Představivost

Představivost

= psychický proces vedoucí ke vniku paměťových představ, schopnost vytvářet představy; je předpokladem tvořivé činnosti, zvlášť v problémových situacích. Jsou osoby, jejichž představivost je nevýrazná a šedá, ale rovněž osoby s živou a barevnou představivostí. Tento druhý typ představivosti je přisuzován zejména umělcům. Představivost úzce souvisí s fantazií.

• představa – uvědomění podnětu nebo jevu, který na mne v daném okamžiku nepůsobí

• obecně lze rozdělit přístupy k představivosti do čtyř hlavních skupin:

1. fenomenologický přístup k představivosti jako osobní zkušenosti
2. pojetí představivosti jako mentální, nebo vnitřní reprezentace
3. pojetí představivosti jako vlastnosti nebo atributu materiálu, s nímž probandi zacházejí v laboratorních experimentech
4. pojetí představivosti jako procesu ve smyslu kognitivní strategie

• vlastnosti představ:

• je zakoušena jako vnitřní obraz, není exteriorizovaná do okolí (x halucinace)
• je úlomkovitá
• je vybledlá

Druhy představ

• podle druhu smyslové modality, podle stop kde vznikají: zrakové, sluchové, chuťové, hmatové, představy pohybu

• W. Stern: představy pamětní (vzpomínky a poznatky) a fantazijní

• podle obsahu:

• jedinečné – vztahují se ke konkrétním věcem
• obecné (schématické) – zachovávají jen podstatné znaky dříve vnímaných jevů a podnětů, nedají se identifikovat s pojmy
• typické (Sedláková) – mezi jedinečnou a obecnou představou, většinou abstrahují od názornosti jedinečných x zachovávají si typickost pro určitou třídu

• podle časového zaměření

• do minulosti – vzpomínky
• do budoucnosti – denní snění
• paměťové
• fantazijní (tvůrčí x rekonstruující)

• představy názorné (představa konkrétního předmětu)
• představy schematické (představovaný objekt si podržuje jen některé znaky)

• je nutné odlišovat představy od vjemů. Pojem představa vyjadřuje obsah vědomí, vybavený či přepracovaný minulý zážitek a vjem (obrazy dříve vnímaných věcí a dějů, jakési pamětní stopy). V představách se reprodukuje dříve vnímané. Vjem je produktem vnímání. Vjemy vznikají přímým působením podnětů na receptory, kdežto představy vznikají přímo v mysli. Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.