Ada Lovelace

Ada Lovelace (10. prosince 1815 Londýn – 27. listopadu 1852 Londýn)

Ada Lovelace portrait

Britská matematička, známá pro detailné popsání Babbageova mechanického počítače. A pro sestavení algoritmu, který je jako první v historii zpracovatelný počítačem. Je označována za první programátorku v historii.

Život

Narodila se v Londýně 10.prosince 1815. Matkou byla Annabelle Milbank (Anne Isabella Byron)později baronka Wenworth a otcem slavný anglicý básník lord George Gordon Byron. Ada byla jejich jediné legitimní dítě. Všechny ostatní Byronovy děti byly nemanželské. Měsíc po Adině narození Byron odchází a za další čtyři měsíce zadlužen opouští Anglii a cestuje po světě.

Adina matka byla jedinou rodičovsky významnou osobou v Adině životě , protože lord Byron svou dceru po odchodu již nikdy nenavštívil. Ada měla do svých dvaceti let, se podívat na kterýkoliv obraz svého otce. <bf> Matka u Ady podporovala zálibu v matematice a logice, zřejmě proto, aby se co nejméně podobala otci. ada se svou matkou neměla příliš blízký vztah. Vyrůstala zeména u babičky lady Judih Millbank, která si ji velmi zamilovala. Matka, která se v roce 1856 stala baronkou z Wenworth se o svou dceru zajímala jen prostřednictvím dopisů. Tyto dopisy měla babička schovávat pro případné dokazování starostlivosti matky o dítě před úřady
Od raného dětství silnými migrénami V červnu 1829 protrpěla spalničky a celý rok byla připoutána na lůžko. v roce 1831 byla již schpna pohybu o berlích.
V roce 1833 měla románek se svým poručníkem a chtěla s ním utéci, což se nepovedlo. Dozvěděla se o tom matka. Té se povedlo aféru své dcery ututlat.

Ada Byron aged seventeen (1832)

S Charlesem Babbagem se seznámila v rovněž v roce 1833. a od té doby si ntenzivně dopisovali. Ada Lovelace znala osobně spoustu významných osobností té doby: Mary Somerviell, Sir David Brewster, Charles Wheatstone, Charles Dickens a Michael Faraday.

Matematiku studovala na Londýnské univerzitě a studium přerušila jen kvůli svatbě s baronem Williamem Kingem. Vden sňatku se rovněž stala baronkou Líbánky strávili v panství Worthy Manor poblíž městečka Porlock Weir v Somersetu Manželé sídlili na rozsáhlých pozemcích Ockham Park v Surrey. V roce 1838 se z jejího manžela stal hrabě z Lovelace.
Porodila tři děti: Byrona (1837), Annu Isabellu (1837)- spoluzakladatelka chovu plnokrevných arabských koní v Evropě a Ralpha Gordona (1839). Po narození Ralpha začala trpět opět nemocemi a bolestmi. Doktoři jí předepsali silné léky, které často kombinovala s alkoholem. A její stav se zhoršoval.
Ve čtyřicátých letech se zbavila své závislosti na alkoholu, ale propadla sázení. S Babbagem, který byl také zadlužen, se začli zabývát mechanismem pro vypočítání úspěchu v sázkách, což přivolalo pozornost zločineckých kruhů a Ada přepsala svou práci na manžela

Zemřela 27. listopadu 1852 ve věku 36 let na rakovinu dělohy.

Dílo

Ada Lovelace vytvořila první software pro analytický stroj Charlese Babbageho, který je považován za první koncept počítače. Tento stoj byl programovatelný, byl tedy schopen samočinně plnit instrukce zaznamenané na děrovacích štítcích.

Ada byla Babaggeovou asistentkou a překladatelkou. Díky tomu jí Babbage zadal přeložit článek ve francouzštině od itala .Luigiho Frederica Menabrea. Tento článek rovněž opatřila Babbageovou poznámkou, která byla třikrát delší, než samotný článek a stal se spolu s konceptem analytického stroje velkým přínoseem histori výpočetní techniky
Nejdůležitější část článku je především v poznámce G. Zde popsala metody výpočtů a diagram algoritmu, který nastaví Babageho stroj tak, aby počítal Bernoulliho čísla. Ada poznamenává, že je to poměrně složitý příklad, ale je na něm dobře vidět rozdíl mezi předchozím Babbageho diferenčním strojem a novým analytickým strojem, který je komputačním strojem (computing mchine).

Výjmečnost analytického struje uváděla v jeho vlastnosti, že vyznačil přechod od výpočtů k obecnému komputingu (general-purpose computing). Je to přechod od strojů schopných zaznamenávat a uspořádávat čísla k programovatelnému univerzálnímu stroji.

Někteří odborníci zpochybňují přínos Ady Lovelace k rozvoji výpočetní technologie. Nicméně její přínos je spatřován především v rozvíjení úvah, které procházely skrze vynálezectví, matematiku, poezi a teologii. Tyto obory chápala jako součást jednoho celku, tzv. "poetické vědy"