Veřejný prostor
„…veřejný prostor je fyzické nebo virtuální prostředí, kde spolu vstupují do styku lidé záměrně i náhodně bez vlastní volby a komunikují mezi sebou[1]“
Veřejný prostor je každý prostor (nejenom fyzický), který slouží veřejným zájmům. Do veřejného prostoru vstupují aktéři, kteří se zde záměrně, nebo náhodně setkávají a komunikují spolu. Veřejný prostor je „… prostředím, kde se střetávají zájmy individuální, osobní, soukromé, skupinové, komerční, tržní, politické…[1]“
Historie
Veřejný prostor je úzce spjat s dějinami města. Město se stává místem komunikace a směny. Přebytek a investice do výstavby svádějí lidi ve větším počtu na menší místo obvykle vymezené hradbami. V této chvíli spolu lidé mohou komunikovat. Prostoru ve městě je málo a objevuje se vyjednávání a soupeření o prostor.[2]
Koncepce násilí a moci
Podle Foucoulta[3] dochází ve veřejném prostoru k souboji o moc. Jediným „ručitelem“ pro fungování veřejného prostoru se spolu s modernizací stává stát. Stát má podle Foucoulta monopol k použití násilí a dohledu. Do přemýšlení o veřejném prostoru se tak dostává pojem dohledu. Jeho všudypřítomnost vede aktéry k disciplinarizaci a sebedisciplinarizaci. Aktér nikdy neví, je–li zrovna sledován. Disciplína je ve veřejném prostoru klíčová. Na druhou stranu je klíčová i důvěra. Aktéři si ve veřejném prostoru musí důvěřovat, musí předvídat své chování navzájem.
Odkazy
Referece
Literatura
- FOUCAULT, Michel. 2000. Dohlížet a trestat, Dauphin. Praha.
- SOKOL, Jan. 2001. Člověk jako osoba. Portál. Praha.
- BAUMAN, Zygmund. 2000. Úvahy o postmoderní době. Sociologické nakladatelství. Praha.
- PRYNDA, Ivan. 2012. Studie 4.4.: Ochrana životního prostředí a trvale udržitelný život. FHS. UK. Praha