Kalendář

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Prosím dodržte lhůtu pěti dnů od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit.

Kalendář (z latinského calendarium; od calendae = první den v měsíci) lze z pohledu historické chronologie definovat jako:

1. ucelenou soustavu dělení času do úseků (dnů, měsíců a roků) na základě pravidelnosti a periodicity přírodních jevů na Zemi i v kosmu (rotace Země, oběh Země kolem Slunce, oběh Měsíce kolem Země)
2. systém pravidel, pomocí nichž lze uvést do souladu občanský rok s astronomickými jednotkami času
3. pomůcku znázorňující uspořádání příslušné soustavy dělení času a sloužící k orientaci v ní

Jednotky měření času

Základními jednotkami měření času jsou den, měsíc a rok, které byly odvozeny od pohybu astronomických těles.

Den

Doba, za kterou se Země jedenkrát otočí okolo své osy.

Měsíc

Doba jednoho oběhu Měsíce okolo Země. Pro účely kalendáře je rozlišován:

• synodický měsíc - doba mezi dvěma novoluními (29 dní 12 hodin 44 minut a 2,98 sekund středního slunečního času)

• siderický měsíc - doba, za kterou se Měsíc na své dráze po obloze dostane opět do blízkosti téže hvězdy (27 dní 7 hodin 43 minut a 11,4 sekundy). Měření pomocí siderického měsíce bylo využíváno v menší míře.

V současném evropském kalendáři je měsíc umělým útvarem o 28 - 31 dnech.

Rok

Doba, za kterou Země jedenkrát oběhne okolo Slunce. Pro účely kalendáře je rozlišován

• sluneční tropický rok - doba, která uběhne mezi dvěma průchody Slunce bodem jarní rovnodennosti (ve 21. století má délku 365 dní 5 hodin 48 minut 45,5 sekund)

• siderický rok - doba, za kterou se Slunce na svém zdánlivém pohybu mezi hvězdami po obloze vrátí k téže hvězdě (365 dní 6 hodin 9 minut 34 sekund)