Biblioterapie

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Biblioterapie je „metoda psychoterapie, využívající léčebné a podpůrné účinky četby“.

Biblioterapie a její vývoj

Jde o spojení dvou slov řeckého původu: kniha (biblion) a terapie (therapeia). Termín poprvé použil Samuel McChord Crothers v roce 1916. Biblioterapie není náhražkou klasické léčby, ale spíše jejím podpůrným doplňkem. Může být nápomocná při zvládání složitých životních situací, neboť prostřednictvím četby pacient/klient získá jiný pohled na sebe sama a dozví se nové informace, které mu umožní snadněji překonávat životní překážky. Vhodně zvolená literatura tak může pomoci vyrovnat se s nemocemi, postižením, závislostmi či různými sociálními problémy. Biblioterapie však není určena pouze nemocným lidem, protože funguje i jako prostředek rozvíjení lidské osobnosti. Jejím cílem je snaha nahlédnout člověka jako bytost, jejíž zdravotní stav je silně ovlivňován jeho psychikou.

Biblioterapie je velmi mladý interdisciplinární obor, který se konstituoval na základech psychiatrie a psychologie První zmínky o terapii prostřednictvím knih jsou ale mnohem starší. Už starořecká knihovna v Thébách prý měla na dveřích nápis „Psyches Iatreion“, což ve volném překladu znamená „sanatorium duše“. Dalšími historickými doklady biblioterapie mohou být i čarodějná zaříkadla, prastaré mýty a posvátné spisy, příběhy, písně, eposy či například modlitby. Teprve 20. století přineslo posun ve vnímání biblioterapie jako plnohodnotné vědního oboru. Průkopníkem se staly Spojené státy americké, kde začaly vznikat příslušné instituce, vydávaly se tematické časopisy a vznikaly první biblioterapeutické fondy v knihovnách při zdravotnických zařízeních pro potřeby pacientů. Na jejím rozvoji se podílejí odborníci z řad psychologů, sociologů, lékařů, aj. a v neposlední řadě i knihovníci.

Druhy biblioterapie

Biblioterapie existuje v mnoha podobách. Časté je členění na biblioterapii individuální a skupinovou. Jiné dělení popisuje biblioterapii klinickou, institucionální a vývojovou. Hojně užívané je členění biblioterapie dle používaných literárních žánrů na:

• hagioterapii (léčba skrze rozbor náboženských textů),
• fabuloterapii (léčba skrze dětskou literaturu se zaměřením na pohádky),
• imagoterapii (léčba, kdy se čtenář ztotožní s literárním hrdinou a napodobuje jeho chování),
• poetoterapii (léčba skrze poezii).

Biblioterapeutický proces

Biblioterapeutický proces je zaměřen na racionální a emoční vnímání díla. Smyslem terapie je reflexe zátěžové situace na pozadí četby. Dochází k uvolnění psychického napětí, ke katarzi, vhledu do situace a vyrovnání se s ním a také ke znovunalezení radosti ze života apod. Primárně je tedy pozitivně ovlivněn psychosomatický stav a posílena psychická odolnost, sekundárně pak může četba napomoci např. k rozvoji fantazie, tvořivosti, komunikačních schopnosti aj., jde tedy o pozitivní vliv na rozvoj osobnosti jako takové.

Působení biblioterapie spadá do kategorie expresivních (zážitkových) terapií, kam bychom zařadili např. atreterapii (léčba výtvarným uměním nebo skrze uměleckou tvorbu, dramaterapie (léčba skrze divadlo) a další. Pro zvýšení účinku, podpory tvůrčího potenciálu a schopnosti sebepoznání je možné tyto terapie po dobrém zvážení kombinovat.

Biblioterapeut

Biblioterapeutické činnosti se díky oborové provázanosti mohou věnovat psychologové, psychoterapeuti, zdravotníci, knihovníci, sociální pracovníci aj. I tady platí, že biblioterapeut musí mít k výkonu této náročné práce určité předpoklady:

1. osobnostní předpoklady (např. emoční stabilita, schopnost empatie aj.)
   
