Statistika a benchmarking v knihovnách

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Statistika

Pojem statistika pochází z latinského "Status", znamená stav, situaci nebo postavení. Lze ji definovat jako vědu, která zkoumá zákonitosti hromadných jevů. Zabývá se metodami sběru (shromažďováním), zpracováním (organizováním) a analyzováním získaných údajů. Jejím cílem je získat co nejlepší informace z dostupných údajů. [1] [2]

Statistika v knihovnách

Statistické zjišťování je v legislativě České republiky zakotveno v zákoně 89/1995 Sb. o státní statistické službě v aktuálním znění. Státní statistická služba je zde definována jako: „činnost, která zahrnuje získávání údajů, vytváření statistických informací o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, poskytování statistických informací a jejich zveřejňování.“ (Česko, 1995, §1, odst. 1) [3]

Knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby mají dle výše uvedeného zákona povinnost vyplňovat statistický formulář Kult (MK) 12-01 (Roční výkaz o knihovně). Vyplněný formulář v elektronické formě knihovny vloží na portál NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu), jenž je zřizovaný Ministerstvem kultury ČR.

Formulář je rozdělen na:

  1. Základní informace o knihovně (název, kontaktní údaje, zřizovatel, obsluhovaná populace, bezbariérový přístup a právní forma)
  2. Knihovní fond (celkový počet knihovních jednotek, struktura fondu, tituly a exempláře periodik, přírůstky, úbytky apod.)
  3. Uživatelé (registrovaní uživatelé, návštěvníci knihovny)
  4. Výpůjčky (absenční a prezenční výpůjčky, prolongace, výpůjčky dle druhu)
  5. Další činnosti (např. meziknihovní výpůjční služby, mezinárodní výpůjční služby, výměnné fondy, vzdělávací a kulturní akce, vzdělávání knihovníků, publikační činnost knihovny, plocha knihovny, provozní doba apod.)
  6. Elektronické služby knihoven (počet online návštěvníků, využívání internetu, informace o e-zdrojích, zodpovězené dotazy pod.)
  7. Zaměstnanci (počet zaměstnanců, dle vzdělání, dobrovolníci v knihovně)
  8. Příjmy a výnosy (příspěvky, dotace, granty, dary, příjmy z vlastních služeb)
  9. Výdaje a náklady (provozní, osobní, náklady na nákup dokumentů apod.)
  10. Síť knihoven (počet knihoven, poboček a pojízdných knihoven v ČR [4]

Na mezinárodní úrovni se problematikou kvality sbíraných dat a jejich využitím se zabývá např. dokument IFLA Library Statistics Manifesto.

Sebraná statistická data knihoven slouží k hodnocení a měření výkonu, který je prováděn metodou benchmarkingu.

Benchmarking

Základem pojmu „benchmarking“ je anglický výraz „benchmark“. Překládán bývá jako „standard, zeměměřičská značka výšky, komparativní bod nebo porovnávací ukazatel.

Benchmarking je jedním z marketingových nástrojů strategického managementu. Metoda je založena na systematickém měření a porovnávání vybraných ukazatelů. Jedná se o „soustavné srovnávání a hodnocení vlastních procesů, produktů nebo služeb s obdobnými aktivitami jiných institucí, které umožňuje realistické nastavení cílů a stanovení efektivních strategií, jejichž realizace umožňuje dosažení těchto cílů“ [5]

"Benchmarking je metoda řízení kvality. Je to metoda zlepšování učením se od druhých, způsob řízení změny. Je to neustále pokračující činnost, která se snaží nalézt nejlepší praktické postupy uvnitř organizací s podobnými funkcemi a jejímž smyslem je dosáhnout lepších výkonů ve vlastní organizaci." [6]

S metodou benchmarkingu poprvé přišla firma Xerox na přelomu 70. a 80. let minulého století, kdy ztrácela svou pozici na reprografickém trhu v prospěch japonských firem. Metoda se firmě osvědčila jako nástroj pro zlepšení výkonu a její využití se poté rozšířilo v komerační sféře, tak v oblasti veřejné správy. [7] Přínos benchmarkingu je v tom, že rozdílné hodnoty ukazují na případné slabiny a problémy, které by měl management řešit. [8]

“Benchmarking pomáhá firmám dosáhnout:

  • lepšího rozhodování (založeném na lepších informacích);
  • stanovení náročnějších cílů;
  • zvýšené spokojenosti zákazníků;
  • urychlení procesu změny;
  • úspor nákladů;
  • porozumění výkonnosti na úrovni světové třídy (World Class) apod.;
  • a v konečném důsledku zlepšení konkurenceschopnosti.” [9]

Benchmarking v knihovnách

“Pro potřeby knihoven můžeme benchmarking definovat jako:

  • metodu vzájemného srovnání výkonu a činnosti knihoven
  • metodu zjišťování nejlepších výsledků a jejich uplatnění ve vlastní činnosti knihovny”

Metoda benchmarkingu použitá pro potřeby knihoven může odpovědět na otázky typu jak zefektivnit provoz a zoptimalizovat služby; jaké silné a slabé stránky má naše knihovna; jak pracují jiné knihovny; zda je naše knihovna s ostatními srovnatelná/lepší/horší; jak lépe pracovat s fondem apod. http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/benchmarking-v-knihovnach

“Postup benchmarkingu lze stručně shrnout do pěti základních kroků:

  1. analýza vlastních výkonů a situace knihovny;
  2. nalezení knihovny pro vzájemné porovnávání;
  3. vzájemné srovnávání, analýza dosažených výsledků, identifikace silných a slabých stránek;
  4. změny ve vlastní činnosti, využití nových postupů a získaných zkušeností;
  5. měření dosažených výsledků, zjištění účinnosti změn.”

Zahraniční projekty

V zahraničí existuje několik systémů, které jsou založeny na metodě benchmarkingu.

Bibliotheksindex (BIX)

Jedná se o srovnávací projekt zaměřený na akademické a veřejné knihovny. Pomáhá hodnotit knihovnické služby a měřit výkon knihoven. Cílem je efektivně popsat výkon knihoven za pomoci sebraných statistických dat a napomáhat komunikaci mezi knihovnami při hledání jejich silných a slabých stránek a hledat příležitosti ke zlepšení. http://www.bix-bibliotheksindex.de/en/project-info.html

Odkazy

Reference

  1. Statistika. In: Wikisofia [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2010 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Statistika
  2. Statistika. In: WikiKnihovna [online]. s.l.: s.n., 2012- [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Statistika#cite_note-0
  3. § 1 Státní statistická služba. Praha: Český statistický úřad, 2015. Dostupné také z: https://www.czso.cz/csu/czso/1_statni_statisticka_sluzba_
  4. Sběr a využití statistických dat v českých knihovnách. ProInflow [online]. 2015, 7(2), 12 [cit. 2016-01-27]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/1163
  5. BC., Tereza Bártová. Metody měření kvality služeb ve vysokoškolských knihovnách: případová studie knihoven HAMU a JAMU. Praha, 2014, 80 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120166180/?lang=cs
  6. Základy benchmarkingu [online]. [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.benchmarking.vcvscr.cz/dokumenty/k001.pdf
  7. Benchmarking [online]. s.l: s.m, 2012 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/benchmarking
  8. Benchmarking. ManagementMania's Series of Management, 2013. Dostupné také z: https://managementmania.com/cs/benchmarking
  9. Benchmarking [online]. s.l: s.m, 2012 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/benchmarking

Použitá literatura

Text nadpisu