Nervový vzruch

Verze z 20. 8. 2014, 17:48, kterou vytvořila Nikola.Frollova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Nervový vzruch vzniká podrážděním smyslového orgánu, přenášející vzruch, který putuje dostředivou (senzorickou) drahou do centrální nervové soustavy. Tam se vzruch vyhodnotí a odstředivou (motorickou) drahou jde do výkonného orgánu, který se zachová podle vyhodnocení.

  • Aby došlo k vyvolání vzruchu, musí podnět splňovat určitou specifikaci (modalita podnětu -vzruch musí odpovídat receptoru)[1]

Receptory rozdělujeme na:

  1. exteroreceptory
  2. interoreceptory
  3. chemoreceptory
  • Zároveň je vyvolání vzruchu podmíněno i určitou kvalitou i kvantitou podnětu (síla a délka trvání podnětu)
  • Vznik vzruchu podmíněn kvalitou nervového systému, fungováním synapse, kvalitou a kvantitou vzruchu, schopností regenerace

Membránový potenciál

Membránový potenciál je rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma stranami biologické membrány(synapse)

  • Teorie membránového potenciálu vysvětluje přenos vrzuchu
  • V klidovém stavu membránový potenciál dosahuje hodnot -50 až -90 mV (-70 mV) dáno rozležením iontů (intracelulární (K+ a A- = bílkoviny a organické aminokyseliny) a extracelulární (Na+ a Cl-))
  • vlivem vzruchové aktivity dojde ke změně rozložení iontů na membráně,což otevře sodíkové kanály a stoupá propustnost pro Na+ ,který putuje po koncentračním spádu do nervové buňky.
  • Dojde k přepólování membrány a zvýšení koncentrace kladných iontů uvnitř buňky.
  • Změna napětí na membráně může dosahovat až +35 mV. Podnět k otevření kanálů pro K+ → odchází z nervové buňky – množství zhruba odpovídá množství příchozího sodíku.
  • Akční potenciál = 105 mV

Vzruchová výbavnost dána

  • prostorovou sumací – dostatečné množství vzruchů na ploše synapse
  • časovou sumací – vzruchy vznikají v dostatečně krátkém časovém rozmezí

Zákon vše nebo nic

Zákon "Vše nebo nic" vlastně zjednodušeně říká, že vzruch nemůže být velký nebo malý, krátký nebo dlouho trvající apod.

  • Mohou tedy nastat pouze dva případy- Buď vzruch vznikne nebo nevznikne[2]

Reference

  1. Králíček, P. (c2011). Úvod do speciální neurofyziologie. (3., přeprac. a rozš. vyd., x, 235 s.) Praha: Galén.
  2. Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.