Emoce
Verze z 13. 10. 2013, 10:12, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)
Emoce
- predispoziční programy chování, jež přímo souvisejí s akcí (tedy organizované, behaviorální reakce). Jsou tvořeny pocity, jež jsou dosti silné na to, aby se organizovaly do vzorce chování. Mají cíl, intenci a vlastní logiku. Jsou organismickou výpovědí o našem stavu a o tom, co s ním dělat; směřují ke změně vnější a vnitřní situace
- základní složky emocí:
- fyziologická komponenta – např. změny tepové frekvence, krevního tlaku, pocení a trávicí změny…
- behaviorální komponenta – projevované chování, např. výraz ve tváři, tón hlasu, postoj těla…
- kognitivní komponenta – procesy zahrnující subjektivní pocity a poznatky jako vzpomínky, představy
Afekt
- krátká, silná emoční reakce na významný podnět při sníženém sebeovládání (určitě jste se to učili v psychopatologii); současně se však i v našich zemích používá někdy výraz afekt jako synonymum ke slovu emoce. V anglofonních textech se pak často setkáte s pojmem affect, který může být překládán podle kontextu jako emoce, pocit (jako čistě subjektivní složka emoce) či emoční valence (dimenze líbí/nelíbí, kladný/záporný). Krátké, velmi silné, s objektem.
Emoce
- klasické emoce tak, jak si je člověk představuje via folková psychologie – tedy typové základní emoce jako radost, vztek, hněv či strach, nebo sekundární emoce jako obdiv, úcta, závist (vyšší city, vázané na sociální sféru). Delší než afekt, silné, s objektem.
Emoční epizody
- v čase se odvíjející emoční výměna, scénář, vzorec, např. reakce na překvapivou zprávu či partnerská hádka. Součástí je kontext emoční scény. Rozsáhlejší než emoce v čase, tak prostoru, silné, s objektem.
Nálady
- přetrvávající a udržované emoční klima, je mírnější než klasická emoce či emoční epizoda, zato trvá o mnoho déle. Současně nemají jasný objekt, nálady nejsou zaměřené, naopak jsou bez intence, i když mohou být objektem (událostí, osobou) vyvolány. Dlouhodobé, slabší, ale zato vytrvale působící, obvykle bez objektu.
Vášeň
- silné, na objekt zaměřené vztahové city, které působí po dlouhou dobu (i když se objevují názory, že vášně jsou spíše charakteristikou vztahu, než samostatnou podkategorií emotivity.
Dispoziční stavy
- např. preferování určité rychlosti reagování; patrně se váže k temperamentu