní zdroj uspokojení (sebeláska) |
| − | '''Antikatexe''' | + | '''''Antikatexe''''' |
* vznik v ego nebo superego | * vznik v ego nebo superego | ||
* působí proti katexi id | * působí proti katexi id | ||
| Řádek 80: | Řádek 81: | ||
'''INTRAPERSONÁLNÍ KONFLIKTY''' | '''INTRAPERSONÁLNÍ KONFLIKTY''' | ||
| − | Konflikt | + | Konflikt id versus ego |
Konflikt id versus superego | Konflikt id versus superego | ||
| Řádek 89: | Řádek 90: | ||
Pud = požadavek, který tělo klade psychice | Pud = požadavek, který tělo klade psychice | ||
| − | Vlastnosti pudů | + | '''''Vlastnosti pudů''''' |
| − | * vrozené | + | * '''vrozené''' |
* patří k id | * patří k id | ||
* psychický projev tělesného napětí | * psychický projev tělesného napětí | ||
Freud rozeznával mnoho pudů, ale vyšlenil dva hlavní a to Eros a Thanatos. <ref name=":0" /> | Freud rozeznával mnoho pudů, ale vyšlenil dva hlavní a to Eros a Thanatos. <ref name=":0" /> | ||
| − | EROS - pud života | + | '''''EROS - pud života''''' |
| − | * dodává energii, aby člověk mohl | + | * dodává energii, aby člověk mohl milovat, učit se, růst,... |
| − | * řídí se principem slasti, sexuální povaha | + | * řídí se '''principem slasti''', '''sexuální povaha''' |
| − | * spjat s erotogenními zónami | + | * spjat s '''erotogenními zónami''' |
| − | THANATOS - pud smrti | + | '''''THANATOS - pud smrti''''' |
| − | * princip nirvány | + | * princip '''nirvány''' |
| − | * cílem je destrukce | + | * cílem je '''destrukce''' |
* projevy: zlost, agrese | * projevy: zlost, agrese | ||
* snaha omezit hrůzy života a být v klidovém stavu (smrt je bez napětí a tenze - paradox) <ref>Jean Arundale. (2004). <i>Eros nad Thanatos in context</i>.</ref> | * snaha omezit hrůzy života a být v klidovém stavu (smrt je bez napětí a tenze - paradox) <ref>Jean Arundale. (2004). <i>Eros nad Thanatos in context</i>.</ref> | ||
| Řádek 109: | Řádek 110: | ||
Vývoj osobnosti je spojován s erotogenními zónami - orální, analní a falická. | Vývoj osobnosti je spojován s erotogenními zónami - orální, analní a falická. | ||
| − | Orální stádium (0 - 1,5 roku) | + | '''''Orální stádium (0 - 1,5 roku)''''' |
| − | - slast - příjem potravy (sání, polykání) | + | - slast - '''příjem potravy''' (sání, polykání) |
- konec - dítě pociťuje bolest s růstem zubů | - konec - dítě pociťuje bolest s růstem zubů | ||
| − | Anální stádium (1,5 - 3 roky) | + | '''''Anální stádium (1,5 - 3 roky)''''' |
| − | - slast - uvolňování napětí v konečníku | + | - slast - '''uvolňování napětí v konečníku''' |
- konec - nácvik čistotnosti | - konec - nácvik čistotnosti | ||
| − | Falické stádium (3 - 6 let) | + | '''''Falické stádium (3 - 6 let)''''' |
- genitální oblasti | - genitální oblasti | ||
| Řádek 127: | Řádek 128: | ||
- zkoumání vlastních pohlavních orgánů | - zkoumání vlastních pohlavních orgánů | ||
| − | - autoerotické chování | + | - '''autoerotické chování''' |
| − | - Oidipův komplex (chlapci) a Elektřin konflikt (dívky) | + | -''' Oidipův komplex''' (chlapci) a '''Elektřin konflikt''' (dívky) |
- dítě se zamilovává do rodiče opačného pohlaví a cítí nepřátelství vůči rodiči stejného pohlaví | - dítě se zamilovává do rodiče opačného pohlaví a cítí nepřátelství vůči rodiči stejného pohlaví | ||
| − | - kastrační úzkost - strach chlapce z toho, že ho jeho otec vykastruje kvůli pocitům k matce | + | - '''kastrační úzkost''' - strach chlapce z toho, že ho jeho otec vykastruje kvůli pocitům k matce |
