Poruchy myšlení

myšlení je proces, který zapadá do komplexu funkcí mozku (spolu s řečí, sexualitou atd.)
poruchy myšlení se týká změny struktury a formy, popř. kvality (zda je člověk schopen převádět svůj myšlenkový proces do řeči, zda má myšlení strukturu)
může se jednat o poruchu z hlediska obsahu (zda to nad čím přemýšlí má logické vazby/odpovídá skutečnosti)
poruchy myšlení se dělí na kvalitativní a kvantitativní

Kvantitativní poruchy myšlení

v rámci kvantitativních poruch se rozlišují poruchy:

tempa (rychlosti) myšlení
determinující linie myšlení (dynamiky, cíle, zaměření myšlení)

Poruchy tempa myšlení

Bradypsychismus

zpomalené myšlení, zareaguje až po nějaké době latence, reaguje s projevem únavy
zhoršené abstraktní myšlení, pomalé vybavení představ, chudý projev (na otázku odpoví holou větou nebo slovem)
může i úplně přestat reagovat = mutismus
tato porucha může nastat za různých fyziologických okolností (např.: únava), patologie je to při demenci, oligofrenii, nebo při depresi

Tachypsychismus

překotné, zrychlené myšlení, „myšlenkový trysk“
mluví rychle, přeskakuje slova, překotná mluva až vynechává písmenka (překotná řeč = logorhea)
zrychlený je i doprovodný projev – mimika, gestika, emoce
zdá se, že myšlenkový obsah má jen povrchové vazby (protože řeč nestačí reagovat na myšlenky)
objevuje se při mánii, intoxikaci (stimulancia, alkohol), může se taky objevit při fyziologických
podmínkách (při silném emočním zážitku, např.: když vyhraje 100 milión ve sportce)

Poruchy determinující linie myšlení

člověk by měl při řeči u něčeho začít a u něčeho zase skončit, mělo by to mít smysl → determinující linie
u poruch tempa je determinující linie zachována
u těchto poruch je zase zachováno tempo, ale porušena determinující linie

Roztržité myšlení

nesoustředěnost, těká z jedné myšlenky na druhou, přeskakuje
toho původního cíle/záměru řeči se vlastně nakonec dobere, ale přeskakuje při tom z myšlenky na myšlenku
u některých lidí je to normálním rysem v projevu

Zabíhavé myšlení

zabíhá k nepodstatným/nedůležitým věcem (zhledem k determinující linii),odklání se od determinující linie
typické je to u starších lidí (o něčem začnou mluvit a pořád zabíhají jinam, a i když je někdo napomene a vrátí se k původnímu tématu, tak se k němu dokáží vrátit, ale zase někam utečou)
může se objevit u dětí – zde se nemluví o patologii, ale o eidetismu (to je vloha dětí)

Ulpívavé myšlení

ulpívá na jednom tématu, pořád mluví o tom samém, jeho myšlení se nerozvíjí, myšlenkový proces se nepohne dál
objevuje se pod vlivem deprese, sníženého intelektu, při onemocnění typu encefalitida (infekční), při ateroskleróze

Kvalitativní poruchy myšlení

je porušen obsah; veškeré myšlenkové procesy nestojí na reálném podkladu
často se souběžně s kvalitativní poruchou myšlení objevují poruchy vnímání (např.: halucinace)
všechny poruchy kvalitativních prvků se mohou vyskytovat u psychóz

Myšlenkový záraz

normálně mluví, reaguje a najednou třeba uprostřed projevu se zarazí (na vteřiny či minuty) a po nějakém čase pokračuje dál (ale třeba od jiného místa než předtím skončil)
nejčastěji způsobeno právě halucinacemi (přestane mluvit, aby „sledoval“ tu halucinaci)
neuvědomuje si to

Zmatené (inkoherentní) myšlení

roztříštěné, úplně rozvolněné myšlenkové asociace, myšlení není logické, neudržuje determinující linii, povídá „nesmysly“, nesouvislý verbální projev, slova špatně spojuje, někdy si je i vymýšlí
chybí mu náhled, jak tem projev vypadá
silná emoční složka
v rámci té zmatenosti je zachováno vědomí (je plně při vědomí, není porušena jeho kvalita vědomí)

Roztříštěné myšlení

typické u schizofreniků
podobné zmatenému myšlení
vědomí je zachováno, staví slova a věty bez logiky (neklade podmět, přísudek, předmět, atd.)
nesouvislý nejasný projev bez logické stavby
je to dáno tím, jak to má člověk sám pro sebe uspořádané, řídí se vlastní logikou, což na venek vypadá jako zmatenost/chaos (má vlastní pravidla, ale ty nikdo jiný nezná, takže mu taky nerozumí)
chápe však cizí projev

Autistické (dereistické) myšlení

myšlenkové obsahy jsou unášeny fantazií/sny bez ohledu na skutečnost, jsou mimo realitu
někdy se projevuje jako denní snění, kdy člověk uniká z reality
ve srovnání s předchozíma dvěma případy se blíží spíš normálu než patologii
má částečný náhled na realitu

Magické myšlení

podobné dereistickému myšlení
označováno také jako symbolické myšlení, protože používá různé symboly (ve slovech, projevech;
např.: že nesmí říct název nějaké barvy nebo vyslovit nějaké slovo, apod.)

