Poruchy emocí, nálad a afektivity
Verze z 14. 4. 2014, 09:49, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)
- emoce jsou psychické jevy, které mají především hodnotící význam a doprovázejí všechny duševní projevy, jde o subjektivní vztah
- afektivita – pohotovost k emočním reakcím, individuálně specifický emoční projev
- emotivita – celková, dlouhodobá emoční vyladěnost, charakteristika jedince
- každá emoce má určitý: rys = subjektivnost – vlastní hodnocení a vztah, polaritu = vyjádření protikladnosti emocí, aktuálnost = zda emoce odpovídají situaci, dynamičnost = změny, které odpovídají daným situacím, proměnlivosti (kvalitativní i kvantitativní), asociativnost = výskyt emocí vedle sebe, kdy jedna v druhou přechází, nebo se sčítají dvě emoce
- tělesné projevy emocí: mimika, pantomima, hlasový výraz, hormonální a vegetativní změny
- emoce vycházejí z dopaminu, serotoninu a noradrenalinu, které se uplatňují v různé míře ve všech složkách projevů emotivity (smutek, úzkost, strach, deprese, neklid, agresivita)
- neurologické (mozkové) struktury emocí: hypothalamus, thalamus,hypofýza, retikulární formace limbický systém, mozková kůra
Dělení podle polarity:
- emoce stenické – mobilizující, aktivující, nabuzující, jdou do kladných hodnot
- emoce astenické – demobilizující, zpomalující, inhibitující, emoce jdou do negativní polarity
- emoce kladné – radost, láska, spokojenost,…
- emoce záporné – nelibost, žal,…
Dělení podle kvality:
- emoce nižší – emoční prožitky, které vycházejí z vitálních oblastí → z vegetativních potřeb (hlad, žízeň); jsou individuální
- emoce vyšší – vývojově mladší, jsou dané společenskými vztahy, sociálními vazbami, při poruchách emocí dojde nejprve k poruše vyšších emocí, teprve potom k poruše nižších emocí → zranitelnější než nižší emoce, labilnější, křehčí, citlivější na vnější podněty
- emoce sociální, etické, estetické
Dělení podle intenzity a délky trvání:
- afekty – krátkodobé emoce, které impulzivní, trvají minuty až hodiny, jsou okamžité – bezprostředně na něco reagují
- nálady – dlouhodobější, trvají dny až měsíce, jsou hlubší ve svých projevech, nemusí být vázané na nějakou událost
Dělení podle struktury (kvalitativní dělení)
Obsah
Poruchy intenzity emocí: afekty
- náhlé, rychlé, mají konkrétní zaměření a většinou mají nepřiměřenou intenzitu
- rozlada: krátkodobá změna, povrchní – nejde do hloubky emocí, takovéto „jsem bez nálady“ , není to patologie, ale odraz nespokojenosti × afekt je daleko silnější, hlubší a neadekvátní
Městnání afektů
- série drobných nepříjemných podnětů, které ten člověk potlačuje, způsobuje to vnitřní emoční tenzi, úzkost, neklid a pak stačí malý bezdůvodný podnět a dojde k vlastní afektivní reakci
- člověk s normálním emočním nastavením neprojeví ten afektivní impulz (bude rozladěný, ale nebude to nepřiměřené)
Přenesení afektu
- odreagování, přenesení napětí
- člověk si to nemůže vybít na tom, kdo ten afekt způsobil, ale přenese to na někoho jiného
Nezvládnutý afekt
- jde o situaci, která je normální a zdravý člověk ji zvládne, ale člověk s afektivní poruchou ji nezvládne; často to má souvislost s trestnou činností (partneři se pohádají a pak jeden z nich toho druhého napadne)
Patický afekt
- afekt s nejvyšší intenzitou, má i delší trvání, s poruchou emocí se sdružuje i porucha vědomí → objevují se mrákotné stavy a ten člověk ve vrcholu toho afektu neví, co dělá (např.: já jsem vzal do ruky nůž a pak už si nic nepamatuji, pak už nevím…)
- to, co ten člověk v afektu udělá, většinou neodpovídá jeho premorbidní osobnosti
- afekty končí vyčerpaností; má amnézii nebo ostrůvkovitou amnézii, jakoby se nedal zastavit při tom afektu, to co dělá není promyšlená činnost, je to automatické a neuvědoměle
- když něco provede a je zjištěno, že se jednalo o patický afekt, tak za ten čin není odpovědný
- příčinou může být osobnost, ale třeba i únava či anomální situace
- snoubí se s ním patická opilost = intoxikace po velmi malém množství alkoholu (kapky proti kašli s alkoholem) a tento stav odpovídá stavu patického afektu, kdy člověk taky neví, co dělá
