Sociální motivace
Verze z 12. 12. 2013, 13:03, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)
- studiem sociální motivace se zabývá sociální psychologie
Vymezení
- motivace v sociálním kontextu je determinací motivačních procesů kulturními a sociálními vlivy a jejich působení na motivačně dispoziční strukturu
- součástí problému je i regulační funkce motivace v sociálním chování
- k teoriím motivace viz psychologie osobnosti
- významný pro vývoj motivace je socializační proces
- potřeby dítěte jsou uspokojovány prostřednictvím druhých a ti pak mají možnost usměrňovat jeho vývoj
- společnost vyžaduje na jedinci určité chování, které je určeno jeho pozicí, konkrétním projevem tohoto chování je role
- rozhodujícím činitelem socializace motivace jsou druzí lidé rodina, škola, ...
=== Motivace a učení
- lidská motivace je ovlivňována jednak biochemickými procesy, jednak učením
- jedná se o afektivní učení, tedy získávání kladných či záporných afektivních zkušeností
- může se tak dít záměrně či spontánně
- spontánní učení probíhá skrze modifikování některých postojů a potřeb a sice skrze nápodobu a identifikaci, při nichž probíhá, aktualizace probíhajících motivačních procesů, osvojování motivačních struktur
- regulace se děje skrze sociální selekci, posilování, či odmítání celkových nebo dílčích výsledků spontánního učení
- obdobně se reguluje i záměrné učení, záměrnou regulací
Motivace a socializace
- do vývoje motivace zasahují druzí lidé utvářením postojů a hodnot dítěte, a to působením na vývojové potřeby dítěte např. vhodný výběr hraček
- během socializace dochází jejím působením ke konkretizaci motivačních procesů, integrují se jednodušší do složitějších
- v průběhu dochází k růstu schopnosti autoregulace motivace, tedy schopnosti oddalovat, omezovat, eventuálně potlačit uspokojení dané potřeby
- procesy motivace mohou být nahrazeny volním úsilím a rozhodnutím
- kromě procesů motivace jsou socializací ovlivňovány i samotné motivačně dispoziční struktury
Motivace a sociální chování
- motivace sociálního chování, je zvláštní kapitolou motivačních procesů
- sociální interakce zde vystupuje jako regulační mechanismus lidského chování
- je prostředkem výměny při uspokojování různých potřeb
- motivace chování mezi jedinci se vzájemně převážně kladnými vztahy
- při vzájemném uspokojování potřeb princip sociální výměny
- jde o interakci motivovanou potřebou participace druhých osob na naší činnosti
- motivace kooperativní činnosti předpokladem je vztah k jedinci, jeho schopnost
- participace, druhý je zde nositelem poznatků a zkušeností
- motivace chování mezi jedinci s nerovným postavením, souvisí s utvářením svědomí, odpovědnosti
- motivace chování mezi jedinci s převážně negativními vztahy
- poškozování druhého se objevuje již při vzniku vztahu, zdrojem motivace je konflikt