Bludy

řadíme je pod kvalitativní poruchy myšlení
mylné přesvědčení, které vzniká na patickém podkladě (tj. v důsledku psychotického procesu), kterému dotyčný věří a je přesvědčen o jeho naprosté pravdivosti
nejtypičtější projev kvalitativní poruchy myšlení
té představě člověk tak věří, že při jejím plnění může až potlačit pud sebezáchovy, nezastaví ho ani fyzická bolest
na počátku se objevuje patická/bludná nálada → jedinec je emočně neukotvený, cítí, že je mu divně, že všichni kolem něj jsou divní, že je něco špatně
pak hledá odpověď na tyto projevy → tzv. krystalizační fáze - během krystalizační fáze dojde k závěru tím, že formuluje nějaký blud, chybné přesvědčení
protože tento proces je na podkladě jeho vnitřních vazeb/přesvědčení (sám si k tomu názoru dojde, podle vlastní logiky, sám si to vysloví), proto jim tak věří a proto jsou bludy nevratné (pravidlo: nikdy mu ty jeho bludy nevyvracet, nepopírat, ale můžeme mu vyjádřit svůj nesouhlas)

Rozlišení bludů

Podle postavení

soliterní bludy (samostatné) – nezapadá do nějakého systému, jde o jeden samostatný blud
systematizovaný bludný kruh – bludy na sebe navazují, nasedají, spojují se, zapadají do sebe; tvoří celek, bludy tedy nepřecházejí mezi sebou, ale nabalují se sebe a tvoří ten kruh; nebude se však nabalovat na sebe mikro a makromanický, ale třeba paranoidní nasedá na mikro i makro; často se nabalují v rámci té jedné kategorie

Podle času

tranzitorní bludy (povrchové) – spojené s nějakou situací (např.: s poruchou nálada; blud se objeví s depresí)
kontinuální bludy (dlouhodobé) – nevývratné, může s nimi žít i celý život
indukované bludy – speciální druh; případ, když spolu žijí dva lidé se silnou emoční vazbou, jeden z nich je zdravý, ale submisivní a tem druhý trpí bludy a je dominantní → nemocný to vsugeruje tomu zdravému, „nakazí ho tím“; pokud je ale ten zdravý sám, je normální

Podle vzniku

primární blud – primární je blud a na něj se formuje nějaká porucha (typická je psychóza)
sekundární blud – na počátku je porucha (nejčastěji emocí) a na základě úpadku emocí se formuje blud

Typy bludů

Mikromanické (depresivní) bludy

snižují hodnotu člověka (jeho schopnosti, dovednosti,…), emoce táhnou člověka do negativních poloh, člověk jde svou hodnotou stále dolů

Autoakuzační blud - extrémní sebeobviňování (nad rámec normálního obviňování)
Insuficienční blud - blud neschopnosti (nic neumím, ničemu nerozumím, vše udělám špatně; „ani se nedokáži obléknout“, ale přitom to zvládne)
Ruinační blud - blud, který vypovídá o zničení okolí ve smyslu finančním (nezajistil jsem prostředky pro další existenci druhých, mé děti kvůli tomu nebudou studovat; přivedl jsem všechny na mizinu); i když peníze mají, stejně má pocit, že je to málo, že tím ty ostatní finančně nezajistí
Hypochondrický blud - nevývratné přesvědčení o nemoci, i když nejsou žádné symptomy té nemoci (nejčastěji se objevují AIDS, žloutenky, onkologické nádory; neplést s kancerofobií – obava z nemoci, strach z ní)
Nihilistický (negační) blud - popírá vlastní nebo cizí existenci ve smyslu „já/on jsem nic, já nic neznamenám“ → ve smyslu významu, popření existence
Blud nesmrtelnosti (eternity) - v tomto smyslu je to boží trest – ty jsi byl zlý a špatný a proto neumřeš a budeš se tu na to všechno dívat a trpět, protože kdybys umřel, bylo by to pro tebe vykoupení

Makromanické bludy

mají opačný směr patologie než mikromanické, emoce jdou do pozitivna
bludy velikášské, o zvláštních schopnostech, dovednostech, které toho člověka nějak vyzdvihují