Afektivní stupor
- reakce na nepředvídatelnou událost ztuhnutím, strnutím, je bez mimiky, gestikulace, bez pohybu, stojí a není schopen se hnout z místa, i přesto, že ta situace pro něj může být ohrožující (neuteče z domu před požárem)
- má jakoby opačnou polaritu než ty ostatní afekty → nejde do plusu, ale utlumuje se
Afektivní útlum
- podobný stuporu
- v té situaci se chová adekvátně, ale po odeznění teprve dochází k plnému projevu emočních reakcí, jako by to odkládá na později (teprve potom se objeví ta extrémní, neadekvátní reakce)
Afektivní raptus
- v extrémních situacích, úzkostném stavu
- je mimořádně vystupňování efekt a má prodloužené trvání (minuty a víc)
- projevy: zlost, vztek, až agresivita, někdy úzkost, excitace psychomotoriky, dezintegrace, riziko sebepoškození nebo poškození okolí
Paroxismální afekt
- emoční iktus
- jde o organickou poruchu → u lidí s poruchou temporálního laloku (organické změny nebo při temporální epilepsii)
- náhle, bez příčiny, bez vyvolávajícího podnětu dojde k nepřiměřené reakci, někdy úzkostí, někdy zlostí
- centrálně vyvolaná změna, organický proces
Poruchy nálad
- nálady mají delší trvání, nejsou vázány na vnější událost, velmi se dotýkají všech psychických složek (ovlivňují myšlení, tvorbu paměti, proces chování, tvořivost,…)
- poruchy nálad – nálada je dlouhodobá a neodpovídá situaci (např.: je v euforii, když mu umírá matka)
dělení dle polarity:
Expanzivní nálady
- euforie - projev blaženosti, spokojenosti, ale není doprovázena hyperaktivitou (tupá spokojenost), při intoxikaci, při poruše nálady, při vyšším stádiu syfilitidy, i organických poruch, na rozdíl od mánie a hypománie, kde ta euforie narůstá a narůstá i ta psychomotorická a aktivní složka
- extatická nálada - pocit štěstí, vytržení, spokojenosti, blaženosti, často se snoubí s bludnými prožitky (religiózní či erotické obsahy), při klasické poruše nálady nebo při intoxikaci
- zlostná (rezonantní) nálada - člověk je podrážděný, nevlídný, agresivní, ale zároveň má zvýšené sebevědomí
- explozivní nálada - větší míra agresivity, přidává se na výbušnosti, nevrlosti
- moria - veselá nálada, která je však nemístná, neodpovídá situaci, je často netaktní, vulgární, obtěžující, často spojena s organickou poruchou → leze na frontálním laloku
Depresivní nálady
- depresivní nálada - projev smutku (primární projev), ztráty perspektivy, smutku, plačtivosti, zpomalené tempo, snížené sebevědomí, někdy se depresivní nálady rozlišují podle toho, která ta složka (spolu se smutkem) převažuje
- bezradná nálada – ten člověk má problémy s rozhodováním, dominantní složkou toho smutku je nerozhodnost
- depresivně apatická nálada – převládá apatie, neschopnost cokoli dělat
- depresivně-anhedonická nálada - dominantní složkou je to emoční, neschopnost prožívat, celková skepse, ztráta zájmů)
- morózní nálada - vystupňovaná depresivní nálada, větší, silnější, často se snoubí s poruchami vnímání (depresivní bludy), velké riziko sebevraždy (pod vlivem psychotismu a poruchy nálady)
Úzkostné (anxiózní) nálady
- úzkostná nálada - úzkost a velký vegetativní doprovod (bušení srdce, pocení, problémy s trávením, tlaky v oblasti epigastria, pocity na omdlení, návaly horka, studené ruce a nohy) → cítí se velmi tělesně špatně, proto velmi často končí na somatickém oddělení (mají pocit, že jsou tělesně nemocní), nebezpečný je úzkostný raptus, protože také hrozí, že spáchají sebevraždu
- fobie - konkrétní strach z konkrétní situace
Paradoxní nálady
- jde o projevy opačných emocí než je vyvolávající podnět/situace (na radostnou zprávu reaguje smutnou náladou)
- nálady jsou protipolové
- pod vlivem organicity nebo psychózy
Kvalitativní (strukturální) změny emocí
- emoční oploštělost - zúžená polarita emocí, nezúčastněnost, citová lhostejnost, snížená aktivita, nezájem, může být součástí deprese, schizofrenie, organické poruchy
- emoční labilita - jde o rychle se měnící emoce – pláč, smích radost, smutek, třeba se 2 minuty směje a najednou začne plakat, je to neovladatelné, součástí emoční poruchy nebo psychózy