| − | - závidění penisu - frustrace u dívek | + | - '''závidění penisu''' - frustrace u dívek |
- řešení: identifikace s rodičem stejného pohlaví (podle Freuda nemusí být vyřešeno nikdy) | - řešení: identifikace s rodičem stejného pohlaví (podle Freuda nemusí být vyřešeno nikdy) | ||
| − | Stádium latence (6 - 12 let) | + | '''''Stádium latence (6 - 12 let)''''' |
- sexuální impulsy jsou převáděny do školní práce a jiných aktivit | - sexuální impulsy jsou převáděny do školní práce a jiných aktivit | ||
| − | Genitální stádium (12 a více) | + | '''''Genitální stádium (12 a více)''''' |
- puberta - pravé erotické vztahy <ref>Hana Hromiaková. (2013). <i>Problém teorie struktury osobnosti</i>. (p. 40). Plzeň.</ref> | - puberta - pravé erotické vztahy <ref>Hana Hromiaková. (2013). <i>Problém teorie struktury osobnosti</i>. (p. 40). Plzeň.</ref> | ||
| Řádek 149: | Řádek 150: | ||
=== Úzkost a strach === | === Úzkost a strach === | ||
úzkost - očekávání nebezpečí, neznámá příčinna | úzkost - očekávání nebezpečí, neznámá příčinna | ||
| − | * neurotická úzkost - obava z trestu od společnosti za nepřijatelné chování | + | * '''neurotická úzkost''' - obava z trestu od společnosti za nepřijatelné chování |
| − | * morální úzkost - obava z pocitů viny, které probudí superego | + | * '''morální úzkost''' - obava z pocitů viny, které probudí superego |
strach - je znám předmět obav | strach - je znám předmět obav | ||
== Psychoanalýza jako metoda léčby duše == | == Psychoanalýza jako metoda léčby duše == | ||
| − | + | === Neurózy === | |
| − | Freud zpočátku vycházel z empirických poznatků o hysterii a myslel si, že za každou neurózou můžeme najít sexuální zneužívání v dětství. Poté co mu ovšem zemřel otec a sám propadl neuróze došel k závěru, že neuróza vzniká kvůli intrapsychickému sporu. | + | Freud zpočátku vycházel z empirických poznatků o hysterii a myslel si, že za každou neurózou můžeme najít sexuální zneužívání v dětství. Poté co mu ovšem zemřel otec a sám propadl neuróze došel k závěru, že neuróza vzniká '''kvůli intrapsychickému sporu'''. |
| − | + | ||
| + | === Metoda léčby === | ||
Freud, ovlivněn Josefem Breuerem, používal jako hlavní metodu ''hypnózu a elektroterapii''. Elektroterapie se zdála být neúčinná hned na začátku, u hypnózy však trvalo několik let než Freud rozpoznal její úskalí. Problémů bylo několik. | Freud, ovlivněn Josefem Breuerem, používal jako hlavní metodu ''hypnózu a elektroterapii''. Elektroterapie se zdála být neúčinná hned na začátku, u hypnózy však trvalo několik let než Freud rozpoznal její úskalí. Problémů bylo několik. | ||
# Nedařilo se zhypnotizovat všechny pacienty. | # Nedařilo se zhypnotizovat všechny pacienty. | ||
| Řádek 163: | Řádek 165: | ||
Freud tedy opustil hypnózu. Jeho novým nástrojem se stala '''metoda volných asociací'''. Tuto metodu se rozhodl používat i na základě toho, že si všiml, že není nutné pacienta zhypnotizovat, abychom se dostali do jeho nevědomí. Metoda volných asociací spočívá v podpoře pacientů k tomu, aby bez jakýchkoli překážek povídali o tom, co je zrovna napadne. Touto metodou si lidé dokázali vybavit vzpomínky, které byly děsivé, trapné nebo bolestné. | Freud tedy opustil hypnózu. Jeho novým nástrojem se stala '''metoda volných asociací'''. Tuto metodu se rozhodl používat i na základě toho, že si všiml, že není nutné pacienta zhypnotizovat, abychom se dostali do jeho nevědomí. Metoda volných asociací spočívá v podpoře pacientů k tomu, aby bez jakýchkoli překážek povídali o tom, co je zrovna napadne. Touto metodou si lidé dokázali vybavit vzpomínky, které byly děsivé, trapné nebo bolestné. | ||
| − | S metodou volných asociací také souvisí spojení pacient na pohovce. Při léčebné metodě totiž pacient ležel na pohovce a asocioval, zatímco psychoanalytik seděl za jeho hlavou a zapisoval to, co pacient říká a jak se při určité asociaci cítí. Když vycítil nějaké souvislosti, sdělil to pacientovi. | + | S metodou volných asociací také souvisí spojení '''pacient na pohovce'''. Při léčebné metodě totiž pacient ležel na pohovce a asocioval, zatímco psychoanalytik seděl za jeho hlavou a zapisoval to, co pacient říká a jak se při určité asociaci cítí. Když vycítil nějaké souvislosti, sdělil to pacientovi. |
| − | Psychoanalýza je narozdíl od jiných terapií (např. kognitivně-behaviorální) dlouhodobá záležitost, protože je potřeba vypěstovat vztah mezi klientem a psychoanalytikem. Od toho se odvíjí její délka, která se udává v rozmezí měsíců až let. | + | Psychoanalýza je narozdíl od jiných terapií (např. kognitivně-behaviorální) '''dlouhodobá''' záležitost, protože je potřeba vypěstovat vztah mezi klientem a psychoanalytikem. Od toho se odvíjí její délka, která se udává v rozmezí měsíců až let. |
| − | Přenos a protipřenos | + | '''Přenos a protipřenos''' |
přenos - | přenos - | ||
| − | + | === Sny === | |
- Freud vytvořil první teorií snů | - Freud vytvořil první teorií snů | ||
| − | - "via religia" - královská cesta do nevědomí | + | -''' "via religia"''' - královská cesta do nevědomí |
- sny jsou ochránci našeho spánku (zpracovávají pozůstatky zážitků z předchozího dne, se kterými jsme si nedokázali poradit sami) | - sny jsou ochránci našeho spánku (zpracovávají pozůstatky zážitků z předchozího dne, se kterými jsme si nedokázali poradit sami) | ||
| Řádek 180: | Řádek 182: | ||
- sen dává tvar rušivým myšlenkám, tužbám a problémům | - sen dává tvar rušivým myšlenkám, tužbám a problémům | ||
| − | - sen je splněním přání | + | - sen je '''splněním přání''' |
- vyjadřuje přání minulá i současná | - vyjadřuje přání minulá i současná | ||
| Řádek 192: | Řádek 194: | ||
- zjevný=manifestní - srozumitelná, skrytý=latentní | - zjevný=manifestní - srozumitelná, skrytý=latentní | ||
| − | Výklad snu | + | '''''Výklad snu''''' |
| − | 1. Symbolický výklad snu | + | '''1. Symbolický výklad snu''' |
- snaha nahradit celek snu srozumitelnějším obsahem | - snaha nahradit celek snu srozumitelnějším obsahem | ||
| − | 2. Metoda šifrovací | + | '''2. Metoda šifrovací''' |
- každý rys má nějaký význam <ref>Daniela Tisarová. (2012). <i>Pojetí snu u Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga</i>. (p. 68). Plzeň.</ref> | - každý rys má nějaký význam <ref>Daniela Tisarová. (2012). <i>Pojetí snu u Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga</i>. (p. 68). Plzeň.</ref> | ||
| − | + | ||
| + | === Obranné mechanismy === | ||
- vznik na základě interpersonálních a intrapersonálních konfliktů → pokud konflikty ohrožují ego dochází k úzkosti | - vznik na základě interpersonálních a intrapersonálních konfliktů → pokud konflikty ohrožují ego dochází k úzkosti | ||
| Řádek 208: | Řádek 211: | ||
- působí na nevědomé úrovni | - působí na nevědomé úrovni | ||
