Kodexy informační etiky
K regulaci mravního jednání a chování jednotlivých povolání byly vytvořeny soubory mravních zásad, hodnot a norem, nazývané profesní kodexy nebo etické kodexy povolání nebo profesní etika.[1] Téměř každá profese má svůj specifický kodex
Etické kodexy mají několik forem:
- Právní normy - tiskový zákon, zákon o svobodě informací, autorský zákon, zákon o ochraně osobních údajů
 - Mezinárodní smlouvy - právo na svobodu slova a tisku, právo na ochranu soukromí
 - Profesní kodexy - kodex pro žurnalisty, knihovníky, informační pracovníky
 
Příklady kodexů
Kodex Netiquette
Tato zásada síťové etiky se týká způsobu chování na internetu. Jsou v ní probírána témata jako e-mail, diskusní fóra, blog, chat a sociální sítě.
- Nepoužívat počítač k tomu, aby škodil ostatním lidem
 - Nebránit ostatním lidem pracovat na počítači
 - Neprohlížet cizí soubory
 - Nekrást pomocí počítače
 - Nešířit pomocí počítače fámy
 - Nepoužívat ani nekopírovat nezaplacený program
 - Nepoužívat bez svolení prostředky na cizím počítači
 - Neupírat ostatním lidem užívat svůj intelekt
 - Myslet na společenské souvislosti programu, na kterém se podílíme
 - Používat počítač s respektem a uvážením
 
Kodex knihovníka
Hlavní prioritou knihovníka je uspokojit uživatelovy informační potřeby. Jeden z nejznámějších je kodex ALA, který sepsala Americká knihovnická asociace. U nás vznikl Kodex etiky českých knihovníků, vytvořený SKIPem. Zde jsou jeho základní body:
- knihovník hájí základní právo jedince na informaci. Poskytuje neomezený, rovný a svobodný přístup k informacím a informačním zdrojům, které jsou obsaženy ve fondech knihoven. Činí tak bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv cenzury, s výjimkami uvedenými v zákonných předpisech.
 - usiluje o všestrannou dostupnost informací uložených v dokumentech bez ohledu na místo jejich uložení; poskytuje své služby uživatelům bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a sociální status;
 - respektuje práva autorů a nakládá s jejich intelektuálním vlastnictvím v souladu se zákonnými předpisy;
 - respektuje práva uživatelů na soukromí a anonymitu, vztahy s nimi zakládá na respektu k jejich osobnostem a informačním potřebám. chrání jejich osobní údaje a uživatelské aktivity;
 - svým profesionálním jednáním a loajálním chováním přispívá k dobré pověsti knihovny na veřejnosti. Formuje pozitivní obraz knihovny i profese ve společnosti;
 - sleduje aktuální problematiku své profese a usiluje o celoživotní vzdělávání a profesní zdokonalování
 
Kodex novináře
U každého novinářského kodexu je velký důraz kladen na pravidlo objektivity a zásadu nestrannosti, dále na svobodu tisku a jiných médií. Nutné je rozlišovat fakta od domněnek a respektovat soukromí.
Hlavní organizací, která se zabývá novinářskou etikou u nás, je Syndikát novinářů České republiky. Syndikát na základě mezinárodních dokumentů a smluv vypracoval Etický kodex novináře, s těmito hlavními body:
1. Právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace.
- zveřejňovat jen informace, jejichž původ je znám, nebo v opačném případě je doprovodit nezbytnými výhradami,
 - respektovat pravdu bez ohledu na důsledky, které to pro něj může mít
 - neodchylovat se věcně od pravdy ani v komentáři z důvodu zaujatosti
 - odmítat jakýkoli nátlak na zveřejnění nepravdivé, nebo jen částečně pravdivé informace
 - odmítat jakékoli zásahy státních orgánů, jež by mohly ovlivnit pravdivost sdělení
 - nepoužívat nepoctivé prostředky k získání informace, fotografie nebo dokumentu
 
2. Požadavky na vysokou profesionalitu v žurnalistice.
- nést osobní odpovědnost za všechny své uveřejněné materiály
 - nepřijímat žádné hodnotné dary nebo výhody, které by měly souvislost s jeho novinářskou činností
 - nezneužívat povolání novináře k činnosti reklamního pracovníka
 - nepodepisovat svým jménem obchodní ani finanční reklamy
 - nezneužívat výsad, plynoucích z povolání novináře, k prezentování svých osobních postojů
 
3. Důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu médií.
- nic neomlouvá nepřesnost nebo neprověření informace, každá uveřejněná informace, která se ukáže jako nepřesná, musí být neprodleně opravena
 - jestliže si zdroj informací přeje zůstat utajen, novinář je povinen zachovávat profesionální tajemství
 - respektovat soukromí osob, zejména dětí a osob, které nejsou schopny pochopit následky svých výpovědí
 - dodržovat přísně zásadu presumpce neviny a neidentifikovat příbuzné obětí nebo delikventů bez jejich jasného svolení
 
Odkazy
Reference
- ↑ Etické principy v informační činnosti 2002, s. 16
 
Použitá literatura
ČINČERA, Jan. Informační etika: Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2002, 81 s. ISBN 80-210-2981-1. 
Kodex etiky českých knihovníků. SKIP: Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. 2010 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/co-je-skip/kodex-etiky/kodex-etiky-ceskych-knihovniku?searchterm=kodex+k
Etický kodex. Syndikát novinářů ČR [online]. 2014 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.syndikat-novinaru.cz/etika/kodex/
Etické principy v informační činnosti. Praha, 2002. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.