Afiliace (sociální psychologie)

Afiliace je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.^[1] Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení ze skutečnosti, že během evoluce sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.^[1] Studiem afiliace se zabývá sociální psychologie.

Teorie a experimenty

Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.^[2] Návazné experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.^[1]
Potřeba afiliace je spolu s potřebou úspěchu a potřebou moci jednou ze tří základních potřeb v teorii psychologa Davida McClellanda z 60. let 20. století. ^[3]
Teorie sociálního srovnávání Leona Festingera vysvětluje afiliaci snahou o vzájemné porovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti.
Shavera a Klinnert (1982) na základě svého výzkumu tvrdí, že tendence vyhledávat při úzkosti další lidi je podporována zejména potřebou získat další informace o hrozbě.^[4]

Osamělost

Osamělost je složitá afektivní reakce pramenící z prožívaného nedostatku počtu kvantity a kvality sociálních vztahů.
Weiss rozlišuje dva druhy osamělosti:^[5]

sociální osamělost - stav vyvovalaný absencí přátel a vazeb v sociální síti.
emoční osamělost - stav zapříčiněný absencí životního partnera.

Zdroje

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
↑ Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.
↑ McClelland, D. C. (1987). Human motivation. CUP Archive.
↑ Shaver, P. R., & Klinnert, M. (1982). Schachter’s theories of affiliation and emotion: Implications of developmental research. In L. Wheeler (Ed.), Review of personality and social psychology (Vol. 3, pp. 37-72). Beverly Hills, CA: Sage Publications.
↑ Weiss, R. S. (1975). Marital separation. Basic Books.

[Modern.C3.AD_u.C4.8Debnice_sociologie-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.

[2] Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.

[3] McClelland, D. C. (1987). Human motivation. CUP Archive.

[4] Shaver, P. R., & Klinnert, M. (1982). Schachter’s theories of affiliation and emotion: Implications of developmental research. In L. Wheeler (Ed.), Review of personality and social psychology (Vol. 3, pp. 37-72). Beverly Hills, CA: Sage Publications.

[5] Weiss, R. S. (1975). Marital separation. Basic Books.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]