| − | Vytěsnění | + | '''''Vytěsnění''''' |
- iracionální útěk od myšlenek, které jsou většinou sexuální povahy | - iracionální útěk od myšlenek, které jsou většinou sexuální povahy | ||
| Řádek 220: | Řádek 223: | ||
- snaha dostat se na povrch nepřímými cestami, když je ego oslabeno (přeřeknutí) | - snaha dostat se na povrch nepřímými cestami, když je ego oslabeno (přeřeknutí) | ||
| − | Sublimace | + | '''''Sublimace''''' |
- převedení libida do činností, které jsou společensky uznávané (umění) | - převedení libida do činností, které jsou společensky uznávané (umění) | ||
| − | Regrese | + | '''''Regrese''''' |
- navrácení se k nižšímu vývojovému stádiu, které působí méně stresově (např. člověk, který zanedbává hyginu - anální stádium) | - navrácení se k nižšímu vývojovému stádiu, které působí méně stresově (např. člověk, který zanedbává hyginu - anální stádium) | ||
| − | Fixace | + | '''''Fixace''''' |
- liší se od regrese tím, že je poměrně dlouhodobá | - liší se od regrese tím, že je poměrně dlouhodobá | ||
| − | Další obranné mechanismy rozpracovala Freudova dcera Anna Freudová, jedná se např. o identifikaci, projekci či izolaci. | + | Další obranné mechanismy rozpracovala Freudova dcera '''Anna Freudová''', jedná se např. o identifikaci, projekci či izolaci. |
| − | Libido se snaží dostat na povrch, když je ego oslabeno, potom dochází k chybným úkonům (parapraxe) jako je přepsání či "freudovské přeřeknutí". <ref>B. Čech, . (2006). <i>Od Anny Freud ku narcistickému prenosu</i>.</ref> | + | Libido se snaží dostat na povrch, když je ego oslabeno, potom dochází k '''chybným úkonům (parapraxe)''' jako je přepsání či '''"freudovské přeřeknutí"'''. <ref>B. Čech, . (2006). <i>Od Anny Freud ku narcistickému prenosu</i>.</ref> |
== Metafory == | == Metafory == | ||
| − | Metafora ledovce - vědomí, předvědomí, podvědomí | + | '''Metafora ledovce''' - vědomí, předvědomí, podvědomí |
| − | Metafora krystalu - psychika (přesně určená struktura, trhliny → duševně nemocní) | + | '''Metafora krystalu''' - psychika (přesně určená struktura, trhliny → duševně nemocní) |
| − | Metafora pochodně - vědomí jako kužel světla<ref>Freud Sigmund. (1997). <i>Nová řada přednášek k úvodu do psychoanalýzy: Strukturální rozbor psychické osobnosti</i>. (Vyd. 1., 157 s.) Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek.</ref> | + | '''Metafora pochodně''' - vědomí jako kužel světla<ref>Freud Sigmund. (1997). <i>Nová řada přednášek k úvodu do psychoanalýzy: Strukturální rozbor psychické osobnosti</i>. (Vyd. 1., 157 s.) Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek.</ref> |
== Následovníci == | == Následovníci == | ||
| − | Anna Freudová - ego-obranné mechanismy | + | '''Anna Freudová''' - ego-obranné mechanismy |
| − | Melanie Kleinová - dětská psychoanalýza, psychoanalytická teorie her | + | '''Melanie Kleinová '''- dětská psychoanalýza, psychoanalytická teorie her |
| − | Erik H. Erikson - 8 věků člověka | + | '''Erik H. Erikson''' - 8 věků člověka |
| − | Karen Horneyová - kulturní psychoanalýza | + | '''Karen Horneyová '''- kulturní psychoanalýza |
| − | Carl Gustav Jung - analytická psychologie | + | '''Carl Gustav Jung''' - analytická psychologie |
| − | Alfred Adler - individuální psychologie | + | '''Alfred Adler''' - individuální psychologie |
| − | Viktor Frankl - existenciální psychologie | + | '''Viktor Frankl''' - existenciální psychologie |
