Vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání

Verze z 26. 9. 2017, 15:09, kterou vytvořil Ondrej.Novak (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Pojem celoživotní vzdělávání není totožný s pojmem vzdělávání dospělých, přestože právě vzdělávání dospělých je podstatnou částí celoživotního vzdělávání.

V porovnání se vzděláváním dětí a mládeže se může vzdělávání dospělých (zejména laikům) zdát jako něco doplňujícího, nadstandardního, něco, co se týká jen některých dospělých a jen několikrát v průběhu života. Tomuto pohledu přispívá i praxe, kdy školský systém pro vzdělávání dětí a mládeže je velmi propracovaný, s pevnou strukturou, souvisejícími zákony, způsoby financování a jasně danou úlohou státu, zatímco vzdělávání dospělých takto pevně v systému zakotveno není.

Nicméně podíváme-li se na vzdělávání dospělých v kontextu vize celoživotního učení, pak je vzdělávání dospělých jeho zásadní součástí a tvoří z pohledu průměrné délky života člověka část delší než vzdělávání dětí a mládeže. V kontextu celoživotního učení, je možná také trochu zavádějící právě pojem „vzdělávání“ dospělých. S pojmem „vzdělávání“ se nám obvykle vybaví slova jako „škola“, „kurz“ či „školení“ a to přispívá k tomu, že vzdělávání dospělých považujeme za něco, co se odehrává jen ve škole nebo jiné vzdělávací instituci a v pevně vymezených hodinách, zatímco vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního učení je myšleno jako kontinuální proces týkající se každého. A zdaleka se nejedná jen o formální vzdělávání ve školách a kurzech.

Koncepce celoživotního učení

Koncepce celoživotního učení v sobě spojuje dvě roviny. Rovinu vertikální, tedy od narození až do smrti, na které najdeme také všechny stupně formálního vzdělávání od školky až po univerzitu třetího věku. Pro tuto rovinu se užívá pojmu „life long learning“, tedy učení po celé délce života. Druhá je rovina horizontální, která má přivést učení ze škol do rozmanitých sfér lidského života, tak, aby se člověk učil v každodenním životě, při různých činnostech. Zavádí se pro to pojem „life wide learning“, volně přeloženo jako„učení v celé šíři života“. Někdy se v tomto smyslu setkáme také s pojmy všeživotní učení či rozprostraněné učení: zdůrazňuje se, že celý lidský život je prostorem pro učení, že každá lidská aktivita v sobě zahrnuje akt učení, ve smyslu nové zkušenosti. „Lidé se učí kontinuálně, formálně, informálně, v mnoha různých prostředích a situacích: na pracovišti, v rodině,prostřednictvím volnočasových aktivit, prostřednictvím společenské i politické činnosti.“ [1]


„Vzdělávání dospělých je organizovaná (sebeorganizovaná), cílevědomá a více či méně institucionalizovaná pomoc dospělému člověku a skupinám lidí nebo organizací týkající se zvládání určitých problémů pomocí učení či uspokojení potřeb po poznání... Vzdělávání dospělých zahrnuje ovšem rozvoj celé osobnosti, neomezuje se na její kognitivní stránku... Vzdělávání dospělých se začalo považovat za samostatný a rovnocenný subsystém „vzdělávacího systému.“ [2]

Pyramida celoživotního učení (vzdělávání)[3]

Pro přehlednost a ujasnění vzájemných souvislostí používaných pojmů se podívejme na současnou strukturu institucionalizovaného vzdělávání - se zaměřením na vzdělávání dospělých – konkrétně v České republice.


Popis pyramidy

Na vrcholu pomyslné pyramidy stojí celoživotní vzdělávání (učení), které v sobě zahrnuje veškeré další formy vzdělávání. Za prvé vzdělávání dětí a mládeže, za druhé vzdělávání (učení) dospělých. Vzdělávání dospělých se dále dělí na vzdělávání (dospělých) ve školách a další vzdělávání (dospělých). Vzdělávání ve školách zahrnuje různé formy studia odborného, středoškolského a vysokoškolského. Další vzdělávání dále dělíme na občanské vzdělávání (např. k rodičovství, ke zdravému životnímu stylu, k ochraně životního prostředí, apod. ), zájmové vzdělávání (odborné,umělecké aj.) a další profesní vzdělávání. Právě profesní vzdělávání je v současné době systémově nejrozvinutější a zahrnuje kvalifikační vzdělávání (zejména získávání, udržování, zvyšování a prohlubování kvalifikace), rekvalifikační vzdělávání (cílená rekvalifikace, nespecifická rekvalifikace, motivační kurzy, rekvalifikační stáže) a normativní školení (vzdělávání určené právní normou, předepsaná odborná způsobilost).

Odkazy

Reference

  1. FOLEY, Griff. 2004. Introduction : The State on Adult Education and Learning. In FOLEY, Griff. (ed.) Dimensions of Adult Learning. Adult education and training in a global era. Berkshire, England : Open University Press. McGraw-Hill education. 2004, s. 4. ISBN 0 335 214487
  2. BENEŠ, Milan. 2003. Andragogika. Teoretické základy. 1.vyd.Praha : Eurolex Bohemia s.r.o. 2003, s.17-19, 30. ISBN 80-86432-23-8
  3. PALÁN, Zdeněk. 2002. Lidské zdroje. Výkladový slovník. 1.vyd. Praha: Academia, 2002, s. 160. ISBN 80-200-09050-7

Zdroj

Článek je založen na práci BISKUPOVÁ, Zuzana, Význam celoživotního vzdělávání a vzdělávání dospělých v současné společnosti. Katedra andragogiky a personálního řízení FF UK. Vedoucí práce PhDr. Martin Kopecký, Ph.D., bakalářská práce, Praha 2008. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/65845

Související články

Klíčová slova

celoživotní vzdělávání, vzdělávání dospělých