Amenemhet I.

Amenemhet I. Sehetepibre byl prvním panovníkem 12. dynastie. Založil nové sídelní město Amenemhet-Ičtauej, do kterého přesídlil pravděpodobně někdy na počátku své vlády. Hrobku v podobě pyramidového komplexu si nechal vybudovat v Lištu, stavební základy nedaleko Dér el-Bahrí byly identifikovány jako možná původně zamýšlená hrobka tohoto panovníka před přesunem na sever.

• otec: Senusret (nekrálovského původu)
• matka Nefret (nekrálovského původu)

Počátek vlády

Amenemhet I. byl zakladatelem 12. dynastie, když převzal vládu po svém předchůdci Mentuhotepovi IV. za ne zcela vyjasněných okolností. Důvodem mohla být Mentuhotepova slabá vláda nebo možná neměl potomka, tedy regulérního nástupce. Sám Amenemhet byl nekrálovského původu, velmi pravděpodobně byl oním vezírem, který pro Mentuhotepa vedl výpravu do Wádí Hammámát.

Nové hlavní město

Právě proto, že neměl přímou návaznost na předchozí dynastii, chtěl Amenemhet zdůraznit počátek nové doby. Nový začátek symbolizovalo také nové hlavní město říše, které bylo nazváno Amenemhet-Ičtauej, tj. Amenemhet se zmocnil obou zemí. Nacházelo se ve fajjúmské oblasti, snad poblíž Lištu, dosud však nebylo přesně lokalizováno. Mocenské centrum se tak z oblasti Théb posunulo na dlouhou dobu na sever. Přesné datum přesunu neznáme, protože však máme málo thébských památek postavených Amenemhetem I., předpokládáme, že k němu došlo někdy na počátku Amenemhetovy vlády. Na znamení nového počátku přijal 2. Horovo jméno Vehemmesu, tj. opakování zrození.

Boje s nepřáteli

Amenemhet musel během své vlády bojovat s protivníky hned z několika stran – z Libye, Núbie i Asie. Proto podnikl několik opatření, postavil tzv. Vládcovy zdi, tedy řetěz pevností, který měl zabránit pronikání cizinců z východu, tedy především Asijců, a chránit cestu do Palestiny podél středomořského pobřeží. Další pevnosti stavěl na jihu v Núbii, např. v Semně, Búhénu u 2. kataraktu nebo pevnost Kúbán, jejíž účelem bylo především chránit a zajišťovat práci ve zlatých dolech ve Wádí Allákí. O bojích na jižních hranicích země svědčí také nápis z Koroska v Dolní Núbii, který hlásá, že lid Vavatu byl poražen ve 29. roce Amenemhetovy vlády. Ve 30. roce vlády zasahoval panovník proti Libyjcům, armádě však tehdy velel už jeho syn Senusret a Amenemhet zemřel ještě před koncem tohoto tažení zřejmě ne zcela přirozenou smrtí, hovoří se o možném harémovém povstání, při kterém měl být panovník zavražděn. Tyto události jsou také popisovány na začátku příběhu o Sinuhetovi.

Administrativa

Amenemhet zavedl nové opatření - koregenci, aby byla zaručena bezproblémové předávání moci v rámci dynastie. Ve 20. roce vlády tedy jeho syn Senusret ustanoven spoluvládcem. Významnými úředníky této doby byli Chnumhotep I. (hrobka v Bení Hasanu) nebo Meketre.

Z doby Amenemheta pochází také několik literárních památek, například Nefertejovo proroctví, Povídka o Sinuhetovi (v obou těchto dílech jsou zmíněny boje s nepřáteli a také Vládcovy zdi) nebo také Naučení Amenemheta I. synovi. Pravděpodobně někdy v této době také vznikly Hekanachtovy dopisy.