| − | Erich Fromm - neopsychoanalýza | + | '''Erich Fromm''' - neopsychoanalýza |
| − | Karen Horneyová - kulturní psychoanalýza | + | '''Karen Horneyová''' - kulturní psychoanalýza |
| − | Heinz Kohut - self psychologie | + | '''Heinz Kohut '''- self psychologie |
| − | Otto F. Kernberg - ego-psychologie, psychologie objektních vztahů<ref>Plháková Alena. (2006). <i>Dějiny psychologie</i>. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.</ref> | + | '''Otto F. Kernberg''' - ego-psychologie, psychologie objektních vztahů<ref>Plháková Alena. (2006). <i>Dějiny psychologie</i>. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.</ref> |
Freud ovlivnil mnoho dalších lidí a věd (politika, antropologie, sociologie, hudba, literatura atd.). | Freud ovlivnil mnoho dalších lidí a věd (politika, antropologie, sociologie, hudba, literatura atd.). | ||
== Kritika == | == Kritika == | ||
| − | Součástí motivace nevědomých přání téměř vždy sex nebo agrese. | + | Součástí motivace nevědomých přání téměř '''vždy sex nebo agrese'''. |
| − | Člověk je determinován (problém svobodné vůle). | + | Člověk je '''determinován''' (problém svobodné vůle). |
Metafyzický materialismus.<ref>Wallerstein, . (2006). <i>The relevance of Freud's psychoanalysis in the 21st century: Its science and its research</i>.</ref> | Metafyzický materialismus.<ref>Wallerstein, . (2006). <i>The relevance of Freud's psychoanalysis in the 21st century: Its science and its research</i>.</ref> | ||
Verze z 15. 11. 2014, 21:11
Obsah
Psychoanalýza
Psychoanalýza je psychologický směr vznikající na přelomu 19. a 20. století a reagující na tehdejší stav psychologie, která byla pojímána jako věda o vědomí (Wilhelm Wundt).
Psychoanalýza patří do
Psychoanalýzu lze rozdělit na:
- metodu, jejímž cílem je léčba duševních poruch
- teorii osobnosti [1]
Vznik
Za zakladatele psychoanalýzy je považován Sigmund Freud.
Psychoanalýza se otevírá světu
Termín psychoanalýza byl použit Freudem poprvé v roce 1896, kdy již na této teorii nějakou dobu pracoval, stále byl ale pod vlivem Josefa Breuera. S principy psychoanalýzy se setkáváme v knižní podobě roce 1900, kdy Freud vydává knihu Výklad snů[2]. Komplexnější obraz své teorie později prezentuje formou přednášek.[3]
Místo vzniku psychoanalýzy je Vídeň, kde Freud pracoval jako lékař. Později se dostává do GB, Francie a USA.
Psychoanalýza byla považována za pavědu, neboť její metody byly velmi subjektivní.
Psychoanalýza je tzv. první síla psychologie hned vedle
Události vedoucí ke vzniku psychoanalýzy
- reakce na psychologii jako vědě o vědomí → JÁ, ONO, NADJÁ
- snaha přijít na přičinu hysterie → neurózy, trauma v dětsví, psychosociální vývoj osobnosti
- snaha o léčbu hysterie → metoda volných asociací, obranné mechanismy[4] .
Kořeny psychoanalýzy Freud stavěl na základě empirie, a to především pozorování. V souvislosti s těmito zkušenostmi potom tvořil teorii.
| "V psychoanalýze existovalo od samého začátku spojení mezi léčbou a výzkumem, poznání přinášelo úspěch, nešlo léčit, aniž bychom poznávali něco nového, každé poučení přinášelo blahodárný účinek."[5] |
Hlavní body psychoanalýzy
Fyziologický determinismus
Vzhledem k Freudovu prvnotnímu zaměstání se upíná k biologickým vysvětlením. Jednou z jeho důležitých myšlenek je právě ta, ve které tvrdí, že jedinec je puzen fyziologickými silami. Tyto síly ovlivňují jak chování, tak další vývoj osobnosti.
