Poruchy myšlení

myšlení je proces, který zapadá do komplexu funkcí mozku (spolu s řečí, sexualitou atd.)
poruchy myšlení se týká změny struktury a formy, popř. kvality (zda je člověk schopen převádět svůj myšlenkový proces do řeči, zda má myšlení strukturu)
může se jednat o poruchu z hlediska obsahu (zda to nad čím přemýšlí má logické vazby/odpovídá skutečnosti)
poruchy myšlení se dělí na kvalitativní a kvantitativní

Obsah

zpomalené myšlení, zareaguje až po nějaké době latence, reaguje s projevem únavy
zhoršené abstraktní myšlení, pomalé vybavení představ, chudý projev (na otázku odpoví holou větou nebo slovem)
může i úplně přestat reagovat = mutismus
tato porucha může nastat za různých fyziologických okolností (např.: únava), patologie je to při demenci, oligofrenii, nebo při depresi

překotné, zrychlené myšlení, „myšlenkový trysk“
mluví rychle, přeskakuje slova, překotná mluva až vynechává písmenka (překotná řeč = logorhea)
zrychlený je i doprovodný projev – mimika, gestika, emoce
zdá se, že myšlenkový obsah má jen povrchové vazby (protože řeč nestačí reagovat na myšlenky)
objevuje se při mánii, intoxikaci (stimulancia, alkohol), může se taky objevit při fyziologických
podmínkách (při silném emočním zážitku, např.: když vyhraje 100 milión ve sportce)

člověk by měl při řeči u něčeho začít a u něčeho zase skončit, mělo by to mít smysl → determinující linie
u poruch tempa je determinující linie zachována
u těchto poruch je zase zachováno tempo, ale porušena determinující linie

nesoustředěnost, těká z jedné myšlenky na druhou, přeskakuje
toho původního cíle/záměru řeči se vlastně nakonec dobere, ale přeskakuje při tom z myšlenky na myšlenku
u některých lidí je to normálním rysem v projevu

zabíhá k nepodstatným/nedůležitým věcem (zhledem k determinující linii),odklání se od determinující linie
typické je to u starších lidí (o něčem začnou mluvit a pořád zabíhají jinam, a i když je někdo napomene a vrátí se k původnímu tématu, tak se k němu dokáží vrátit, ale zase někam utečou)
může se objevit u dětí – zde se nemluví o patologii, ale o eidetismu (to je vloha dětí)

ulpívá na jednom tématu, pořád mluví o tom samém, jeho myšlení se nerozvíjí, myšlenkový proces se nepohne dál
objevuje se pod vlivem deprese, sníženého intelektu, při onemocnění typu encefalitida (infekční), při ateroskleróze

je porušen obsah; veškeré myšlenkové procesy nestojí na reálném podkladu
často se souběžně s kvalitativní poruchou myšlení objevují poruchy vnímání (např.: halucinace)
všechny poruchy kvalitativních prvků se mohou vyskytovat u psychóz

normálně mluví, reaguje a najednou třeba uprostřed projevu se zarazí (na vteřiny či minuty) a po nějakém čase pokračuje dál (ale třeba od jiného místa než předtím skončil)
nejčastěji způsobeno právě halucinacemi (přestane mluvit, aby „sledoval“ tu halucinaci)
neuvědomuje si to

roztříštěné, úplně rozvolněné myšlenkové asociace, myšlení není logické, neudržuje determinující linii, povídá „nesmysly“, nesouvislý verbální projev, slova špatně spojuje, někdy si je i vymýšlí
chybí mu náhled, jak tem projev vypadá
silná emoční složka
v rámci té zmatenosti je zachováno vědomí (je plně při vědomí, není porušena jeho kvalita vědomí)

typické u schizofreniků
podobné zmatenému myšlení
vědomí je zachováno, staví slova a věty bez logiky (neklade podmět, přísudek, předmět, atd.)
nesouvislý nejasný projev bez logické stavby
je to dáno tím, jak to má člověk sám pro sebe uspořádané, řídí se vlastní logikou, což na venek vypadá jako zmatenost/chaos (má vlastní pravidla, ale ty nikdo jiný nezná, takže mu taky nerozumí)
chápe však cizí projev

myšlenkové obsahy jsou unášeny fantazií/sny bez ohledu na skutečnost, jsou mimo realitu
někdy se projevuje jako denní snění, kdy člověk uniká z reality
ve srovnání s předchozíma dvěma případy se blíží spíš normálu než patologii
má částečný náhled na realitu

podobné dereistickému myšlení
označováno také jako symbolické myšlení, protože používá různé symboly (ve slovech, projevech;
např.: že nesmí říct název nějaké barvy nebo vyslovit nějaké slovo, apod.)