Poruchy emocí, nálad a afektivity

emoce jsou psychické jevy, které mají především hodnotící význam a doprovázejí všechny duševní projevy, jde o subjektivní vztah
afektivita – pohotovost k emočním reakcím, individuálně specifický emoční projev
emotivita – celková, dlouhodobá emoční vyladěnost, charakteristika jedince
každá emoce má určitý: rys = subjektivnost – vlastní hodnocení a vztah, polaritu = vyjádření protikladnosti emocí, aktuálnost = zda emoce odpovídají situaci, dynamičnost = změny, které odpovídají daným situacím, proměnlivosti (kvalitativní i kvantitativní), asociativnost = výskyt emocí vedle sebe, kdy jedna v druhou přechází, nebo se sčítají dvě emoce
tělesné projevy emocí: mimika, pantomima, hlasový výraz, hormonální a vegetativní změny
emoce vycházejí z dopaminu, serotoninu a noradrenalinu, které se uplatňují v různé míře ve všech složkách projevů emotivity (smutek, úzkost, strach, deprese, neklid, agresivita)
neurologické (mozkové) struktury emocí: hypothalamus, thalamus,hypofýza, retikulární formace limbický systém, mozková kůra

Dělení podle polarity:

emoce stenické – mobilizující, aktivující, nabuzující, jdou do kladných hodnot
emoce astenické – demobilizující, zpomalující, inhibitující, emoce jdou do negativní polarity
emoce kladné – radost, láska, spokojenost,…
emoce záporné – nelibost, žal,…

Dělení podle kvality:

emoce nižší – emoční prožitky, které vycházejí z vitálních oblastí → z vegetativních potřeb (hlad, žízeň); jsou individuální
emoce vyšší – vývojově mladší, jsou dané společenskými vztahy, sociálními vazbami, při poruchách emocí dojde nejprve k poruše vyšších emocí, teprve potom k poruše nižších emocí → zranitelnější než nižší emoce, labilnější, křehčí, citlivější na vnější podněty
emoce sociální, etické, estetické

Dělení podle intenzity a délky trvání:

afekty – krátkodobé emoce, které impulzivní, trvají minuty až hodiny, jsou okamžité – bezprostředně na něco reagují
nálady – dlouhodobější, trvají dny až měsíce, jsou hlubší ve svých projevech, nemusí být vázané na nějakou událost

Dělení podle struktury (kvalitativní dělení)

Poruchy intenzity emocí: afekty

náhlé, rychlé, mají konkrétní zaměření a většinou mají nepřiměřenou intenzitu
rozlada: krátkodobá změna, povrchní – nejde do hloubky emocí, takovéto „jsem bez nálady“ , není to patologie, ale odraz nespokojenosti × afekt je daleko silnější, hlubší a neadekvátní

Městnání afektů

série drobných nepříjemných podnětů, které ten člověk potlačuje, způsobuje to vnitřní emoční tenzi, úzkost, neklid a pak stačí malý bezdůvodný podnět a dojde k vlastní afektivní reakci
člověk s normálním emočním nastavením neprojeví ten afektivní impulz (bude rozladěný, ale nebude to nepřiměřené)

Přenesení afektu

odreagování, přenesení napětí
člověk si to nemůže vybít na tom, kdo ten afekt způsobil, ale přenese to na někoho jiného

Nezvládnutý afekt

jde o situaci, která je normální a zdravý člověk ji zvládne, ale člověk s afektivní poruchou ji nezvládne; často to má souvislost s trestnou činností (partneři se pohádají a pak jeden z nich toho druhého napadne)

Patický afekt

afekt s nejvyšší intenzitou, má i delší trvání, s poruchou emocí se sdružuje i porucha vědomí → objevují se mrákotné stavy a ten člověk ve vrcholu toho afektu neví, co dělá (např.: já jsem vzal do ruky nůž a pak už si nic nepamatuji, pak už nevím…)
to, co ten člověk v afektu udělá, většinou neodpovídá jeho premorbidní osobnosti
afekty končí vyčerpaností; má amnézii nebo ostrůvkovitou amnézii, jakoby se nedal zastavit při tom afektu, to co dělá není promyšlená činnost, je to automatické a neuvědoměle
když něco provede a je zjištěno, že se jednalo o patický afekt, tak za ten čin není odpovědný
příčinou může být osobnost, ale třeba i únava či anomální situace
snoubí se s ním patická opilost = intoxikace po velmi malém množství alkoholu (kapky proti kašli s alkoholem) a tento stav odpovídá stavu patického afektu, kdy člověk taky neví, co dělá