Megalomanický (grandiózní, velikášský) blud - přeceňuje význam své osoby (já to zvládnu, dokážu, já to tu všechno zachráním, já jsem ten, co tu má tu důležitost
Extrapotenční blud - o jeho výjimečných schopnostech (chytrost, síla, zvláštní možnosti)
Erotomanický blud - přesvědčen o své erotické přitažlivosti, ale nikoho neobtěžuje, ta jeho erotomanie není nebezpečná („Helenka Zagorová mě miluje, on na mě mrká z televize“), nemusí tu být sexuální podtext
Blud vznešeného původu - přesvědčen, že pochází ze šlechtické rodiny, že má nějaké vzácné předky; a podle toho se taky chová – vyžaduje, aby ho lidé oslovovali třeba barone/konteso
Blud inventorní (vynálezecký) - neustále obtěžuje s patentováním svých vynálezů, prezentací těch vynálezů (přinese ozubené kolečko a bude tvrdit, že je to perpetum mobile)
Blud reformátorský - myslí si, že má schopnost dělat reformy („Já tam udělám pořádek, Já to všechno zorganizuji“), klidně vtrhne někam na ministerstvo a bude tvrdit, že jim tam teprve udělá pořádek, a že potom se jim pohrnou zisky,…
Blud religiózní - jsem posel boží/spasitel (v rámci nějakého duchovna, náboženského pojetí)
Blud reinkarnační - přesvědčení o schopnosti přenášení duší, telepatických schopností, mluvením se záhrobím (např.: zazvoní u dveří paní a tvrdí, že má vzkaz od mojí babičky, která je však 15 let mrtvá)
Blud nesmrtelnosti (ahasférismus) - já jsem tak výjimečný, mám takové schopnosti a moje osoba je tak výjimečná, že nemůžu umřít, co by tu beze mě dělali
Transformační blud - kulturně vztažený blud, myslí si, že je významnou osobou v rámci té dané kultury, schopnost změny/transformace/zkvalitnění vůči té kultuře (u nás bude tvrdit, že je prezident, v Indii to bude třeba Dalajláma), není to konkrétní osoba (já jsem Václav Klaus), ale spíš ta funkce/význam té osoby (jsem neobjevený prezident, ale jsem to já)

Paranoidní (úkorné) bludy

u těchto bludů nálada nejde do plusu ani mínusu, ale jedná se o neklid a tenzi
paranoidní blud značí to, že „ho pozorují“ (tvrdí, že jsou někde kamery, natáčejí ho na video)

Blud persekuční - blud pronásledování
Blud ovlivňování - ovlivňování ve smyslu navádění na dálku – zářením, nějakými vlnami, že je sledován paprsky, kosmickými silami, magnetickými vlnami, může si myslet, že má v mozku nasazený čip,…
Blud emulační - žárlivecký blud - („ty mrkáš na toho herce v televizi a sjednáváš si s ním rande“, „ty flirtuješ se sousedem, když jdeme do obchodu“, ale sousedovi je 95 let a nevidí → je v tom ta bizarnost, patologie); toho dotyčného, na kterého žárlí, pronásleduje, kontroluje, testuje
Kverulační blud - blud stěžovatelský, ten člověk si neustále stěžuje, je pořád nespokojený
Erotomanický blud - blud o zvýšené sexuální přitažlivosti v negativním smyslu slova (je přesvědčen o tom, že ho někdo miluje, ale ještě o tom neví → píše mu dopisy, obtěžuje ho s tím pořád, může pro toho dotyčného být nebezpečný a určitě je to pro toho dotyčného nepříjemné a obtěžující), „já jsem tak sexuálně přitažlivý, že neexistuje nikdo, kdo by mě nemiloval“, a když tu to ten dotyčný řekne, že ho nechce, ať ho nechá, tak mu začne tvrdit, že se mýlí, že ho určitě miluje (toho s tím bludem)

Vtíravé myšlenky

zvláštní druh poruchy myšlení
myšlenky, které se proti vůli dotyčného vtírají do mysli a dotyčný není schopný tomu zabránit, nedokáže je potlačit
ty myšlenky ho obtěžují, vnímá je jako cizí element, který mu brání v myšlení a ruší jeho pozornost
myšlenky, kterým se nemůže ubránit, nemůže si říct „nebudu na to myslet“
narozdíl od bludů si uvědomuje neadekvátnost/chorobnost těch myšlenek, nevěří jim, ví, že tam nemají co dělat
jak ty myšlenky zabírají normální myšlení a ten člověk se jich nemůže zbavit, tak se zmnožuje úzkost, nabourává to emoce
člověk se schopen dělat cokoli, aby se toho pocitu zbavit → vznikají kompenzační rituály
jsou to obsese, to je už ale termín pro diagnózu (je to podklad obsese, OCD)
určitá kategorie vtíravých myšlenek jsou podkladem fobií („když vejdu do výtahu, tak to se mnou spadne a už mě nikdo nenajde…“ → rituál je, že tam nechodí)

3 kategorie: a) kontroloři – myšlenky o nejistotě a pochybnosti v čemkoli (Zhasnul jsem světlo? Zamknul jsem garáž? Dovřel jsem ledničku?…), týká se to technických, mechanických záležitostí b) čističi – vtíravé myšlenky jsou zaměřeny na hygienu, čistotu (nejen ve smyslu mám-li očištěné jablko a umyté ruce, ale i jestli nedostanu nemoc, jestli to nepřenesu na někoho jiného) c) ruminace – ty myšlenky mají konkrétní obsah; má myšlenku udělat něco nevhodného (vykřiknout sprosté slovo v kostele, nutkání ublížit (často matky vůči dítěti)), ale udělají všechno proto, aby to neudělali (a neudělají to – raději do toho kostela nebudou chodit); oni o tom ví a ví taky, že to nechtějí udělat (psychopat bude tvrdit, že to chce udělat)