Intuice: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „== '''Intuice''' == '''Intuici''' můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutnosti použití vědomé úvahy. Slovo pochází z l…“)
 
m
Řádek 1: Řádek 1:
 
== '''Intuice''' ==
 
== '''Intuice''' ==
  
−
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutnosti použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.<ref>[1]</ref>
+
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.<ref>[1]</ref>
−
Jedná se o zvláštní druh myšlení, který bývá často spojovaný s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.<ref>[2]</ref>
+
Jedná se o zvláštní druh myšlení, který bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.<ref>[2]</ref>
 
==== Různé interpretace ====
 
==== Různé interpretace ====
 
Podle B.Spinozy je tzv."scientia intuitiva" vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve "spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě".<ref>[3]</ref> W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě "nahlížejícího poznání", jedná se tedy o "intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím". Je to náhle a bezprostředně vystupující  
 
Podle B.Spinozy je tzv."scientia intuitiva" vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve "spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě".<ref>[3]</ref> W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě "nahlížejícího poznání", jedná se tedy o "intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím". Je to náhle a bezprostředně vystupující  
−
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.<ref>[4]</ref>
+
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.<ref>[4]</ref> J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva "vedlejší produkt činnosti", což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.<ref>[6]</ref>
 
==== C.G.Jung ====
 
==== C.G.Jung ====
 
C.G.Jung zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy atd., máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:
 
C.G.Jung zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy atd., máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:
Řádek 14: Řádek 14:
 
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.<ref>[5]</ref>
 
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.<ref>[5]</ref>
  
−
 
+
==== <br>
−
==== Myšlení podle J.Brunera ====
+
Myšlení podle J.Brunera ====
 
===== Analytické myšlení =====
 
===== Analytické myšlení =====
 
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.
 
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.
Řádek 22: Řádek 22:
 
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.[<ref>[6]</ref>
 
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.[<ref>[6]</ref>
  
−
[[5] Hyde, M., & McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál]
+
==== Heuristika ====
 +
 
 +
[[5] Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.]
 +
 
 +
[[6] Hyde, M., & McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál]
  
 
[[4] Arnold W, 1969]
 
[[4] Arnold W, 1969]
Řádek 28: Řádek 32:
 
[[3] Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.]
 
[[3] Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.]
  
−
[[6]Bruner, J. (1965). Process of education. ]
+
[[7]Bruner, J. (1965). Process of education. ]
  
 
[[2] Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia]  
 
[[2] Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia]  
  
 
[[1] http://www.oxforddictionaries.com/]
 
[[1] http://www.oxforddictionaries.com/]

Verze z 22. 11. 2014, 22:34

Intuice

Intuici můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského intueri, běžně překládaného jako vhled.[1] Jedná se o zvláštní druh myšlení, který bývá často spojované s filosofickým iracionalismem a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.[2]

Různé interpretace

Podle B.Spinozy je tzv."scientia intuitiva" vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve "spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě".[3] W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě "nahlížejícího poznání", jedná se tedy o "intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím". Je to náhle a bezprostředně vystupující poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.[4] J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva "vedlejší produkt činnosti", což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.[5]

C.G.Jung

C.G.Jung zavádí tzv. Kvaternitu(čtveřici). Kvaternita se podobá mandale a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy atd., máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:

  • Vnímání, které nám říká, že něco je.
  • Myšlení nám zjišťuje o co se jedná.
  • Cítění nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.
  • Intuice nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.

Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.celosti.[6]

====
Myšlení podle J.Brunera ====

Analytické myšlení

Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.

Intuitivní myšlení

Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi uvědomuje jen málo, nebo vůbec. Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.[[7]

Heuristika

[[5] Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.]

[[6] Hyde, M., & McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál]

[[4] Arnold W, 1969]

[[3] Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.]

[[7]Bruner, J. (1965). Process of education. ]

[[2] Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia]

[[1] http://www.oxforddictionaries.com/]

  1. ↑ [1]
  2. ↑ [2]
  3. ↑ [3]
  4. ↑ [4]
  5. ↑ [6]
  6. ↑ [5]
  7. ↑ [6]
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&oldid=9326“