2. vzdělání a zkušenosti
   
3. vlastní motivace a schopnost sebereflexe

Nároky na osobnost terapeuta také vycházejí z kategorie klientů, s nimiž pracuje. Při práci s dětmi je vhodné pedagogické vzdělání vedle psychologického, u seniorů se zase hodí vzdělání sociální. Důležitá je biblioterapeutova otevřenost, nadhled a také důvěryhodnost.

Pro osobu biblioterapeuta je nutné uvědomit si, k jakým mechanismům v nitru klienta dochází. Jsou to tyto váze:

1. Identifikace - Klient se ztotožní s fiktivním literárním hrdinou a skrz něj probíhá projekce obtíží klienta samotného.
2. Katarze (očištění) - Fáze přichází v okamžiku odblokování nahromaděných emocí. Obvyklé jsou výrazné emocionální projevy, což klade nároky na osobu biblioterapeuta.
3. Náhled - Klient porozumí svému problému, dochází k pochopení jeho příčin a reakcí jak své vlastní osoby, tak lidí ze svého okolí.
4. Přijetí (užití) - Klient přijímá nový způsob myšlení i chování. Disponuje poznatky, které se liší od těch, které měl před biblioterapií a je připraven využít je v běžném životě.

Účinky biblioterapie

Účinky biblioterapie lze vyhodnocovat. Děje se tak pomocí:

• kvantitativních údajů – používajíc se např. metody měření změny hierarchie hodnot pomocí obsahové analýzy, měření úzkosti pacienta prostřednictvím hodnotící škály aj.
  
• kvalitativních údajů – častější způsob, kdy se účinnost biblioterapie

posuzuje bez pomoci měření; zjišťuje se změna přístupu pacienta k realitě, k hospitalizaci, ke skupinové psychoterapii aj.

Důležitým indikátorem evaluačního procesu je zájem pacienta o četbu. V případě, že upadá, dá se usuzovat na zhoršení zdravotního stavu (výraz nezájmu pacienta o léčbu četbou, která nepřináší požadovaný úlevný efekt.

Funkce literatury

Literatura a její správné využití je podstatou biblioterapie. Je důležité vědět, jaký vliv a funkce může literatura mít. Tou základní je přenos informací. Z pohledu biblioterapie je však důležitější působení literatury na psychickou stránku čtenáře a dotváření jeho estetických hodnot a to spočívá v obsahu a formě, jakou je literární dílo napsáno.

Existují různé typologie účinků a funkcí. Jednou z nich je i typologie Jara Křivohlavého. Rozdělil funkce četby tak, aby co nejvíce vystihovaly základní funkce biblioterapie.

1. Informační funkce – četba přináší informace, tím zvyšuje míru poznání a zároveň snižuje strach z neznámého. Tuto funkci má především naučná literatura.
   
2. Výchovná funkce – četba přináší postoje a názory, které mohou rozšířit vzdělání.
   
3. Funkce „zrcadla“ – čtenář srovnává autorovy názory se svými a na základě tohoto srovnání může dojít ke změně vlastního názoru.
   
4. Identifikační funkce – čtenář si najde vzor nebo se ztotožní s některou postavou.
   
5. Očistná funkce – při čtení knihy může dojít k psychické očistě (katarzi). Aby katarze proběhla, je nutné, aby dílo bylo schopno takovouto očistu vykonat a čtenář byl připraven tuto katarzi při četbě prožít.
   
6. Estetická funkce – kniha působí na čtenáře esteticky.
   
7. Relaxační funkce – přináší relaxaci a uvolnění.

Příklady biblioterapeutické literatury pro děti

Při výběru knih na biblioterapii by se kromě typu problému, kterým klient trpí, měl klást důraz i na klientovy preference, intelekt, sociální zázemí a jeho čtenářské dovednosti. Mezi dětskými tituly pro často zmiňovanými v biblioterapeutických seznamech patří:

