Informační chování

Informační chování

• chování uživatelů při vyhledávání informací
• jde o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci
• chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává či pamatuje si hledané informace a jak se dále podle nich chová. Na informační chování má vliv několik faktorů jako vnitřní psychické jevy, sociální zařazení či okolnosti za jakých vznikla informační potřeba

T.D.Wilson

• profesor Sheffieldské univerzity
• jakožto hlavní představitel této problematiky, popisuje ve své knize Human Informatin Behaviour (2000) čtyři základní pojmy, vyskytující se v souvislosti s informačním chování:

1. Information Behaviour

• informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, včetně aktivního i pasivního vyhledávání a samozřejmě následného použití
• obsahuje prostor pro komunikaci tváří v tvář s ostatními lidmi, jakož i pasivní příjem informací v podobě sledování televizních reklam, bez nějakého záměru získat nějaké informace

2. Information Seeking Behaviour

• informační chování při vyhledávání je definované jako záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit danou informační potřebu v průběhu hledání informací může uživatel spolupracovat s manuálními informačními systémy (například noviny nebo knihovny) nebo s počítačově orientovanými systémy na bázi (jako je World Wide Web)

3. Information Searching Behaviour

• "mikro-úroveň" informačního chování využívaná hledajícím v interakci
• s informačními systémy všeho druhu
• skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni
• interakce člověka s počítačem (například používání myši a kliknutí na odkazy) nebo na intelektuální úrovni (např. přijetí logické strategii vyhledávání nebo stanovení kritérií pro rozhodování o tom, který ze dvou knih vybraných v knihovně ze sousedních míst je nejužitečnější
• což bude zahrnovat i duševní úkony, jako je posuzování významu získaných dat a informací

4. Information Behaviour Use

• informace chování při využívání získaných informací
• skládá se z fyzických a duševních aktů podílející se na začlenění nalezených informací do osobního vědomostního fondu
• to může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi

Vybrané modely a pojmy informačního chování

Robert Taylor - jeho práce se zaměřuje na formální informační vyhledávací činnosti, ke které dochází v knihovně na přepážce. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. Popisuje čtyři úrovně vyhledávání informací: (1) identifikace vnitřní potřeby, nebo "vágní druh nespokojenosti", který je nejednoznačný, (2) Formulace vědomé potřeby, která je vyjádřena jako "nejednoznačné a nesourodé prohlášení" , což někdy vede k potřebě komunikovat to s jinou osobu; (3) vytvoření formální potřeby, vyjádřené jako "kvalifikované a racionální" prohlášení o potřebě, a konečně (4) vytvoření kompromisní potřeby, což je otázka vyjádřena a formulována tak, že odpovídá organizaci informačního systému (tj. sbírka nebo databáze knihovny)

Nicholas Belkin je stoupencem koncepce Anomalous States of Knowledge(ASK). Uvědomil si, že v mnoha případech, uživatelé vyhledávacích systémů nejsou schopni přesně formulovat to, co potřebují. Chybí jim jakási nezbytná znalost formulovat své dotazy. V takových případech je vhodnější, aby se pokusili popsat uživatelský anomální stav poznání, nežli se ptát uživatele na zadání jeho / její potřeby jako žádosti do systému.

Brenda Dervin je jedním z nejvýznamnějších zastánců modelů, které se zaměřují na kognitivní dimenze informačního chování. Její metafora popisuje člověka jako pohybující se v čase a prostoru, dokud nedosáhne kognitivní mezeru, kde je potřeba informačního vnímání. Tyto mezery musí být přemostěny prostřednictvím akvizice nových informací než se může začit pohybovat dále kupředu. Cílem lidského úsilí při hledání informací je udělat si jasno v aktuální situaci.

Carol Kuhlthau - jeho výzkum je založen na práci psychologa George Kelly. Kelly se domníval, že učení je proces testování konstrukcí. Kuhlthau na Kellyho teorii postavil a vyvinout model s názvem Information Search Process(ISP). Podobně jako Belkin a Dervin, Kuhlthaunův ISP Model předpokládá snížení nejistoty jako primární motivace pro výzkum a stejně jako Taylor, Kuhlthau rozděluje proces vyhledávání informací na etapy . Nicméně, ústředním bodem Kuhlthauna jsou emocionální stavy, které doprovázejí jednotlivé etapy. Úzkost, například doprovází uznání nejistoty na prvním stupni, zahájení. Dalších pět etap a běžné citové stavy se kterými jsou spojeny (uvedené v závorkách): (2) volba (optimismus), (3) průzkum (zmatenost / frustrace / pochybnosti), (4) formulace (přehlednost), (5 ) shromažďování (důvěra), a (6) prezentace (úleva / spokojenost nebo zklamání).