Afektivní stupor

reakce na nepředvídatelnou událost ztuhnutím, strnutím, je bez mimiky, gestikulace, bez pohybu, stojí a není schopen se hnout z místa, i přesto, že ta situace pro něj může být ohrožující (neuteče z domu před požárem)
má jakoby opačnou polaritu než ty ostatní afekty → nejde do plusu, ale utlumuje se

Afektivní útlum

podobný stuporu
v té situaci se chová adekvátně, ale po odeznění teprve dochází k plnému projevu emočních reakcí, jako by to odkládá na později (teprve potom se objeví ta extrémní, neadekvátní reakce)

Afektivní raptus

v extrémních situacích, úzkostném stavu
je mimořádně vystupňování efekt a má prodloužené trvání (minuty a víc)
projevy: zlost, vztek, až agresivita, někdy úzkost, excitace psychomotoriky, dezintegrace, riziko sebepoškození nebo poškození okolí

Paroxismální afekt

emoční iktus
jde o organickou poruchu → u lidí s poruchou temporálního laloku (organické změny nebo při temporální epilepsii)
náhle, bez příčiny, bez vyvolávajícího podnětu dojde k nepřiměřené reakci, někdy úzkostí, někdy zlostí
centrálně vyvolaná změna, organický proces

Poruchy nálad

nálady mají delší trvání, nejsou vázány na vnější událost, velmi se dotýkají všech psychických složek (ovlivňují myšlení, tvorbu paměti, proces chování, tvořivost,…)
poruchy nálad – nálada je dlouhodobá a neodpovídá situaci (např.: je v euforii, když mu umírá matka)

dělení dle polarity:

Expanzivní nálady

euforie - projev blaženosti, spokojenosti, ale není doprovázena hyperaktivitou (tupá spokojenost), při intoxikaci, při poruše nálady, při vyšším stádiu syfilitidy, i organických poruch, na rozdíl od mánie a hypománie, kde ta euforie narůstá a narůstá i ta psychomotorická a aktivní složka
extatická nálada - pocit štěstí, vytržení, spokojenosti, blaženosti, často se snoubí s bludnými prožitky (religiózní či erotické obsahy), při klasické poruše nálady nebo při intoxikaci
zlostná (rezonantní) nálada - člověk je podrážděný, nevlídný, agresivní, ale zároveň má zvýšené sebevědomí
explozivní nálada - větší míra agresivity, přidává se na výbušnosti, nevrlosti
moria - veselá nálada, která je však nemístná, neodpovídá situaci, je často netaktní, vulgární, obtěžující, často spojena s organickou poruchou → leze na frontálním laloku

Depresivní nálady

depresivní nálada - projev smutku (primární projev), ztráty perspektivy, smutku, plačtivosti, zpomalené tempo, snížené sebevědomí, někdy se depresivní nálady rozlišují podle toho, která ta složka (spolu se smutkem) převažuje
bezradná nálada – ten člověk má problémy s rozhodováním, dominantní složkou toho smutku je nerozhodnost
depresivně apatická nálada – převládá apatie, neschopnost cokoli dělat
depresivně-anhedonická nálada - dominantní složkou je to emoční, neschopnost prožívat, celková skepse, ztráta zájmů)
morózní nálada - vystupňovaná depresivní nálada, větší, silnější, často se snoubí s poruchami vnímání (depresivní bludy), velké riziko sebevraždy (pod vlivem psychotismu a poruchy nálady)

Úzkostné (anxiózní) nálady

úzkostná nálada - úzkost a velký vegetativní doprovod (bušení srdce, pocení, problémy s trávením, tlaky v oblasti epigastria, pocity na omdlení, návaly horka, studené ruce a nohy) → cítí se velmi tělesně špatně, proto velmi často končí na somatickém oddělení (mají pocit, že jsou tělesně nemocní), nebezpečný je úzkostný raptus, protože také hrozí, že spáchají sebevraždu
fobie - konkrétní strach z konkrétní situace

Paradoxní nálady

jde o projevy opačných emocí než je vyvolávající podnět/situace (na radostnou zprávu reaguje smutnou náladou)
nálady jsou protipolové
pod vlivem organicity nebo psychózy