Sexuální povaha duševní energie
Libido, neboli duševní energie, je pojem, který si Freud zvolil do své terminologie. Tato psychické energie oživuje všechny funkce.
Nevědomí
Část našeho JÁ,k terá není uvědomovaná.[6]
Psychoanalýza jako teorie osobnosti
Topografický model osobnosti
Topografický model osobnosti vychází z tvrzení, že naše JÁ není pouze vědomé, jak si doposud psychologie myslela, ale dělí se na tři složky:
- Vědomí - jedinec si plně uvědomuje
- Předvědomí - myšlenky, zážitky, které si člověk plně uvědomoval, ale pak je zapomněl - může si je bez větších problémů vybavit
- Nevědomí=podvědomí - přání, představy, které jsou mimo uvědomování
Topografický model osobnosti se dá znázornit Freudovou metaforou ledovce, kde vědomá část je vrcholek a největší část je nevědomí, které leží pod vodou, mezi nimi se nachází předvědomí.
Strukturální model osobnosti
Freud zde navazuje na Wundta a jeho pojem JÁ, který ovšem rozšiřuje, jak na nevědomí a předvědomí, tak i na další složky.
ID (ONO)
- nevědomé, iracionální, řídí se principem slasti, chce být ihned uspokojeno
- ryzí id - u kojenců, uspokojení potřeby teď a tady
- primární proces - představa uspokojení potřeby, u dospělých se projevuje ve snech
EGO (JÁ)
- vědomé, racionální, řídí se principem reality, převádí do předvědomí zážitky
- sekundární proces - testování reality (přání id porovnává s realitou → přizpůsobuje potřeby)
SUPEREGO (NADJÁ)
- nevědomá i vědomá část, řídí se principem dokonalosti
- tvoří se na základě zákazů a pochval v dětsví → bývá zvnitřněno
- morální síla, svědomí
INTERAKCE ID, EGO A SUPEREGO
Katexe
- proud libida z id → ke zdroji uspokojení
- objektová katexe - vnější zdroj uspokojení (láska k druhému)
- egokatexe - vnitřní zdroj uspokojení (sebeláska)
Antikatexe
- vznik v ego nebo superego
- působí proti katexi id
V děství jsou katexe id zadržovány zákazy rodičů. V dospělosti tuto činnost přebírá ego, které hledá kompromis mezi silami, tedy mezi id a superego.
INTRAPERSONÁLNÍ KONFLIKTY
Konflikt id versus ego
Konflikt id versus superego
Konflikt ego versus superego
Pudy
Pud = požadavek, který tělo klade psychice
Vlastnosti pudů
- vrozené
- patří k id
- psychický projev tělesného napětí
Freud rozeznával mnoho pudů, ale vyšlenil dva hlavní a to Eros a Thanatos. [6]
EROS - pud života
- dodává energii, aby člověk mohl milovat, učit se, růst,...
- řídí se principem slasti, sexuální povaha
- spjat s erotogenními zónami
THANATOS - pud smrti
- princip nirvány
- cílem je destrukce
- projevy: zlost, agrese
- snaha omezit hrůzy života a být v klidovém stavu (smrt je bez napětí a tenze - paradox) [7]
Eros a Thanatos jsou v každém člověku, ale v rozdílné míře.
Psychosociální vývoj osobnosti
Vývoj osobnosti je spojován s erotogenními zónami - orální, analní a falická.