- emoční inkontinence - větší stupeň té emoční lability
- (nic z těchto poruch neodpovídá vnější situaci (začne plakat bezdůvodně), pacient to ale často sám sdělí, že to nemůže prožít, nebo že bezdůvodně nějak reaguje)
- emoční inkongruence - nepřiléhavost emocí → emoční projev neodpovídá myšlenkovému obsahu, typická u schizofreniků (např.: vyprávějí nějaký svůj smyšlený příběh o nějaké hrozné katastrofě, ale není u toho žádný emoční doprovod, vyprávějí to, jakoby nic)
- alexithymie - člověk „nerozumí“ vlastním emocím a hodnotí své emoce jako tělesné obtíže
- idiosynkrazie - selektivní přecitlivělost vůči určitým vjemům, např.: když někdo škrábe nehty na sklo, na tabuli
Poruchy vyšších citů
Nadměrný rozvoj vyšších citů
- lidé úžasní, pečliví, ochranitelští, oddaní, ale jejich sebevědomí a altruismus převyšuje běžnou normu
Defekt vyšších citů
- sociální tupost - problém navazovat sociální vazby, problém v citové oblasti, problém navazovat partnerské vazby, tito lidé tím velmi trpí
- anetičnost - porucha citového defektu ve smyslu bezcitnosti, bezohlednosti, egoismu, chybí morální zábrany, může být v důsledku mentální retardace, citové deprivace nebo v důsledku osobnostního emočního nastavení
- porucha etických citů - podkladem je emoční deprivace/depravace, úpadek osobnosti, emoční degradace (u toxikomanů, chronických alkoholiků), organické poruchy ve smyslu demencí, chybí zábrany a je vystupňované pudové jednání
Poruchy pudů a instinktů
- další z poruch emocí
- pudy a instinkty jsou vrozené, fylogenetické mechanismy
- instinkt = stereotypní, bez individuální variability
- pud = má nějaký směr, obsah a individuální variabilitu
- pudy se dělí do čtyř kategorií:
Pudy zachování rodu
- pud sexuální - pud velmi silný, ovlivněný psychosociálními faktory, tvoří ho sexuální identita, sexuální aktivita, pohlavní role, pohlavní orientace, může se jednat o poruchu kvalitativní → tj. sexuální (různé typy) nebo o poruchu kvantitativní → tj. u ♂ satyriasis a u ♀ nymfomanie
- pud rodičovský - pud péče o potomstvo, těžké určit míru naučení a vrozenosti tohoto pudu, hovoří se o mateřské/otcovské roli → všechny odchylky v mateřském/otcovském chování se berou jako poruchy tohoto pudy (ať už jsou to poruchy ve smyslu plusu nebo mínusu; např.: krkavčí matky, které nevěnují potomkovi dostatečnou péči, nebo matky s opičí láskou, které věnují přehnanou péči)
Pudy zachování jedince
- pud obživný/potravový - velmi silný a velmi málo zranitelný, nejde jen o příjem potravy, ale i o její vyhledávání, boj o ní, získávání potravy, je regulován pocitem hladu, žízně, chuti, do poruch by se mohly zařadit i mentální anorexie a mentální bulimie, popř. patologická obezita, porucha: pica = pojídání nestravitelných věcí, takových, které nejsou určeny k jídlu např.: koprofagie (pojídání výkalů), i kanibalismus, často je to důsledek demence, retardace → nedělá to kvůli nějakému účelu(jako třeba vězeň, který něco sní, aby se dostal pryč), pokud to člověk dělá pod vlivem psychózy, nepočítá se to do této poruchy
- pud sebezáchovy - patří sem pud útěkový a pud ničivosti, jde o vrozenou reakci zachování vlastní bezpečnosti, integrity vlastního já, do poruch patří všechny automutilace (sebepoškozování), sebevražda či tendence se zabít
- pud orientační + pud zvědavosti + pud zvídavosti - dohromady tvoří tendenci/snahu/aktivitu získat informace, dozvědět se něco, učit, snaha o poznatky, extrémně rozvinuté tyto pudy mají vědátoři, vědci, badatelé apod.
Pudy sociální (sdružovací)
- je vysoce rozvinutý v lidské společnosti, je dán vývojem, výchovou , kulturou, sociálním prostředím, narušení: nedostatek pudu → sklon k samotářství nebo nadměrné rozvinutí pudu → familiárnost
Pudy ke zpříjemnění existence
- pud sebeuplatnění + pud uctívaní vlastní osoby + pud vlastnický + pud zdobivosti + potřeba vyznamenání + potřeba poct, jsou dány sociálním prostředím, kulturou, nerozvinutí: devalvace hodnot společnosti, kradou, podvádějí, opak houževnatost, aktivita, činnost, pracovitost