B. F. Skinner

Představitel radikálního behaviorismu.

Život

• Narozen v Pensylvanii
• Stabilní a srdečné rodinné prostředí s vážností k učení, ukázněností a systémem spravedlivého odměpování
• Fascinován technikou
• Miloval školu a byl zklamán nedostatkem zájmu u jiných studentů
• Graduoval z anglické literatury
• Nějakou chvíli se chtěl stát spisovatelem, pak ale začal studovat psychologii
• Doktorát, stal se asistentem s výzkumnou orientací na nervový systém živočichů
• Přednáší na různých univerzitách, pak odchází do důchodu a umírá
• Dílo:

• Science and human behavior
• Beyond freedom and dignity
• About behaviorismus
• A matter of conseqences

Pojetí behaviorismu

• Radikální behaviorismus

• Zůstává u klíčových znaků původního, klasického behaviorismu

• Dvojčlenné schéma S-R
• Teze, že metody studia chování, užívané v experimentech na zvířatech, lze plně využít u člověka

• Odmítá koncepci pudů (nelze je objektivně pozorovat)
• JÁ chápe jako funkčně sjednocený systém odpovědí organizovaný k diskriminaci stimulů
• Rysy chápe jako podmínky a okolnosti posílení a deprivace

• Operantní behaviorismus

• Obohacuje a modifikuje tradiční pohledy a přístupy k principům podmipování
• Vymezuje operantní chování (vedle podmíněného a nepodmíněného)
• Operantní reakce jsou spontánně vzniklým výsledkem aktivních pokusů o adaptaci
• Systém nahodilých pokusů a omylů

• Nahrazuje to, co jiní považují za vnitřní determinanty chování

• Sociální behaviorismus

• Ignoruje osobnost i vnitřní poznávací činnost
• Neřeší sociální aspekty chování člověka
• Programové učení

• Snaha řešit proces adaptace na komplex aktuálních sociálních problémů ve společnosti cílevědomou modifikací chování člověka.

Pojímání osobnosti

• Anti-teoretický přístup

• Abstraktní teorie jsou podle něj zcela zbytečné

• Celý přístup je třeba založit na studiu toho, jakým způsobem a v jakém směru je chování determinováno prostředím
• Zamítá všechny názory považující člověka za autonomní bytost
• Lidský organismus je „černá schránka“ jejíž obsah je třeba vyřadit z empirického vyšetřování
• Z výzkumů a experimentů vypouští i biologické, fyziologické a genetické faktory

• Nelze s nimi manipulovat a kontrolovat je

Přístup k analýze chování

• Mechanistický přístup ke studiu chování (jako J. B. Watson)
• Věda o lidském chování se příliš neliší od jiných přírodních věd

• Stejné cíle – predikce a kontrola

• Je logické postupovat od jednoduchého ke komplexnímu

• V tomto případě studovat subhumánní před humánním

• Studiem zvířat lze odhalit nejobecnější základní principy chování a generalizovat je na jiné organismy (tedy i na člověka)
• Orientace na experimentální projekt jednoho subjektu

• Nevyžaduje tradiční statistické techniky a studium neexistujícího „průměrného“ člověka

• Jako základní přístup k odhalování zákonitostí chování prosazuje funkční analýzu chovajícího se organismu

• Snaha zjistit exaktní, reálné a specifikované vztahy mezi zjevným chováním organismu a prostřeďovými podmínkami (podněty)

• Proměnné musí být vždy vnější, viditelné a definované v kvantitativních pojmech
• Neuznává ideu osobnosti jako síly, podněcující a usměrpující chování
• Osoba je pouze bodem, v němž se spojují mnohé genetické a prostřeďové podmínky

• Skloubí se do výsledku (efektu)

K pojímání naturelu člověka

• Jeho pojetí člověka je radikálně odlišné od jiných koncepcí

• Odmítá intrapsychickou interpretaci chování

• Zdůrazdpuje naprostou determinovanost chování člověka historií podmipování

• Idea svobody je nepřípustná, individuální rozdíly pramení pouze z variability historie posilování

• Dimenze racionalita versus iracionalita je na jeho přístup neaplikovatelná

• Nezajímá ho co je uvnitř „černé skříňky“ (black box), lze o tom pouze spekulovat

• Zastává princip elementarismu

• Celek považuje za pouhou sumu částí

• Zastává jednoznačný situacionismus

• Ve vztahu k chování osoby naprosto ignoruje konstituční faktory
• Za základní příčinu individuálních rozdílů považuje prostředí

• Je přesvědčen o změnitelnosti lidského chování v průběhu života
• Předpokládá přístup z hlediska objektivity

• Hypotetické konstrukty zatempují skutečnost
• Nejpříznačnějším znakem fikce vnitřních činitelů je pojem osobnost

• Základním předpokladem chování je reaktivita
• Nezajímají ho dimenze homeostáza – heterostáza

• Předpokládají vnitřní motivační vztahy

• Idea determinismu předpokládá poznatelnost