Abydos
- Egyptsky: Abdžu
- Arabsky: Arába el-Madfúna[1]
Jedno z nejvýznamnějších náboženských center starého Egypta. Archeologicky jsou zde doloženy ze všech období.
Obsah
Předdynastická a Archaická doba
Výzkumy
- David Randall MacIver
- Arthur Mace
- Eric T. Peet
- John Garstang
- Diana Craig Patch
- Émile Amélineau
- W. M. Flinders Petrie
- Günther Dreyer
Pravěká pohřebiště v místech el-Amra, Naga ed-Deir, es-Salami, en-Nawahid, Mešejch - stovky mělkých hrobů.
Osídlení
Malé zemědělské osady 1,5 - 2 ha veliké. Později se vytváří koncentrace do větších sídlišť: Cinev, Abydos, Mahasna. S postupným vysycháním pouště se totiž obyvatelé stahovali blíže k Nilu. Pozdní predynastické vesnice se v této oblasti přeměnily v specializované areály pro různé výrobní aktivity. Např. Mahasna - výroba piva. [2]
Ohrady
10 ohrad známých z písemných pramenů, 8 z nich archeologicky podloženo: Džerova, Džetova, Merineith, Peribsenova, Chasemwejova, a další 3 u nichž majitele neznáme.
Jejich účel není zcela jasný.
Umm el-Káb (Matka střepů)
Část lokality, který leží hluboko v poušti cca. 2 km západně od okraje nilského údolí. [1] Pohřebiště se rozvíjelo od severu k jihu:
- sever pohřebiště U - predynastické období
- pohřebiště B - 0.dynastie
- 6. hrobek na jihu z Archaického období
Pohřebiště U
Velké množství hrobů různých velikostí. Keramika z období Nakkáda I-III. Od horizontu Nakkády IIIa se zde objevují hrobky s více komorami. Dreyer se domnívá, že zde bylo pohřbeno 17 proto - králů, vládců Cinevu, kteří, dle něj, započali sjednocování Egypta. Některé hrobky, z této části pohřebiště dle něj, sloužily pro pohřby elity.
Hrobka U-j
Prozkoumána 1988 Güntherem Dreyerem z Německého archeologického ústavu. Datována do závěru Nakkády III. Je možné, že se jedná o hrobku vládce jménem Štír.Jáma cca. 10 x 8 m, vyzděná cihlami. Vnitřek rozdělen cihlovými zídkami na 12 místností. Pohřební komora se nacházela v jihozápadním rohu, velikost 5 x 3 m. Nalezena zde byla dřevěná konstrukce chránící pohřeb majitele. Nálezy otisků keramických nádob a unikátních tabulek s hieroglyfickým písmem, původně nejspíše patřily k dřevěným schránkám, vyrobených z dovezeného cedru. Dalším importem bylo asi 40 kanaánských džbánů.[3]
Pohřebiště B[4]
Pochováni zde byli panovníci 1. a 2. dynastie, nejspíše kvůli kvůli vztahováním se k původu své dynastie v Cinevu, jehož politický význam byl již nahrazen Mennoferem. Podobný plán jako jako v případě hrobky U-j: velká pohřební komora obklopená skladišti Superstruktura nejspíše napodobovala počáteční prapahorek.[5] Prvním panovníkem, zde pohřbeným, je Hor Aha. Jedná se o hrobku skládajících se ze tří velkých oddělených komor, označovaných B 10 - 15 - 19, k nimž přiléhají tři řady sekundárních pohřbů služebníků panovníka, kteří jej doprovází na věčnost. Největší počet lidských obětí, jež doprovází panovníka na onen život, měl jeho nástupce Džer. Jedná se o 318 sekundárních pohřbů,obklopující jeho hrobku, která má podobu jedné pravoúhlé jámy, pro skladování výbavy slouží samotná pohřební komora.[3] Hrobky jeho následovníků se drží stejného plánu. Inovace přichází s vládou panovníka Dena. Ten ve své hrobce poprvé použil jako stavební materiál kámen, podlahu nechal vydláždit červenou a černou žulou, dále přidal schody vedouci do pohřební komory, která obsahovala velkou dřevěnou svatyni.[2]
Ve 2. dynastii se již neobjevují vedlejší pohřby služebníků. Většina panovníků se nechala pohřbít v Sakkáře. V Abydu byl pohřben Chasechememuej a Peribsen. Před samotnou hrobkou byly vztyčeny dvě stély. Chasechememuejevova hrobka byla vyložená vápencem a obsahovala velké množství skladišť.[2]
Zdroje
Reference
- ↑ 1,0 1,1 VERNER - VACHALA - BAREŠ, 1997: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta
- ↑ 2,0 2,1 2,2 BARD K. A. 1999: Encyclopedia of Archaeology of Ancient Egypt
- ↑ 3,0 3,1 BÁRTA M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid
- ↑ O´CONNOR D., 2009: Abydos :Egypt´s First Phartaohs and the Cult of Osiris.
- ↑ DREYER. G. 1990: Zur Rekonstruktion der Oberbauten der Königsgräber der 1. Dynastie in Abydos, MDAIK 46