Hypertextové teorie

Verze z 22. 5. 2015, 12:00, kterou vytvořil Daniel.Sykora (diskuse | příspěvky)

Hypertext je síťově uspořádaný text zobrazený na počítači nebo jiném elektronickém zařízení. Není omezen linearitou, umožňuje uživateli přejít z jednoho dokumentu do druhého kliknutím na zvýrazněná slova nebo obrázky (hyperlink). Tento koncept je základním stavebním prvkem World Wide Web, kdy jsou stránky často psané v jazyku Hypertext Markup Language (HTML), což umožňuje snadné procházení a sdílení informací na internetu. Jako hypertext je také označovaný tzv. StretchText, který umožňuje zobrazit text v různých stupních detailu. [1] [2]

Historie hypertextu

Ted Nelson při přezentaci projektu Xanadu

Počátky hypertextu sahají do roku 1945, kdy Vannevar Bush představil ve svém článku “As We May Think” hypotetický koncept Memexu - zařízení, které by jeho uživateli dovolovalo ukládat veškerá data (knihy, záznamy, komunikaci) a společně je propojovalo. Sloužilo by jako podpora a rozšíření lidské paměti.

Samotný pojem “hypertext” zpopularizoval v roce 1965 Ted Nelson ve své knize Literary Machines. Jeho vizí byl text, jehož četba by byla nelineární, průchod textem by tak byl volbou každého jedince. Svou teorii otiskl do praxe projektem Xanadu, jehož beta verza byla spuštěna v roce 1998. Funkční a přístupné je Xanadu od roku 2014.

V roce 1962 začal na svém systému NLS pracovat Douglas Engelbart. NLS byl první systém, kde se v praxi začaly využívat hypertextové odkazy. Mimo to systém uměl řadit informace podle relevance, byl obsluhován myší, obsahoval řadu prezentačních programů a uživatelé mohli komunikovat skrz videokonferenci. V roce 1968 prezentoval Engelbart toto hypertextové rozhraní veřejnosti. Prezentace byla zaznamenána na video a je přezdívána "The Mother of All Demos".

ZOG byl raný hypertextový systém spuštěný v roce 1972. Prostředí bylo uzpůsobeno pro práci více uživatelů. Zog se skládal z jednotlivých snímků a pomocí příkazů se uživatel dostával na další obrazovky.

První hypertextovou aplikací byla Aspen Movie Map z roku 1978. Aspen simulovala virtuální projížďkou pohyb po coloradském městě Aspen. Systém se skládal z množství videodisků, na kterých bylo město nasnímkováno kamerou umístěnou na automobilu. [3]

V roce 1990 spustil Tim Berners-Lee World Wide Web, aby uspokojil poptávku po jednoduchém a okamžitém systému ke sdílení informací mezi fyziky CERNu a později i mezi univerzitami a dalšími institucemi po celém světě. V roce 1992 byl do tohoto systému uveden webový prohlížeč Lynx, který umožňoval provázat hypertextové odkazy s jinými dokumenty kdekoliv na internetu. [4]


Historický přehled

  • 1945 - Memex (koncept)
  • 1960 - Project Xanadu (koncept)
  • 1967 - Hypertext Editing System (HES)
  • 1968 - FRESS (File Retrieval and Editing System, nástupce HES), NLS (oN-Line System)
  • 1972 - ZOG
  • 1973 - Xerox Alto desktop
  • 1976 - PROMIS
  • 1978 - Aspen Movie Map
  • 1979 - PERQ
  • 1980 - ENQUIRE (nerealizováno)
  • 1981 - Electronic Document System (EDS), Kussmaul Encyclopedia, Xerox Star desktop
  • 1982 - Guide
  • 1983 - Knowledge Management System (KMS, nástupce ZOG), TIES (The Interactive Encyclopedia System, později HyperTies)
  • 1984 - NoteCards
  • 1985 - Intermedia (nástupce to FRESS and EDS), Symbolics Document Examiner
  • 1986 - TextNet (síťová editace textu), Neptune (hypertextový systém CAD aplikací)
  • 1987 - Macromedia Authorware, Canon Cat, HyperCard
  • 1989 - Macromedia Director
  • 1990 - World Wide Web, Storyspace
  • 1991 - Gopher AmigaGuide
  • 1995 - Wiki
  • 1998 - Everything2 XML
  • 1999 - RSS 2
  • 2001 - Wikipedia
  • 2014 - OpenXanadu, implementace projektu Xanadu[5]

