Neurofyziologie a kontinuita

v 80.l. vznikla vědecká disciplína „diskurzní analýza“
zjistilo se, že vědecký diskurz není objektivní – účastníci sledují své vlastní cíle, není to o hledání pravdy
možná, že spory jsou jen kvůli tomu, že jsou nejasné pojmy?
problém zaujatosti – i když chci něco správně vyzkoumat, mám snahu dokázat, že moje hypotéza je správná
→ např. vědci, kteří zastávají nekontinuálnost, nevidí drobné pokroky ve vývoji

ve vývoji jsou zlomy a zvraty – je potřeba definovat, co to vůbec je
když se objeví rys nové fáze, je stará fáze již ukončena?

- → nová fáze může začít, až když je předchozí naplněna

- každá fáze podléhá jiným zákonitostem

- jednotlivé fáze jsou odděleny maturačními zlomy

- termín genová předprogramovanost

Jakobson nazývá přechod od žvatlání k prvním slovům zlomem

- × reálně to žádný zlom není, je to jen metafora vyjádření důležitosti toho vývoje

další zlom se týká mentálních reprezentací

- dítě má nejdříve mentálně reprezentována celá slova a teprve zkušeností získává schopnost vydělovat ze slov jednotlivé segmenty

Chomsky – vývoj řeči je rozvoj spojitý, obohacování podle sady pravidel (jazyk jako takový je vrozený)
další názor – dítě řeč zná, ale v mluvení mu překáží nedokonalá motorika, či něco na ten způsob

longitudinální studie – jsou potřeba + je třeba častější pozorování × je to drahé a časově náročné

vývoj je spojitý, ale ne rovnoměrný

- např. během 1. roku života dítě ztrojnásobí svou váhu, dál už mnohem míň → spojitost je křivka

- při narození váží mozek 1/8 váhy dítěte × u dospělého asi 1/40

- je otázka, zda se děti nerodí „dřív“ proto, že mají velkou hlavu (v porovnání s opicemi je těhotenství poměrově mnohem kratší)

Neuron

tvoří se před narozením ve středu mozku, pak musí doputovat do šedé kůry mozkové

Stavba

tělo
vlákno axon

- myelinové pouzdro – izolant – když se poruší, uniká vzruch (elektřina) i pryč – špatné (např. při skleróze)

axonová zakončení tvoří bílou kůru mozkovou

- bílá hmota roste ještě do 9 měsíců věku, vylepšují se pouzdra

z těla vybíhají pak ještě krátké nožičky, mezi nimi elektrochemické? vzruchy – synapse (funkční spojení)

v raném věku běhají vzruchy pomaleji (špatná pouzdra) a jen do obecných oblastí mozku
v prvních 2 letech odumírá velké množství neuronů (fakt moc)
pak se odumírání zpomaluje a ustaluje se asi v 7 letech

synapse se vytvářejí i během odumírání
jejich počet kulminuje mezi 1–2 roky věku (asi o 50% víc než dospělý)
pak jejich počet klesá až do puberty, tam se stabilizuje

instinkty – už předem propojené synapse, které se vývojem nemění
méně instinktů znamená větší adaptabilnost, ale i zranitelnost
schopnost empatie – je hodně připravená, jen se musí doupravit

metabolická aktivita mozku

- měří se spotřebou glukózy a kyslíku

- v 10 měsících dosahuje úrovně dospělých, pak víc, nejvíc ve 4 letech

naučení jazyka je pro přežití výhodné co nejdříve, ale je to nákladné
mozek je původně univerzální (možná i pro 4D prostor či 2D čas?)

- dítě má možnost pospojovat si neurony, aby to odráželo realitu

- v určité fázi vývoje musí přijít nějaký podnět, jinak se už ta určitá schopnost nevyvine (pokud se dítě do 12 let nenaučí mluvit, nenaučí se to už nikdy)

- když se člověk začne učit cizí jazyk až po 5–6 letech, neodnaučí se cizí přízvuk

plasticita mozku – schopnost naučit se něco určitého navíc, co se třeba jiní nenaučí

Lateralita

kontralaterální = levá hemisféra ovlivňuje pravou část těla a naopak
většina lidí má Brockovo centrum v levém spánkovém laloku (i leváků)
dnešní modely slyšení jsou smíšené (do nějakého centra na jedné straně? jdou zvuky z obou uší)
většina prozodických funkcí je vpravo, ale část vlevo

teoreticky je každé slabice přiřazen nějaký svazek neuronů – když slyšíme nějakou slabiku, některé synapse se spojí, jiné ne, podle toho se slabika identifikuje
když tu slabiku chceme říct, většina aktivních neuronů bude stejná
každá slabika musí zaznít několiktisíckrát, aby se jí mohly přiřadit neurony

test – dítěti (4–5 měsíců) se pustí zvuk [a:/i:] a k tomu obrázek obličeje → když to nesouhlasilo, poznaly to
děti, které nevidí, produkují méně labiál
3 měsíční dítě mění broukání podle toho, jakou tvář vidí (jen obrázek toho, že se něco vyslovuje)

na jednu stranu má periodizace smysl, na druhou stranu se období musí prolínat
období se pojmenovávají podle toho, co převažuje

Reference

Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)

Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika