Wadžet

Jméno

Jméno bohyně Wadžet (též Vadžet, řecky Útó) znamená "Zelená", "Prosperující", "Trvající" nebo "Ta, která náleží papyru". Její jméno odkazuje na region Delty, kde byla tato bohyně uctívána a jehož byla patronkou.

Ikonografie a sféry vlivu

Bohyně Wadžet v supí podobě

Nejčastěji je tato bohyně zobrazována v podobě kobry, patronky Dolního Egypta. Může být ovšem také zobrazena v lidské podobě, někdy se objevuje i jako žena s hlavou lvice a vzhledem k těsné spojitosti s bohyní Nechbet se také může objevovat i jako supice nebo okřídlený had.

Mýty a funkce

Obě paní

Spolu se supí bohyní Nechbet, patronkou Horního Egypta, tvořila Wadžet dvojici ochranných bohyní, nazývaných Obě paní. Wadžet byla spojována s Dolním Egyptem a tedy také červenou dolnoegyptskou korunou, podobně jako Nechbet s hornoegyptskou. Obě paní se tedy objevují v důležitých okamžicích, souvisejících s faraonem, např. při jeho zrození, ve scénách korunovace, kdy každá z nich stojí po jedné panovníkově straně, ale např. také při důležitých bitvách. Objevují se také jako kojné nebo dokonce matky krále .

Samotná Wadžet se pak objevuje jako uraeus na panovníkově čele.

Obě paní bylo také jedním z královských jmen.

Ohnivá bohyně

Jelikož Wadžet měla ochrannou funkci a zároveň podobu hada, může vystupovat také jako jedna z bohyní v hadí podobě, které ochraňovaly egyptského panovníka a plivaly oheň proti jeho nepřátelům. V tomto aspektu může Wadžet vystupovat jako Reovo oko nebo jako jedna z nebezpečných bohyní ve lví podobě

Ochránkyně

Především v Dendeře se Wadžet objevuje jako bohyně, která se starala o malého boha Hora, což ji spojuje také s bohyní Eset. Pravděpodobně kvůli této roli ji Řekové ztotožňovali s bohyní Létó.

Patronka úrody

Vzhledem ke svému jménu byla Wadžet také dárkyní prosperity, hojnosti a úrody.

Kult

Hlavní kultovní centrum Wadžety bylo v dolnoegyptských městech Pe a Dep, známých pak jako Bútó. Její kult byl spojen se svatyněmi, nazývanými per-nu, jejichž tvary byly posléze adaptovány např. na některé předměty pohřební výbavy. .

Obzvláště od 26.dynastie se stávají populárními amulety se zobrazením této bohyně.

Literatura

Hasanien, Azza Farouk 2001. Some comparative studies of the goddesses Nekhbet und Wadjet. The Journal of the Faculty of Archaeology 9 (1998), 17-27.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Lesko, Barbara S. 1999. The great goddesses of Egypt. Norman: University of Oklahoma Press.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Radwan, Ali 2003. Nekhbet with Wadjet or Isis with Nephtys: the lasting concept of two goddesses in ancient Egypt. In Grimal, Nicolas, Amr Kamel, and Cynthia May-Sheikholeslami (eds), Hommages à Fayza Haikal, 217-224. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.

Wilkinson, T. A. H. 1999: Early dynastic Egypt. London: Routledge.