Podoby hypertextu

Základní členění

  • Axiální - Informace řazena lineárně, s jasně definovaným začátkem i koncem.
  • Stromová - Informace má stromovou strukturu, kdy začátek je pouze jeden, konec se však větví do několika možností.
  • Síťová - Navzájem propojený systém odkazů, začátek ani konec není určený.
  • Vrstvená - Dvě vrstvy vzájemně propojených stran. Vrchní vrstva obsahuje text, spodní vrstva multimédium.[6]

Teorie Marka Bernsteina

Mark Bernstein v roce 1999 ve článku Patterns Of Hypertext prezentoval studii hypertextu za účelem porozumění síťových vzorců v textu. Průchod strukturou textu dělí do několika možností:

  • Cycle - Čtenář se vrací na již navštívené místo.
  • Joyce's Cycle - Čtenář navštívi již navštívené místo hyperextu a pokračuje jinou cestou.
  • Contour - Cykly textu se vzájemně protínají, umožňují mezi sebou volný pohyb po různých cestách.
  • Counterpoint - Dvě linie, které pojí téma nebo obsah.
  • MirrorWorld - Paralelní téma s kontrastvními prvky. Primární téma se zrcadlí na téma kontrastní, sekundární v odrazu vyniká jinými prvky.
  • Tangle (klubko) - Množství cest bez logického klíče, který by čtenáře navigoval.
  • Sieve (síto) - jedna či více cest, jak dosáhnout na konečnou stranu hypertextu
  • Montage - Několiv vrstev zobrazených naráz.
  • Split/Join - Odpojuje a opět spojuje jednu sekvenci.[7]

Osobnosti

Reference

  1. ↑ Hypertext: definice. Merriam-Webster [online]. [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.merriam-webster.com/dictionary/hypertext
  2. ↑ What is HyperText. World Wide Web Consortium [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.w3.org/WhatIs.html
  3. ↑ NIELSEN, Jakob. The History of Hypertext [online]. 1995 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/hypertext-history/
  4. ↑ GROMOV, Gregory. Roads and Crossroads of the Internet History. NetValley [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.netvalley.com/cgi-bin/intval/net_history.pl?chapter=4
  5. ↑ http://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_hypertext_technology
  6. ↑ DELANEY, Lisa. Hypertext 75 Success Secrets - 75 Most Asked Questions On hypertext: What You Need To Know. Emereo Publishing, 2014. ISBN 9781488806346.
  7. ↑ BERNSTEIN, Mark. Patterns Of Hypertext [online]. [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: http://www.eastgate.com/patterns/Print.html

Doporučená literatura

  • Theodor H. Nelson: A File Structure for The Complex, The Changing, and the Indeterminate, 1965
  • Jakob Nielsen: Hypertext'87 Trip Report http://www.useit.com/papers/tripreports/ht87.html
  • Tim Berners-Lee: Information Management: A Proposal http://www.w3.org/History/1989/proposal.html
  • Aarseth, E. J. Cybertext : Perspectives on Ergodic Literature. Baltimore : Johns Hopkins, 1997. ISBN 08-01855-78-0.
  • Landow, George. Hypertext : The Convergence of Contemporary Critical Theory and Technology. Baltimore : Johns Hopkins University, 1992. ISBN 0-8018-4281-6.
  • Bolter, David Jay. Writing space: The computer, hypertext, and the history of writing. Hillsdale, NJ: Lawrence Erlbaum Associates, Publishers, 1991.
  • Michael Joyce: Notes Toward an Unwritten Non-Linear Electronic Text http://www3.iath.virginia.edu/pmc/text-only/issue.991/joyce.991
  • Nancy Kaplan: Politexts, Hypertexts, and Other Cultural Formations in the Late Age of Print http://www.ibiblio.org/cmc/mag/1995/mar/kaplan.html
  • Mark Bernstein: Patterns Of Hypertext http://www.eastgate.com/patterns/Patterns.html
  • Jay David Bolter: Writing Space: The Computer, Hypertext, and the History of Writing
  • Murray, Janet H. Hamlet on the Holodeck: The Future of Narrative in Cyberspace. New York: The Free Press, 1997.
  • Foucault, Michel. "What Is An Author." Language, Counter-Memory, Practice: Selected Essays and Interviews by Michel Foucault. Ed. *Donald F. Bouchard. Ithaca, NY: Cornell University Press, 1977.
  • Barthes, Roland. "The Death of the Author." Modern Litarary Theory: A Reader, 2nd edition. Ed. Rice and Waugh. London: Edward Arnold, 1993


Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hypertextové_teorie&oldid=19653“