• Metráček (Stanislav Rudolf) - Hlavní hrdinka trpí kvůli své obezitě pocity méněcennosti a trapnosti. Díky sportu však zhubne, získá sebevědomí, kamarády i lásku.
• Už zase skáču přes kaluže (Alan Marshall) - Tato kniha je autobiografickým příběhem z autorova dětství. Popisuje, jak Alana postihla obrna a znehybněla mu obě nohy. To mu však nezabránilo v cestě za svým cílem, na jejímž konci byla jízda na koni. Hrdina se nevzdal, svůj handicap si vůbec nepřipouštěl, snažil se vše dělat jako jeho vrstevníci.
• My děti ze stanice Zoo (Christiane F.) - Tento autobiografický titul je možné používat pro klienty trpící drogovou závislostí. Kniha dává naději, že i v bezvýchodné situaci vždy existuje nějaké řešení.

Projekty z oblasti biblioterapie

V oblasti biblioterapie vznikla řada projektů, které si kladou za cíl upozornit na biblioterapii a podpořit ji. Mezi zahraniční projekty patří např. Bibliotherapy Education Project, Best Children’s Books nebo Kids’ Books. V České republice je zatím znám pouze projekt Bibliohelp.

Projekt BiblioHelp je tvořen studenty Informačního studia a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy university. Garantem projektu je vedoucí Kabinetu informačních studií a knihovnictví PhDr. Petr Škyřík. Projekt je financován z grantu Ministerstva kultury ČR VIKS 3. Cílem projektu je tvorba webového portálu, který obsahuje tituly týkající se oblasti biblioterapeutické literatury. Knižní tituly jsou tříděny dle tematického hlediska do kategorií. Záznam knihy obsahuje krátkou anotaci, klíčová slova, ukázku z knihy a tipy na práci s knihou. Záznam je rovněž opatřen odkazem na Souborný katalog České republiky, ve kterém si zájemce může zjistit, v jaké knihovně je titul k dispozici. Dále je uveden odkaz na nákupní galerii Heureka.cz, kde lze najít informaci o tom, v jakém knihkupectví mají aktuálně knihu na skladě.

Použitá literatura

• VÁŠOVÁ, Lidmila. Biblioterapie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-04-19]. Systém. č.: 000001931. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001931&local_base=KTD.
• ŠLAMBEROVÁ, Lucie.Biblioterapie v prostředí veřejných knihoven [online]. Praha, 2013 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/123581/?lang=cs. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce PhDr. Hana Landová, Ph.D.
• Biblioterapie Inflow [online]. 2008, roč. 1, č. 6 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/files/inflowpriloha/Priloha6_2008.pdf.
• KUDELOVÁ, Jiřina.Biblioterapie – léčba knihou. In: Školní knihovny – přežitek nebo potřeba? [online]. Ostrava: SKIP, 2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/soubory/biblioterapie-lecba-knihou.pdf
• KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář [online]. 2008, vol. 60 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm
• DVOŘÁKOVÁ, Petra. Biblioterapie u seniorů [online]. Olomouc, 2011 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://theses.cz/id/j8kazv/Bakalarska_prace_BIBLIOTERAPIE.pdf. Diplomová. Univerzita Palackého. Vedoucí práce Mgr. et Mgr. Tichá Iveta
• VOLFOVÁ, Michaela.Biblioterapie, její význam a uplatnění v psychiatrické léčebně. Praha, 2009. Diplomová. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Mgr. Ludmila Fonferová
• HÁNDLOVÁ, Olga.Využití biblioterapie v zátěžových situacích[online]. Brno, 2006 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/64284/ff_m/Diplomka.pdf. Diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Petr Škyřík
• KŘIVOHLAVÝ, Jaro.Biblioterapie. Československá psychologie. 1987, 31(5), 472-477
• BiblioHelp - léčba knihou [online]. 2009 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:

http://www.bibliohelp.cz/.

Externí odkazy

BiblioHelp

Související články

• Čtení a vyprávění příběhů
• Vyprávění příběhů (storytelling)

Klíčová slova

Biblioterapie psychoterapie, Psychologie osobnosti, Jaro Křivohlavý, kniha, Kabinet informačních studií a knihovnictví