Tvořivá osobnost sestává z takového trsu osobnostních rysů, schopností a motivací, který jedinci umožňuje myslet a jednat tvořivě. Ačkoliv proběhly desítky experimentů změření na odhalení jejích charakteristik, výsledné definice se nadále liší.[1]

Pojetí vybraných autorů

Sternberg zmiňuje představivost, originalitu, silný sklon zkoušet nové věci a riskovat, nepřijímat věci jako danosti, nacházet spojitosti mezi zdánlivě neslučitelnými prvky, vynalézavost, schopnost nacházet řád v chaosu a neustálé puzení ptát se sebe samého i světa kolem na to, proč jsou věci tak, jak jsou [2]

Mc Kinnon vyzdvihuje shodně se Sternbergem originalitu a sklon k riskování a mezi další klíčové charakteristiky tvořivé osobnosti zahrnuje nezávislost v myšlenkách a činech, otevřenost vůči vnitřním a vnějším zkušenostem, hledání skrytých významů, vnímání krásy i tam, kde ji ostatní nevidí, a silný pocit předurčenosti. Shodně se Sternbergem vyzdvihuje originalitu a sklon k riskování. [3]

Mladí tvořiví lidé zahrnutí do sebeposuzovací studie Wickesové, Saundersea Roepera se označili za vyhledávající dobrodružství a rizikové situace, inteligentní, impulsivní, zvídavé, nekonvenční, se silnou vnitřní motivací k tvoření. [4]

Cśikszentmihályi do své definice zahrnul rozporuplnost tvořivých jedinců, kteří v sobě často slučují protichůdné vlastnosti (např. chytrost a naivitu, hravost a vytrvalost, extraverzi a introverzi). Tvořivou osobnost popsal jako takovou, ve které se propojují zdánlivě opačné rysy, díky čemu může myslet a jednat v celém rozsahu lidského potenciálu. Mezi další charakteristiky tvořivé osobnosti zahrnuje schopnost hlubokého soustředění, odhodlání překonávat překážky, pocit bezpečí a sebejistoty, vášnivost vůči svým výtvorům a zároveň schopnost jejich objektivního posouzení, intenzivní práci prokládanou pauzami a umění užít si proces tvoření jako takový. [5]

Určování tvořivé osobnosti

Nejprve si výzkumníci určí kritérium tvořivosti, se kterým budou pracovat, a podmínku, při které označí jedince za tvořivého. Kritériem může být například množství produktů uznaných sociálním prostředím (např. počet patentů, publikací, výstav), výsledek testových metod určených k měření tvořivého potenciálnu (např. Torranceho testu tvořivého myšlení) anebo hodnocení klíčových osob (nadřízení, kolegové, rodina, spolužáci, odborná komise). Jednotlivá kritéria lze pro větší přesnost kombinovat.

Vybraní jedinci, kteří splňují podmínky pro tvořivou osobnost (např. alespoň 5 přihlášených patentů), se účastní navazujícího výzkumu, během kterého se hledají jejich styčné charakteristiky. Ty bývají odvozeny z osobnostních rysů a postojů, které se zjišťují prostřednictvím sebeposuzovacích škál, rozhovorů, anebo testových baterií zaměřenými na osobnost (např. Big Five).

Tyto charakteristiky potom mohou být využity k predikci tvořivosti jedince na základě jeho osobnostního profilu.

Úskalí zjišťování tvořivé osobnosti

Model osobnosti tvořivého člověka spočívá na statistickém průzkumu, který nemusí odpovídat každé situaci a každému jedinci.

Vzhledem k tomu, že kritéria a podmínky tvořivosti se u různých autorů liší, bez znalosti použité metodologie není možné tvořivost jedince dostatečně spolehlivě predikovat. Bez ověření velikosti a podoby výběrového vzorku, bez znalosti pojetí tvořivosti a metod využitých během daného výzkumu může použití té které definice citelně zkreslit výsledky dalších studií a experimentů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Cropley, A., &Cropley, D. (2008). Resolving the paradoxes of creativity: an extended phase model. Cambridge Journal Of Education, 38(3), 355-373.
  2. ↑ Sternberg, R. J. (1985). Implicit theories of intelligence, creativity, and wisdom. Journal Of Personality And Social Psychology, 49(3), 607-627. doi:10.1037/0022-3514.49.3.607
  3. ↑ MacKinnon, D. W. (1978). In search of human effectiveness: Identifying and developing creativity. Buffalo, NY: Creative Education Foundation.
  4. ↑ Wickes, K., &Ward, T. B. (2006). Measuring Gifted Adolescents' Implicit Theories of Creativity. Roeper Review, 28(3), 131-139.
  5. ↑ Csíkszentmihályi, Mihály (2007). Creativity: flow and the psychology of discovery and invention. New York: Harper Perennial.

Použitá literatura

  • Csíkszentmihályi, Mihály (2007). Creativity: flow and the psychology of discovery and invention. New York: Harper Perennial.
  • MacKinnon, D. W. (1978). In search of human effectiveness: Identifying and developing creativity. Buffalo, NY: Creative Education Foundation.
  • Sternberg, R. J. (1985). Implicit theories of intelligence, creativity, and wisdom. Journal Of Personality And Social Psychology, 49(3), 607-627. doi:10.1037/0022-3514.49.3.607
  • Wickes, K., &Ward, T. B. (2006). Measuring Gifted Adolescents' Implicit Theories of Creativity. Roeper Review, 28(3), 131-139.

Doporučená literatura

  • J. Kaufman & R. Sternberg (Eds.) (2010). The Cambridge handbook of creativity. New York: Cambridge University Press.
  • Csíkszentmihályi, Mihály (2007). Creativity: flow and the psychology of discovery and invention. New York: Harper Perennial.
  • Sternberg, R. (2003). Wisdom, intelligence, and creativity synthesized. New York: Cambridge University Press.

Související články

Klíčová slova

tvořivost, kreativita, tvořivá osobnost

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Tvořivá_osobnost&oldid=11944“