Informační a komunikačních bariéry

Komunikační bariéra je překážka v procesu komunikace, narušující její úspěšný průběh. Existuje mnoho různých druhů komunikačních bariér, které se od sebe liší intenzitou a pravděpodobností. Komunikační bariéra je největší nepřítel civilizace 21. století. Během studené války byly komunikační bariéry mezi národy natolik výrazné, že byly několikrát téměř odpovědné za vypuknutí jaderné války.

Přesná komunikace: V komunikaci velmi záleží na přesnosti. V ideálním případě obsah sdělení nepřesahuje Shannonův limit (kanál ne-přesahuje svoji kapacitu, je komunikováno neztrátové množství informací). Tzn. mluvčí i příjemce interpretují zprávu stejně (což ovšem neznamená, že na danou věc nemají odlišný názor nebo se neshodují na závěrech). Přesnost komunikace je ovlivňována více faktory, patří zde například forma řeči, její rychlost, srozumitelnost, nedostatky v kódování.

Typy bariér

V průběhu komunikace by se mělo zabránit tzv. šumům. Znemožňuje-li např. okolní prostředí, špatná výslovnost, syntaktická roztříštěnost, gramatická neobratnost, nebo dvojznačnost použitého slovníku komunikaci, je třeba tyto faktory eliminovat. Další faktory ovlivňující kvalitu komunikace mohou být rozdílné zkušenosti účastníků, vzhledem k tomu že každý člověk má tendenci interpretovat dané sdělení odlišně. Čím fragmentárnější a nejednoznačnější je informace, tím větší je šance že dojde k nedorozumění. Když vezmeme v potaz všechna předešlá kritéria, můžeme rozdělit komunikaci na konzistentní nebo nekonzistentní.

	Verbální	Neverbální	Interní
Strana Komunikátora	Jazykový styl Slovní zásoba Nepřiměřené množství informací Vady řeči (koktání) Nedostatky v paralingvistických aspektech verbálního projevu	Proxemické bariéry (vzdálenost) Fyzické bariéry (předmět mezi komunikátory) Mezikulturní rozdíly (např. jiný význam gest) „Doodling“ – jednoduché kreslení, skicování, přerovnávání materiálu Odmítavé postoje těla Rychlost pohybů Přehnané zírání	Obava z neúspěchu Neporozumění obsahu Emoční stav (zlost, špatná nálada) Neúcta, nesympatie Xenofobie a stereotypizace
Strana příjemce (bariéry naslouchání)			Překážky fyzického charakteru – nedoslýchavost, únava, nepohodlí Psychologické bariéry – strach, stres, netrpělivost atd. Nezájem o obsah Domýšlení závěrů (být myšlenkami „před mluvčím“) Problémy s jazykem, slangem a odborností Zkreslené vnímání – příjemce si ze sdělení bere jen to, co chce Rozdílné životní zkušenosti a názory (absence určité životní zkušenosti) Mysl je zaměstnána něčím jiným – starosti, povinnosti atd.
Úroveň	technologická (syntaktická)	obsahová (sémantická)	užitná (pragmatická)
Vztah mezi obsahem a formou	forma	obsah i forma	obsah

Každé sdělení má dva aspekty, obsahový a vztahový. Funkcí obsahové stránky je poskytovat potřebná data k věcné informovanosti. Vztahová charakteristika indikuje, jaké jsou osobní vazby mezi komunikujícími, a jaký význam s danou informací spojují. Vztahový aspekt je blízký pojmu metakomunikace, tedy tomu, co je sdělováno o sděleném. (Watzlawick aj., 1969). Sdělení probíhají v různých rovinách komunikace a jsou ovlivňovány způsobem jejich zprostředkování. V první, nejjednoduší rovině dochází k přenosu informace přes jazykové zprostředkování mezi mluvčím a posluchačem. Na druhé úrovni dochází k cílově instrumentálnímu zprostředkování, to se děje nejen za pomocí komunikačního jazyka, všichni účastníci se zároveň navzájem ovlivňují podle jejch informovanosti. Třetí úroveň je sociálně strukturní zprostředkování, kdy vstupují do hry i sociálně strukturní prvky jako role, normy a pozice.

Shannon a kapacita kanálu

• Shannon představil termín šum jako označení pro jakékoli zkreslení vysílání signálu od zdroje k místu určení. Tento vztah je popsán jednoduchou rovnicí:

Kapacita kanálu = informace + šum

• Každý komunikační kanál má své kapacitní omezení, měřené v binárním kódu. Tento jev je známý jako Shan-nonův limit. Je matematicky nemožné nad hranicí tohoto limitu uskutečnit bezchybnou komunikaci.
• Pod hranicí tohoto limitu je možné přenášet informaci i s nulovou chybou. Shannon matematicky dokázal, že jsou způsoby zakódování informace, které dovolí dosáhnout limitu bez odchylky, bez ohledu na množství šumu či síly signálu.