Orální stádium (0 - 1,5 roku)
- slast - příjem potravy (sání, polykání)
- konec - dítě pociťuje bolest s růstem zubů
Anální stádium (1,5 - 3 roky)
- slast - uvolňování napětí v konečníku
- konec - nácvik čistotnosti
Falické stádium (3 - 6 let)
- genitální oblasti
- zkoumání vlastních pohlavních orgánů
- autoerotické chování
- Oidipův komplex (chlapci) a Elektřin konflikt (dívky)
- dítě se zamilovává do rodiče opačného pohlaví a cítí nepřátelství vůči rodiči stejného pohlaví
- kastrační úzkost - strach chlapce z toho, že ho jeho otec vykastruje kvůli pocitům k matce
- závidění penisu - frustrace u dívek
- řešení: identifikace s rodičem stejného pohlaví (podle Freuda nemusí být vyřešeno nikdy)
Stádium latence (6 - 12 let)
- sexuální impulsy jsou převáděny do školní práce a jiných aktivit
Genitální stádium (12 a více)
- puberta - pravé erotické vztahy [8]
Úzkost a strach
úzkost - očekávání nebezpečí, neznámá příčinna
- neurotická úzkost - obava z trestu od společnosti za nepřijatelné chování
- morální úzkost - obava z pocitů viny, které probudí superego
strach - je znám předmět obav
Psychoanalýza jako metoda léčby duše
Neurózy
Freud zpočátku vycházel z empirických poznatků o hysterii a myslel si, že za každou neurózou můžeme najít sexuální zneužívání v dětství. Poté co mu ovšem zemřel otec a sám propadl neuróze došel k závěru, že neuróza vzniká kvůli intrapsychickému sporu.
Metoda léčby
Freud, ovlivněn Josefem Breuerem, používal jako hlavní metodu hypnózu a elektroterapii. Elektroterapie se zdála být neúčinná hned na začátku, u hypnózy však trvalo několik let než Freud rozpoznal její úskalí. Problémů bylo několik.
- Nedařilo se zhypnotizovat všechny pacienty.
- Nešlo navodit hloubku hypnózy dle přání.
- Hysterické pacientky se do hypnotizéra zamilovávali.
Freud tedy opustil hypnózu. Jeho novým nástrojem se stala metoda volných asociací. Tuto metodu se rozhodl používat i na základě toho, že si všiml, že není nutné pacienta zhypnotizovat, abychom se dostali do jeho nevědomí. Metoda volných asociací spočívá v podpoře pacientů k tomu, aby bez jakýchkoli překážek povídali o tom, co je zrovna napadne. Touto metodou si lidé dokázali vybavit vzpomínky, které byly děsivé, trapné nebo bolestné.
S metodou volných asociací také souvisí spojení pacient na pohovce. Při léčebné metodě totiž pacient ležel na pohovce a asocioval, zatímco psychoanalytik seděl za jeho hlavou a zapisoval to, co pacient říká a jak se při určité asociaci cítí. Když vycítil nějaké souvislosti, sdělil to pacientovi.
Psychoanalýza je narozdíl od jiných terapií (např. kognitivně-behaviorální) dlouhodobá záležitost, protože je potřeba vypěstovat vztah mezi klientem a psychoanalytikem. Od toho se odvíjí její délka, která se udává v rozmezí měsíců až let.
Přenos a protipřenos
přenos -
Sny
- Freud vytvořil první teorií snů
- "via religia" - královská cesta do nevědomí
- sny jsou ochránci našeho spánku (zpracovávají pozůstatky zážitků z předchozího dne, se kterými jsme si nedokázali poradit sami)
- sen dává tvar rušivým myšlenkám, tužbám a problémům
- sen je splněním přání
- vyjadřuje přání minulá i současná
- Freud také o snech tvrdil, že jsou primitivní, neracionální duševní jevy, které postrádají logiku a obejktivně uznávaná kritéria (čas, prostor)
- sen - neurotický symbol
- sexuální symbolika (věci do výšky - falus)
- zjevný=manifestní - srozumitelná, skrytý=latentní
Výklad snu
1. Symbolický výklad snu
- snaha nahradit celek snu srozumitelnějším obsahem
2. Metoda šifrovací
- každý rys má nějaký význam [9]
Obranné mechanismy
- vznik na základě interpersonálních a intrapersonálních konfliktů → pokud konflikty ohrožují ego dochází k úzkosti
- ochrana před ohrožujícími myšlenkami nebo přáními (vina, stud), které vyvolávají úzkost
- působí na nevědomé úrovni
Vytěsnění
- iracionální útěk od myšlenek, které jsou většinou sexuální povahy
- ego vytlačuje myšlenku do nevědomí → libido ale není odstaněno → uplatňují se další obranné mechanismy → přetahování o nadvládu mezi ego a id → úzkost
- příčina je skryta
- příznaky: podrážděnost, nesoustředěnost
- snaha dostat se na povrch nepřímými cestami, když je ego oslabeno (přeřeknutí)
Sublimace
- převedení libida do činností, které jsou společensky uznávané (umění)
Regrese
- navrácení se k nižšímu vývojovému stádiu, které působí méně stresově (např. člověk, který zanedbává hyginu - anální stádium)
Fixace
- liší se od regrese tím, že je poměrně dlouhodobá
Další obranné mechanismy rozpracovala Freudova dcera Anna Freudová, jedná se např. o identifikaci, projekci či izolaci.
