Informační chování

Obsah

Chování uživatelů při vyhledávání informací.
Jde o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci.
Chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává či pamatuje si hledané informace a jak se dále podle nich chová. Na informační chování má vliv několik faktorů jako vnitřní psychické jevy, sociální zařazení či okolnosti za jakých vznikla informační potřeba.
Informační chování je také charakterizováno jako účelové vyhledávání informací v důsledku nutnosti uspokojit určité cíle.

profesor Sheffieldské univerzity
Jakožto hlavní představitel této problematiky, popisuje ve své knize Human Informatin Behaviour (2000) čtyři základní pojmy, vyskytující se v souvislosti s informačním chování:

Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, včetně aktivního i pasivního vyhledávání a samozřejmě následného použití.
Obsahuje prostor pro komunikaci tváří v tvář s ostatními lidmi, jakož i pasivní příjem informací v podobě sledování televizních reklam, bez nějakého záměru získat nějaké informace.

Informační chování při vyhledávání je definované jako záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit danou informační potřebu. V průběhu hledání informací může uživatel spolupracovat s manuálními informačními systémy (například noviny nebo knihovny) nebo s počítačově orientovanými systémy na bázi (jako je World Wide Web).

Je "mikro-úroveň" informačního chování, využívaná hledajícím v interakci s informačními systémy všeho druhu.
Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce člověka s počítačem (například používání myši a kliknutí na odkazy) nebo na intelektuální úrovni (např. přijetí logické strategii vyhledávání nebo stanovení kritérií pro rozhodování o tom, která ze dvou knih vybraných v knihovně ze sousedních míst je užitečnější).
Což zahrnuje i duševní úkony, jako je posuzování významu získaných dat a informací.

Informační chování při využívání získaných informací.
Skládá se z fyzických a duševních aktů podílející se na začlenění nalezených informací do osobního vědomostního fondu.
Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.

Jeho práce se zaměřuje na formální informační vyhledávací činnosti, ke které dochází v knihovně za referenční přepážkou.
Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků.
Popisuje čtyři úrovně vyhledávání informací:

identifikace vnitřní potřeby, nebo "vágní druh nespokojenosti", který je nejednoznačný
formulace vědomé potřeby, která je vyjádřena jako "nejednoznačné a nesourodé prohlášení" , což někdy vede k potřebě komunikovat to s jinou osobu
vytvoření formální potřeby, vyjádřené jako "kvalifikované a racionální" prohlášení o potřebě
vytvoření kompromisní potřeby, což je otázka vyjádřena a formulována tak, že odpovídá organizaci informačního systému (tj. sbírka nebo databáze knihovny)

Je stoupencem koncepce Anomalous States of Knowledge(ASK).
Uvědomil si, že v mnoha případech, uživatelé vyhledávacích systémů nejsou schopni přesně formulovat to, co potřebují.
Chybí jim jakási nezbytná znalost formulovat své dotazy.
V takových případech je vhodnější, aby se pokusili popsat uživatelsky anomální stav poznání, nežli se ptát uživatele na zadání jeho / její potřeby jako žádosti do systému.

Je jednou z nejvýznamnějších zastánců modelů, které se zaměřují na kognitivní dimenze informačního chování.
Její metafora popisuje člověka jako pohybující se v čase a prostoru, dokud nedosáhne kognitivní mezeru, kde je potřeba informačního vnímání.
Tyto mezery musí být přemostěny prostřednictvím akvizice nových informací než se může začít pohybovat dále kupředu.
Cílem lidského úsilí při hledání informací je udělat si jasno v aktuální situaci.

Jeho výzkum je založen na práci psychologa George Kellyho.
Kelly se domníval, že učení je proces testování konstrukcí.
Kuhlthau na Kellyho teorii postavil a vyvinul model s názvem Information Search Process(ISP).
Obdobně jako Belkin a Dervin, Kuhlthaunův ISP Model předpokládá snížení nejistoty jako primární motivace pro výzkum a stejně jako Taylor, Kuhlthau rozděluje proces vyhledávání informací na etapy.
Nicméně, ústředním bodem Kuhlthauna jsou emocionální stavy, které doprovázejí jednotlivé etapy. (1)Úzkost, například doprovází uznání nejistoty na prvním stupni - zahájení.
Následuje dalších pět etap a běžné citové stavy se kterými jsou spojeny (uvedené v závorkách): (2) volba (optimismus), (3) průzkum (zmatenost / frustrace / pochybnosti), (4) formulace (přehlednost), (5 ) shromažďování (důvěra), a (6) prezentace (úleva / spokojenost nebo zklamání)

Ellisovo rozpracování různých typů chování zapojených do vyhledávání informací, není stanoveno jako schematický model a Ellis si nečiní žádný nárok na to, že různá chování představují jednotný soubor fází.
Používá pojem rysy, spíše než fáze. Tyto rysy jsou pojmenovány a definovány níže:

spuštění: použité prostředky uživatelem k zahájení hledání informací, například dotaz na nějakého zkušeného kolegu
řetězení: poznámky pod čarou a citace ve známém materiálu nebo "dopředu" zřetězení se známými položkami prostřednictvím citačních indexů
procházení: "částečně-řízené nebo částečně-strukturované vyhledávání"
rozlišení: pomocí známých rozdílů v informačních zdrojích, jako způsob filtrování množství získaných informací
monitoring: udržet up-to-date nebo aktuální informovaností vyhledávání
extrakce: selektivní identifikace relevantního materiálu v informačním zdroji
ověření: kontrola správnosti informací
ukončení: což může být vykládáno jako "zavazování volných konců" prostřednictvím konečného vyhledávání

Zdroje:

http://liswiki.org/wiki/Information_behavior_theories