Prokrastinace

Prokrastinaci můžeme definovat jako „chorobné odkládání úkolů a povinností´“

• Prokrastinace se od lenosti liší tím, že ten, kdo zahálí, je s tímto stavem spokojen, a netouží ho změnit. Naopak, lidé, kteří prokrastinují, trpí často pocity viny, obavami ze selhání nebo úzkostmi.
• Při prokrastinaci člověk ztrácí energii a získává pocit viny. Bez energie se mu poté špatně začíná s úkoly a povinnostmi a ocitá se v začarovaném prokrastinačním kruhu.
• Passig a Lobo vymezují prokrastinaci jako „odkládání věcí na zítřek, do něhož může uběhnout ještě spoustu času“. Toto odkládání se neomezuje na žádnou konkrétní činnost, nýbrž principielně na cokoliv.

Příčiny prokrastinace

Mladí lidé často nemají dostatečné znalosti v oblasti time managenentu, takže je pro ně těžké správně si rozvrhnout čas a účinně se „namotivovat“. Povětšinou nezažívají během semestru žádný vnější tlak, který by je nutil plnit své úkoly postupně a systematicky – na většině univerzit probíhá zkoušení pouze na závěr semestru. Studující jsou tak po dobu semestru odkázáni pouze na svou vlastní sílu vůle.Své školní povinnosti proto často odkládají až na poslední chvíli. Tento jev nazývá Bahbouh„efekt cílové pásky“ – výkonnost se zvyšuje s blížícím se termínem „deadlinu“. Míra aktivity se zvyšuje dokonce i u těch lidí, kteří bývají ve stresu méně výkonní.

Mezi další příčiny prokrastinace patří:

• Výše uvedený špatný Time management
• Neschopnost se rozhodnout
• Strach z neúspěchu
• Úzkost a deprese
• Všudypřítomné rozptylovače (sociální sítě, televize, atd.)
• Perfekcionismus

Překonání prokrastinace

Možnosti překonání nepříjemného zlozvyku prokrastinace nabízí například Ludwig, jehož praktické postupy tvoří propracovanou síť, pomocí níž člověk může uniknout ze spárů zhoubného odkládání a nahradit tento zlozvyk zdravými návyky. Mezi takové metody patří například:

• Osobní vize – pomáhá vyjasnit si motivaci k dané činnosti, sestává se z několika kroků:pojmenovat své slabé a silné stránky, vypsat si životní úspěchy, vytvořit seznam motivujících činností, samotná tvorba vize
• Buzer-lístek – trénuje akceschopnost, jde o tabulku, v níž si stanovíme požadované návyky (například vstávat před osmou hodinou) a dennodenně zaznamenáváme, jak se nám daří jejich realizace
• Todo-today – nástroj proti „rozhodovací paralýze“, jedná se o sestavení denního plánu činností, které je nutno udělat, od běžného seznamu úkolů se liší tím, že si rovněž určíme přesný časový plán, pomocí něhož se snáze zorientujeme
• Flow lístek – abychom se chránili před negativními emocemi a před demotivací, každý den si

sepíšeme 3 pozitivní věci, které jsme zažili, učíme tím mozek, aby si všímal optimistických věcí.

Další tipy jak porazit prokrastinaci

• Rozdělte si úkoly na menší části
• Napište si týdenní a denní plán práce
• Stanovte si termíny pro jednotlivé splnění úkolů.
• Odstraňte všechny věci z pracovního prostoru, které vás mohou rozptylovat.
• Začněte těžšími úkoly
• Zaměřte se vždy pouze na 1 úkol

Přínos jevu

Už samotným pojmenováním a vymezením ztratí každý problém na síle. Stejně tak je tomu s prokrastinací. Sběrem informací o této problematice lze vysvětlit nástrahy a rizika preventivně, dříve, než se zcela projeví. Práce s prokrastinací může člověka velmi obohatit a ukázat mu, co je důležité. Podobně jako deprese je jakýmsi nespokojeným voláním po změně

Odkazy

Použitá literatura

• Bahbouh, R. (2010). Pohádka o ztracené krajině. Psychologie sebekoučování. Praha: QEDGROUP a.s.
• Ludwig, P. (2013). Konec prokrastinace. Jak přestat odkládat a začít žít naplno. Brno: JanMelvil Publishing.