Paul Otlet

Paul Otlet (23. srpna 1868 – 10. prosince 1944), kterému se často říká také “otec informační vědy”, je jednou z hlavních postav informační vědy a knihovnictví. Nejen, že vytvořil univerzální decimální klasifikaci MDT (Universal Decimal Classification – UDC), ale je také autorem mnoha esejí na téma, jak sbírat a organizovat světové vědomosti.

Přestože je dnes Otlet slavný jako knihovník a informační vědec, studoval původně práva, ale velmi brzy se začal zajímat o bibliografii. Už v roce 1892 napsal první esej v tomto oboru: Something about bibliography.

Přemýšlel na svou dobu velmi netradičně a knihy považoval za nepříliš ideální způsob uložení informací (v textu není možné efektivně vyhledávat, obohacovat jej a propojovat). Lepší by podle Otleta byly karty, obsahující zároveň individuální data, které by bylo možné dále upravovat a doplňovat.

Jeho životním dílem bylo, společně s Henri La Fontainem, vytvoření Světového paláce, později nazývaného Mundaneum.

S La Fontainem měl Otlet společný nejen zájem o bibliografii a touhu po vytvoření centrální databáze světových vědomostí – oba byli mírovými aktivisty (La Fontaine dokonce v roce 1913 získal Nobelovu cenu míru). Otlet se během druhé světové války intenzivně snažil o mír (jeden z jeho dvou synů – oba byli za války v armádě – padl), v roce 1914 publikoval knihu The End of War.

1895 objevili Dewey Decimal Classification (zaveden 1876), který se pokusili rozšířit (po domluvě s Deweym). V tomtéž roce začali vytvářet speciální indexové karty, které byly později známé jako Repertoire Bibliographique Universel (RBU).

Velkým snem Paula Otleta bylo vytvoření takzvaného Světového města. V této utopické vizi by byly všechny hlavní instituce pohromadě. Zároveň by Světové město vysílalo vědomosti do celého světa, staralo se o mír a univerzální spolupráci. Při návrhu Světového města spolupracoval Otlet s mnoha architekty: nejprve vnikl v roce 1928 návrh Mundanea, poté v roce 1929 návrh Světového města (Le Corbusier) a během několika let vznikla podoba celého komplexu. Součástí Světového města mělo být světové muzeum, světová univerzita, světová knihovna, kanceláře mezinárodních asociací, kanceláře ambasád, olympijské centrum, obytná zóna a park. Bohužel ale nezískali dostatek financí, a tak se utopická vize nikdy nestala skutečností.

Už na počátku 20. století Otlet přemýšlel o síťovém propojení znalostí. Spolupracoval s inženýrem Robertem Goldschmidtem na ukládání bibliografických dat na mikrofilm, experimenty pokračovaly až do 20. let 20. století. Potom se Otlet zaměřil na vytváření univerzální encyklopedie a experimenty s jejím tiskem na mikrofilm (Encyclopaedia Microphotica Mundaneum), která byla uložena v Mundaneu.

Přemýšlel o všech médiích jako o zdroji zpracovatelných informací (i rádio a televize), viz kniha z roku 1934 Traité de documentation. Uvažoval také o tom, že v budoucnu by dokumenty měly obsahovat i pocity, chutě a vůně (sense-perception documents).

Dvě hlavní Otletovy knihy: Traité de Documentation, 1934) (Pojednání o dokumentaci) a Monde: Essai d'universalisme, 1935 (Svět: Esej o univerzalismu)

Zdroje:
www.wikipedia.org
Alex Wright. Glut, Joseph Henry Press: 2007. ISBN 978-0-309-10238-4.

Tento článek je pahýl. Neobsahuje dostatečné množství informací o daném tématu či jej neprobírá do dostačující hloubky. Bude-li to možné, rozšiřte tento článek o další relevantní informace.