Fenomenologie: Porovnání verzí
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Husserl tvrdí, že abychom se dostali k základům opravdové zkušenosti o světě, je třeba "'''vyzávorkovat'''" předsudky (to znamená, vyřadit všechny předsudky naší pozornosti.) Převedeme tak danou věc na fenomén, čímž se ukáže mnoho zajímavého, které nám doposud unikalo.<ref>Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc</ref> | Husserl tvrdí, že abychom se dostali k základům opravdové zkušenosti o světě, je třeba "'''vyzávorkovat'''" předsudky (to znamená, vyřadit všechny předsudky naší pozornosti.) Převedeme tak danou věc na fenomén, čímž se ukáže mnoho zajímavého, které nám doposud unikalo.<ref>Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc</ref> | ||
=== Pojmy vnějšího a vnitřního vnímání === | === Pojmy vnějšího a vnitřního vnímání === | ||
| − | + | *Fenomenologie zdůrazňuje roli zkušenosti, nikoli však pouze empirické zkušenosti. | |
| − | |||
| − | Fenomenologie zdůrazňuje roli zkušenosti, nikoli však pouze empirické | ||
*Husserl označuje filozofii za vědu eidetickou (eidos= idea, podstata) | *Husserl označuje filozofii za vědu eidetickou (eidos= idea, podstata) | ||
*Pro fenomenologii je stejně jako smyslová zkušenost, důležitá zkušenost vnitřní. | *Pro fenomenologii je stejně jako smyslová zkušenost, důležitá zkušenost vnitřní. | ||
| Řádek 26: | Řádek 24: | ||
: '''reálná vrstva''' – uchopitelná smysly, nese eidetickou vrstvu | : '''reálná vrstva''' – uchopitelná smysly, nese eidetickou vrstvu | ||
: '''eidetická vrstva''' – její znaky (esence) jsou poznatelné skrze jiné duchovní akty, nikoli srze smysly<ref>Měšťánek Tomáš. (1992). Poznámky k dějinám filozofie. (1. vyd., 103 s.) Praha: Bílý slon.</ref><br /><br /> | : '''eidetická vrstva''' – její znaky (esence) jsou poznatelné skrze jiné duchovní akty, nikoli srze smysly<ref>Měšťánek Tomáš. (1992). Poznámky k dějinám filozofie. (1. vyd., 103 s.) Praha: Bílý slon.</ref><br /><br /> | ||
| + | ''„Vnější vnímání je vnímání vnějších věcí, jejich vlastností a vztahů, jejich proměn a vzájemného působení. Vnímání sebe sama je vnímání, které může mít každý o svém vlastním Já a jeho vlastnostech, stavech a činnostech.“''<ref><i>Co je fenomén?: Husserl a fenomenologie ve Francii</i>. (2010). (427 s.) Červený Kostelec: Pavel Mervart.</ref><br /> | ||
===Přirozený svět=== | ===Přirozený svět=== | ||
Husserl se snažil nazírat na svět tak, jaký je v jeho vlastní přirozenosti - tj. než jej vědecky zpracujeme. Byl jedním z prvních Evropanů v 20. století, kteří si uvědomovali, že Evropa je jednostranně vědecky orientovaná a stojí tak na pokraji krize, jež vznikla tím, že moderní věda již nerozumí přirozenému světu, ze kterého vzešla. Lidstvo žije v cizím světe plném vědeckých kontrukcí a podřizuje se jeho nárokům. Návrat k přirozenému světu je tak, podle Husserla, úkolem dneška. Měli bychom si uvědomit svou '''odpovědnost''' za to, jak existujeme a jak nakládáme s realitou.<ref>Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.</ref> | Husserl se snažil nazírat na svět tak, jaký je v jeho vlastní přirozenosti - tj. než jej vědecky zpracujeme. Byl jedním z prvních Evropanů v 20. století, kteří si uvědomovali, že Evropa je jednostranně vědecky orientovaná a stojí tak na pokraji krize, jež vznikla tím, že moderní věda již nerozumí přirozenému světu, ze kterého vzešla. Lidstvo žije v cizím světe plném vědeckých kontrukcí a podřizuje se jeho nárokům. Návrat k přirozenému světu je tak, podle Husserla, úkolem dneška. Měli bychom si uvědomit svou '''odpovědnost''' za to, jak existujeme a jak nakládáme s realitou.<ref>Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.</ref> | ||
Verze z 24. 11. 2014, 22:42
Fenomenologie se zabývá esencemi a hledá jejich definici, ale je to také transcendentální filosofie, která vrací esenci zpět do existence, je to filosofie, pro kterou je svět vždy „už tady“ před reflexí počátku, jako nezcizitelná přítomnost.[1]
Obsah
Edmund Husserl (1859 Prostějov-1938 Freiburg im Breisgau)
- Zakladatel fenomenologie
- Německý filozof, rodák z Prostějova; působil hlavně ve Freiburgu
- Maturoval na gymnáziu v Olomouci
- 1876-1882 studoval v Lipsku, Berlíně a ve Vídni matematiku, fyziku a filosofii [2]
- Ovlivnili ho dva Rakušané - Bernard Bolzano (1781-1848) a Franz Bretano (1838-1917)
- Oba názorově v opozici ke Kantovi
- K podstatám se nedostaneme, zaměření na to, jak se věci člověku zjevují
- Myšlení je intencionální (tzn. nezáleží na tom, jaké věci jsou, ale na tom, jak je vnímáme)
- Spojení Descartovy metodické pochybnosti a Kantovy transcendentální filosofie[3]
„Dospíváme tak k vědě, která je sice vědou o vědomí, a přece ne psychologií, k fenomenologii vědomí oproti přírodovědě o vědomí. A protože se zde nejede o náhodnou záměnu, je třeba od počátku čekávat, že fenomenologie a psychologie musí být navzájem spojeny běžnými vztahy, mají-li obě – i když různým způsobem a odlišným „postojem“ – co činit s vědomím.“[4]
Fenomenologická redukce
Husserl tvrdí, že abychom se dostali k základům opravdové zkušenosti o světě, je třeba "vyzávorkovat" předsudky (to znamená, vyřadit všechny předsudky naší pozornosti.) Převedeme tak danou věc na fenomén, čímž se ukáže mnoho zajímavého, které nám doposud unikalo.[5]
Pojmy vnějšího a vnitřního vnímání
- Fenomenologie zdůrazňuje roli zkušenosti, nikoli však pouze empirické zkušenosti.
- Husserl označuje filozofii za vědu eidetickou (eidos= idea, podstata)
- Pro fenomenologii je stejně jako smyslová zkušenost, důležitá zkušenost vnitřní.
- Fenomén = jev, to, co se nám ukazuje; poznatelný ve dvou vrstvách
- reálná vrstva – uchopitelná smysly, nese eidetickou vrstvu
- eidetická vrstva – její znaky (esence) jsou poznatelné skrze jiné duchovní akty, nikoli srze smysly[6]
„Vnější vnímání je vnímání vnějších věcí, jejich vlastností a vztahů, jejich proměn a vzájemného působení. Vnímání sebe sama je vnímání, které může mít každý o svém vlastním Já a jeho vlastnostech, stavech a činnostech.“[7]
Přirozený svět
Husserl se snažil nazírat na svět tak, jaký je v jeho vlastní přirozenosti - tj. než jej vědecky zpracujeme. Byl jedním z prvních Evropanů v 20. století, kteří si uvědomovali, že Evropa je jednostranně vědecky orientovaná a stojí tak na pokraji krize, jež vznikla tím, že moderní věda již nerozumí přirozenému světu, ze kterého vzešla. Lidstvo žije v cizím světe plném vědeckých kontrukcí a podřizuje se jeho nárokům. Návrat k přirozenému světu je tak, podle Husserla, úkolem dneška. Měli bychom si uvědomit svou odpovědnost za to, jak existujeme a jak nakládáme s realitou.[8]
Dílo E. Husserla:
- 1901 Logická zkoumání
- 1913 Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologická filosofie
- 1929 Formální a transcendentální logika
- 1931 Karteziánské meditace
E. Husserl inspiroval mnoho dalších myslitelů, mezi které patří např:
Heidegger, Gadamer, Arendtová, Levinas, Merleau-Ponty, Ricoeur, Derrida[9] a Patočka[10]
Martin Heidegger (1889-1976)
"Jeho největší přínos tkví v tom, že obnovil otázku po bytí čili ontologii, kterou podle něho moderní filosofie zanedbala."[11]
- Německý fenomenologický filosof, žák E. Husserla
- Měl poměr s Hannah Arendtovou
- 1927 Bytí a čas
- Rozešel se s Husserlem; Heideggerova ontologie stála v rozporu s původní fenomenologií (fenomenologie se chtěla vyhnout otázkách po bytí a po "věcech o sobě")
- Německý fenomenologický filosof, žák E. Husserla
Dasein
= „pobyt“ tady - bytí tady a teď
Smrt má smysl jako ohraničení života (cíl, konec) – pokud se budeme příliš hnát za dílčími cíli, nedokážeme být v přítomném okamžiku
Ontologická diferenciace
- Existence (Bytí) – to, co je
- Esence (Jsoucno) – podstata (každá věc má svou podstatu)
Další pokračovatelé fenomenologie
Fenomenologie našla své pokračovatele v existencialismu a hermeneutice
- Hannah Arendtová (1906–1975)
- Karl Jaspers (1883–1969)
- Gabriel Marcel (1889–1973)
- Jan Patočka (1907-1977)
- Jean-Paul Sartre (1905–1980)
- Max Scheler (1874–1928)
- Z českých žijících je to: Pavel Kouba
V oblasti gnoseologie (nauka o poznání) vznikla jako důležitá odnož fenomenologie hermeneutika, jejímž hlavním představitelem je Hans Georg Gadamer.
Přesah fenomenologie do psychoterapie
- Carl R. Rogers – na osobu zaměřená psychoterapie je založená přímo na teorii Donalda Snygga a Arthura W. Combse „Phenomenal field theory“
- Tato teorie říká, že všechno chování je určeno vědomým Já, které je popsáno jako „the phenomenal field“ (fenomenální pole) nějak se chovajícího organismu a může být pochopeno pouze, pokud člověk vidí svět skrze oči konkrétního jedince a jeho myslí.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Merleau-Ponty, M. (1996) Phenomenology of perception. Delhi: Gallimard.
- ↑ Plháková, A. (2006) Dějiny psychologie. Praha: Grada.
- ↑ Měšťánek Tomáš. (1992). Poznámky k dějinám filozofie. (1. vyd., 103 s.) Praha: Bílý slon.
- ↑ Husserl Edmund. (2013). Filosofie jako přísná věda. (Vyd. 1., ix, 83 s.) Praha: Togga.
- ↑ Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc
- ↑ Měšťánek Tomáš. (1992). Poznámky k dějinám filozofie. (1. vyd., 103 s.) Praha: Bílý slon.
- ↑ Co je fenomén?: Husserl a fenomenologie ve Francii. (2010). (427 s.) Červený Kostelec: Pavel Mervart.
- ↑ Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
- ↑ http://www.phenomenologyonline.com/scholars/husserl-edmund/
- ↑ Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
- ↑ Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/martin_heidegger
- ↑ http://en.wikipedia.org/wiki/Phenomenal_field_theory
Použitá literatura
Blecha, I. (2004) Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc
Co je fenomén?: Husserl a fenomenologie ve Francii. (2010). Červený Kostelec: Pavel Mervart.
Husserl, E. (2013) Filosofie jako přísná věda. Praha: TOGGA.
Merleau-Ponty, M. (1996) Phenomenology of perception. Delhi: Gallimard.
Měšťánek, T.(1992) Poznámky k dějinám filosofie. Praha: Bílý slon.
Plháková, A. (2006) Dějiny psychologie. Praha: Grada.
Externí odkazy
Fenomenologie na Wikipedii
Martin Heidegger na Wikipedii
Phenomenal field theory na Wikipedii
Snygg a Combs - Fenomenologický pristup
Phenomenology_blog
Doporučená literatura a odkazy
Fenomenologie - wordpress
Merleau-Ponty, M. (1996) Phenomenology of perception. Delhi: Gallimard.
Stanford Encyclopedia of Philosophy - M. Heidegger
Phenomenologyonline
Vnitřní odkazy
Zdroje obrázků
http://philosophy-e.com/martin-heidegger/
https://vitpokorny.wordpress.com/tag/fenomenologie/
http://www.psychoweb.cz/psychologie/snygg-a-combs--fenomenologicky-pristup/
Klíčová slova
Fenomenologie, Dasein, bytí, jsoucno, esence, existence, fenomén
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