Libido se snaží dostat na povrch, když je ego oslabeno, potom dochází k chybným úkonům (parapraxe) jako je přepsání či "freudovské přeřeknutí". [10]
Metafory
Metafora ledovce - vědomí, předvědomí, podvědomí
Metafora krystalu - psychika (přesně určená struktura, trhliny → duševně nemocní)
Metafora pochodně - vědomí jako kužel světla[11]
Následovníci
Anna Freudová - ego-obranné mechanismy
Melanie Kleinová - dětská psychoanalýza, psychoanalytická teorie her
Erik H. Erikson - 8 věků člověka
Karen Horneyová - kulturní psychoanalýza
Carl Gustav Jung - analytická psychologie
Alfred Adler - individuální psychologie
Viktor Frankl - existenciální psychologie
Erich Fromm - neopsychoanalýza
Karen Horneyová - kulturní psychoanalýza
Heinz Kohut - self psychologie
Otto F. Kernberg - ego-psychologie, psychologie objektních vztahů[12]
Freud ovlivnil mnoho dalších lidí a věd (politika, antropologie, sociologie, hudba, literatura atd.).
Kritika
Součástí motivace nevědomých přání téměř vždy sex nebo agrese.
Člověk je determinován (problém svobodné vůle).
Metafyzický materialismus.[13]
K. Popper - psychoanalýza je pseudověda (imunizace)[14]
Freud je stále naživu
Freud dal základ mnohým teoriím, které známe dnes.
nevědomí - metoda zpětného maskování
sny - dochází ke konsolidaci paměťových stop
vztah mezi duševní poruchou a traumatickou zkušeností
vztah pacient - terapeut, přenos, protipřenos
důležitost vztahu dítě - matka
sexuologie [14]
Reference
- ↑ Nolen-Hoeksema Susan. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. (Vyd. 3., přeprac., 884 s.) Praha: Portál.
- ↑ Psychoanalysis in AllPsych Journal.
- ↑ Freud Sigmund. (1990). O člověku a kultuře. (Vyd. 1., 444 s.) Praha: Odeon.
- ↑ Mikota Václav. (2006). 150 let od narození Sigmunda Freuda: sborník textů. (Vyd. 1., 121 s.) Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku.
- ↑ Oidipovský komplex a budoucnost psychoanalýzy Článek původně vyšel v časopise Revue psychoanalytická psychoterapie, Zima 2006; VIII/2.
- ↑ 6,0 6,1 Drapela Victor J. (1998). Přehled teorií osobnosti. (2.opr.vyd., 175 s.) Praha: Portál.
- ↑ Jean Arundale. (2004). Eros nad Thanatos in context.
- ↑ Hana Hromiaková. (2013). Problém teorie struktury osobnosti. (p. 40). Plzeň.
- ↑ Daniela Tisarová. (2012). Pojetí snu u Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga. (p. 68). Plzeň.
- ↑ B. Čech, . (2006). Od Anny Freud ku narcistickému prenosu.
- ↑ Freud Sigmund. (1997). Nová řada přednášek k úvodu do psychoanalýzy: Strukturální rozbor psychické osobnosti. (Vyd. 1., 157 s.) Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek.
- ↑ Plháková Alena. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.
- ↑ Wallerstein, . (2006). The relevance of Freud's psychoanalysis in the 21st century: Its science and its research.
- ↑ 14,0 14,1 Cyril Höschl. (2014). Význam Freuda v současné medicíně.
Zdroje [1]
- ↑ Sigmund Freud -- History of Psychology.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
