Kyberpunk

Kyberpunk je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa počítačové sítě se světem reálným a se světem virtuální reality. Dochází zde k symbióze člověka s moderní technikou, zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).
Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.

Vznik

„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech kybernetiky s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”

Poprvé použil slovní spojení „cyberpunk” Bruce Bethke ve stejnojmenné sci-fi povídce roku 1983. O rok později se William Gibson zasloužil se svým románem Neuromancer o vznik nového žánru science fiction => kyberpunk.
Bruce Sterling uvedl dva motivové komplexy kyberkultury:

1. Téma tělesné invaze - umělé končetiny, implantovaná elektronika, genetické zásahy
2. Téma rozumové invaze - umělá inteligence, neurochemické techniky, styčné plochy mezi mozkem a počítačem
   

Kyberpunková vize našla velice rychle své fanoušky a začala se šířit jako masová kultura.

Média

Literatura

Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy.

Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.

Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s umělou inteligencí spolupracují.

Města bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí kyborgové, prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.

Kyberprostor nebo-li "matrix" je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují počítačoví hackeři zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.

„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”

William Gibson a Bruce Sterling reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.

Hrdinové těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:

1. Počítačový hacker - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité
2. Rocker anarchista - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit

Hlavní představitelé a jejich stěžejní díla

Zahraničí

William Gibson - Neuromancer
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix
Rudy Rucker - Doftware, Wetware
Bruce Bethke - Cyberpunk
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)
Pat Cadigan - Synners
John Brunner - The Shockwave Rider

Česká Republika

Petr Heteša a Karel Veverka - první pokusy o kyberpunk => Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”
Karel Veverka - Bruster
Ivan Adamovič - Krutá je noc
Jiří Walker Procházka - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu

Film

Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je Blade runner z roku 1983(v češtině Ostré komando), film, který byl natočen na motivy knihy Sní androidi o elektronických ovečkách? od Phillipa K. Dicka. Příběh tohoto filmu se odehrává v roce 2019 a figurují v něm replikanti.

Dalšími žánrovými filmy jsou např. Ghost in the Shell (anime), The Lawnmower Man, Brazil, The Terminator, Robocop, atd.

Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm The Matrix, který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.

Hudba

Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován Brian Eno, který vynalezl uměleckou ambientní hudbu. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke komunikační struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících kódů, útržků a kousků jazyka.

„Enova hudba není soustavou určitých zvuků, kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”

Dalším velkým představitelem je Genesis P. Orridge, který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela Psychic TV používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti „narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.

Dalšími představiteli jsou např. skupina GGFH a zpěvačka Sarah Drew, jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.

Počítačové hry

Základní počítačovou hrou z oblasti kyberpunku je Cyberpunk 2020, která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.

Novinkou v počítačových hrách je hra Cyberpunk 2077, jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.

Komiksy

Základem je komiks o Batmanovi The Dark Knight Returns od Franka Millera a komiks Stray Toasters od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.

Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných Anime a Manga, které pocházejí z Japonska.

Zdroje

Použitá literatura

• NEFF, Ondřej a OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.
  
• FREYERMUTH, Gundolf S. Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.
  
• NEFF, Ondřej. Jak blufovat o sci-fi. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.
  
• PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt
  
• RUSHKOFF, Douglas. Kyberie: Život v kyberprostoru. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.
  
• Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk
  

Doporučená literatura

• FREYERMUTH, Gundolf S. Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.
  
• RUSHKOFF, Douglas. Kyberie: Život v kyberprostoru. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.

Externí odkazy

• Původní povídka Cyberpunk

Související články

• Kyberkultura
  
• Kyberprostor
  
• Umělá inteligence
  
• Studia kyberkultury a kyberpunk

Klíčová slova

Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika