Parasympatikus

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Parasympatický nervový systém je součástí autonomní nervové soustavy. Ta je členěna na sympatikus, parasympatikus a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. ^[1]

Skládá se z vegetativních neuronů. ^[2]

Obsah

1 Název
2 Stavba
3 Činnost
4 Projevy
5 Využití v neuropsychologii a neuropsychoterapii
6 Odkazy

Název

Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života. Para – znamená proti. Působí proti sympatiku; Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak.^[3]

Autonomní nervový systém – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá centrálnímu nervovému systému. ^[3]

Stavba

Vlákna parasympatiku vycházejí z mozkového kmene z (pregangliových) hlavových nervů III., VII, IX. a X. (tj. nervus vagus) a míšních segmentů v kříži S2 až S4.^[1] Nejsilnějším zdrojem parasympatických vláken je právě bloudivý nerv - nervus vagus - jeho vlákna jdou ke svalovině srdce, bronchů a k orgánům v břišní dutině a pánevní oblasti.^[3]

Pregangliová vlákna jsou dlouhá; systém parasympatických ganglií se nachází až v těsné blízkosti cílových orgánů.^[2]

Činnost

Parasympatikus je aktivován zejména v době odpočinku nebo klidu po jídle. Ale i v situaci, kterou organismus vyhodnotí jako život ohrožující,^[2] s nemožností použít systém útěk /únik (sympatikus), takže činností parasympatiku způsobí zmrznutí. ^[4]

Zajišťuje vnímání útrobní bolesti.

Hlavním mediátorem parasympatiku je acetylcholin. Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. ^[3]

Projevy

mióza čili zmenšení zornice (centrum tohoto reflexu je ve středním mozku)
snížení srdeční frekvence i síly srdečního stahu
zúžení průdušek čili bronchokonstrikce
zpomalení a prohloubení dechu
kašlací reflex
stimulace tvorby slin
stimulace trávicího traktu, např. nucení ke stolici
přesun krve z periferie do orgánů; ev. zblednutí
zvýšení produkce moči
erekce – rozšíření cév v zevních pohlavních orgánech

^[1]

Viz následující tabulka, která je využitelná např. pro zmapování situace při posttraumatickém stresu.

Využití v neuropsychologii a neuropsychoterapii

Odkazy

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 MERKUNOVÁ, Alena, OREL, Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.
↑ ^3,0 ^3,1 ^3,2 ^3,3 DYLEVSKÝ, Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017.
↑ LEVINE, Peter: Trauma a paměť. Pohled do živé minulosti mysli a těla. Maitrea, Praha 2017.

Použitá literatura

Herman Levine Rotschild

Zdroje obrázků

Externí odkazy

Nervus vagus: https://www.wikiskripta.eu/w/Nervus_vagus

tabulka

[mo-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 MERKUNOVÁ, Alena, OREL, Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.

[orel-2] 2,0 ^2,1 ^2,2 OREL, Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.

[dylevsky-3] 3,0 ^3,1 ^3,2 ^3,3 DYLEVSKÝ, Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017.

[levine-4] LEVINE, Peter: Trauma a paměť. Pohled do živé minulosti mysli a těla. Maitrea, Praha 2017.

[1]

[2]

[3]

[4]