Knihovny v období renesance a humanismu

Na počátku renesance mělo rozhodující úlohu v oblasti kultury a knihovnictví měšťanstvo spolu s vlivem šlechty. Významné osobnosti související s českými knihovnami byli Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Velký vliv pro rozvoj knihoven měl vynález knihtisku. První tisk v Čechách byla latinská Statuta arcibiskupa Arnošta z Pardubic vytištená roku 1476 v Plzni. Spolu s knihovnami se rozvíjelo i renesanční školství. "Přestože rozvinuté prvotiskové období je poměrně krátké, nacházíme v knihovnách často úctyhodné počty inkunábulí, což nelze říci o knižní produkci následného půlstoletí. V druhé polovině 16. století se ovšem setkáváme s produkcí knih vysoce rozvinutou, jak u nás, tak v evropském měřítku."

Školní knihovny

Školní knihovny patřily do skupiny institucionálních knihoven a vytvářely se od konce 15. století. Velký význam měly knihovny kolejí Univerzity Karlovy. Knihovní fondy byly tvořeny zejména rukopisy a později je tvořily tištěné knihy. Tyto knihovny využívali omezeně pouze členové univerzity. "Charakteristickým rysem při využívání kolejních fondů byla jejich omezenost na členy univerzity. Přesto, že např. o půjčování knih z Karlovy koleje rozhodoval počátkem 17. století někdy celý sbor kolegiátů, nebyl v něm pořádek a dokonce některé knihy byly i odprodány různým zájemcům."

Významná byla také jezuitská pražská kolej a její knihovna. Rozsah jejího knihovního fondu se rychle rozrůstal díky darům a nákupu, ačkoli nedostávala od jezuitů žádné finance. Půjčovat knihy byla možno jen se souhlasem rektora školy. Mimo jiné dalším příkladem školních knihoven byly knihovní fondy městských latinských škol. Patří sem známý fond chebské školy, který zahrnoval školní literaturu z oblasti gramatiky, rétoriky, logiky, hudby a dalších oborů. Za zmínku stojí také knihovna školy v Jáchymově.

Klášterní a kapitulní knihovny

Významnou úlohu měla knihovna pražské svatovítské kapituly. Do knihovny poskytli dary děkan Hilarius z Litoměřic, Václav z Krumlova a Alexij z Třeboně. V 16. století se knihovní fond příliš nerozšiřoval a v v 17. století fond obohatily knihy Jiřího Beartholda z Breitenberka. Pro vyšehradskou kapitulní knihovnu byl v tomto obdbí charakteristický úpadek. A proto v 16. nebo v 17. století knihovna zanikla. Stálicí mezi kapitulními knihovnami byl fond olomoucké kapitulní knihovny. V hustiské době její ztráty byly minimální a fond neustále narůstal. Mnoho knižních přírůstků bylo zaznamenáno na přelomu 15. a 16. století díky četným darům a odkazům členů kapituly.

Klášterní knihovny po husitských válkách se rozvíjely velmi omezeně. Teprve koncem 16. století se situace trochu změnila k lepšímu. Významná byla knihovna premonstrátského kláštera na Strahově. Lze také jmenovat knihovní fond kláštera augustiniánů u sv. Tomáše v Praze, dominikánský klášter v Chebu, klášter klarisek v Českém Krumlově, benediktinský klášter v Rajhradě, kartuziánský klášter v Dolanech u Olomouce. Největšího rozvoje dosáhla jihočeská kaplanská knihovna v Českém Krumlově. Odkázala jí skoro celou svou knihovnu rožmberský kancléř Václav z Rovného. V Českém Krumlově byla také soukromá prelátská knihovna s tištěnou teologickou literaturou a rukopisy. V Brně vznikla knihovna při farním kostele sv. Jakuba, jejíž součástí byly misály, bible a díla klasiků.

Knihovny městské

Městské knihovny se řadily k světským institucionálním knihovnám. Nejednalo se o veřejné instituce, jak je tomu dnes. Budovaly se při městských radách. Čtenáři byli představitelé města a význační občané. Zvláště se rozvíjela obecní knihovna na Starém Městě pražském a její fond zahrnoval mnoho knih darovaných samotnými měšťany. Známá je také městská knihovna ve Vodňanech, kterou založil Havel Gelasius Vodňanský v rámci svého knižního odkazu vodňanské škole. Tato knihovna obsahovala české a latinské tisky klasiků a teologické práce.

Osobní knihovny

Ke konci 15. století se začaly objevovat osobní knihovny církevních představitelů a světských osobností. Patří sem zejména knihovní soubor Alexije Třeboňského, který se zaměřoval na právo, klasické autory, astronomii a filozofii. Výjimečná byla i knihovna Jana Herttembergera z Lokte. Svoji knihovnu vybudoval také Antonín Brus z Mohelnice a fond zahrnoval především teologické knihy.

Knihovny českých panovníků

Do konce 16. století nejsou o knihovnách českých panovníků žádné zprávy. Klíčkovou roli sehrál dvůr na Pražském hradě císaře Rudolfa II., který vlastnil i hradní knihovnu. Fond se zaměřoval na latinské básnictví a dějiny a obsahoval cizojazyčné iluminované rukopisy.

Šlechtické knihovny

Šlechtické knihovny tvořily velkou skupinu světských knihoven. V 15. století měl zajímavou knižní sbírku rukopisů a tisků Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Knihovna byla umístěna na hradě Hasištejn u Chomutova a stalo se z ní v 15. století kulturní středisko. Knihovní fond se zaměřoval na teologii, poezii, lékařství, právo, filozofii a historii. "Šlechta v českých zemích, obdobně jako v jiných evropských státech, hrála v minulých staletích výsadní roli ve společnosti, politice, hospodářství i v kultuře. Šlechta byla také vedle klášterů, majoritním sběratelem knih a tvůrcem velkých knihovních sbírek."

Mezi jinými šlechtici, kteří vybudovali svou knihovnu byli mimo jiné Albert IV. Kolovrat Libštejnský a Václav Rovný. Václav Rovný měl ve své knihovně zvláště literaturu patristickou, teologicko-moralistickou a protireformační a humanistické spisy.

V první polovině 16. století vybudoval svou knihovnu také Jan Starší Hodějovský z Hodějova. Knihovna byla sice při požáru v Praze zničena, ale posléze byla znovu obnovena. Fond obsahoval humanistickou literaturu a odbornou literaturu z oblasti matematiky, astronomie a lékařství.

Známá byla též knihovna Václava Vřesovce z Vřesovic v Praze. Jsou tu díla z oborů jako náboženství, historie, díla klasických řeckých a římských básníků a německých protireformátorů.

Význam měla rožmberská knihovna Petra Voka z Rožmberka. Umístění knihovny se neustelé měnilo kvůli změnám rožmberského majetku. Vznikla v Bechyni. Později byla sloučena s krumlovskou knihovnou Viléma z Rožmberka, kde se významně rozšířila. Následně byla knihovna prodána císaři Rudolfu II. a přestěhovala se do Třeboně a fond se dále rozrostl díky darům, nákupu, výměně a opisování. Rožmberský kronikář Václav Březan rozdělil dokumenty v knihovně do pěti skupin: teologii, právo, medicínu, historii a filozofii

Mezi mnohými je třeba zmínit také knihovny Václava Budovce z Budova, Kateřiny z Lokšan, Oldřicha z Boskovic.

Snad nejvýznamnější byla knihovna Karla staršího ze Žerotína umístěná na zámku v Náměšti. Knihy se získávaly darem nebo nákupem. Kromě tisků knihovna obsahovala i rukopisy a české spisy a latinskou, německou, francouzskou, italskou a anglickou literaturu. Zabývala se oblastmi jako teologie, právo, lékařství a filozofie. Z knihovny se stala jedinečná knihovní sbírka.

Soukromé knihovny

Vlastní soukromé knihovny si vytvářeli i představitelé inteligenice spojeni s Karlovou univerzitou. Jmenunujme knihovnu rektora univerzity a představitele utrakvizmu Václava Korandu mladšího, Petra Codicilla z Tulechova, Marka Bydžovského z Florentýna nebo Šimona Skálu z Kolince. Také významní představitelé vědeckého života měli své knihovní sbírky. Nelze opomenout soukromé knihovny měšťanů mezi něž se řadí osobnosti jak Jiřík Vojna, Pavel Kostelecký a Rudner z Rudenperka.

<references> <references>

<references>