Sociální percepce

Sociální percepce

• sociální vnímání, pochopení citů, motivů a postojů těch, s nimiž jsme v sociální interakci
• soubor všech poznávacích procesů zapojených do odhalování citů, stavů, motivů, postojů, vlastností druhého
• dostatek kvalitní sociální komunikace v rodině umožňuje dítěti rozvíjet umění poznat, kdy je jinému člověku dobře, podívat se na věc očima druhého
• projevy sociálních determinant vnímání
• vytváří se struktura vnímání (určuje, co bude vnímáno jako osoba a co jako pozadí)

Složky percepce druhých osob

• Atribuční přičítání určitých vnějších a vnitřních vlastností druhé osobě
• Máme určitá očekávání týkající se druhých osob

• Tato očekávání jsou většinou neuvědomělá, uvědomíme si je pouze, když je osoba nenaplňuje

• Afektivní emoce ovlivňují naše soudy o druhých (osoba je nám buď sympatická, nebo ne)

• Ovlivňují i to, čeho si na osobě všímáme (u osoby nám sympatické si všímáme jejích lepších stránek)

• Informace čerpáme z

- chování a jednání

- verbálního projevu

- aspektů kontextuálních (v jakém kontextu informace přijímáme)

- neverbálního klíče (vzhled, mimka, gesta)

• Další vlivy odrážející se v sociální percepci

- věk - určuje míru zkušeností, ovlivňuje výběr vlastností druhých

- mezipohlavní rozdíly - ženy všímají si osobnosti jako takové, muži všímají si rolí jedince

- osobnostní rysy - empatie, autoritářství, agresivita

- inteligence - hlavně sociální inteligence

- vliv profesionálního zaměření - projevuje se při dlouhodobém vykonávání určité profese

- validita percepčních soudů - přesnost (platnost) percepčních soudů

- interpersonální percepce - vnímání člověka člověkem (v sociální percepci jde narozdíl od této i o vnímání okolních objektů)

- kvalita pozorovatele závisí na

- senzitivitě

- zkušenosti

- inteligenci

- dobrém vztahu k sobě

- emocionální stabilitě

- schopnosti objektivity (odstupu)

- schopnosti empatie

Chyby v interpersonální percepci

1. Zdrojem je pozorovatel

• halo efekt - jedna vlastnost zastíní ostatní
• efekt shovívavosti - přehlížení vlastnosti
• soukromá teorie osobnosti - má-li někdo vlastnost X, musí mít také vlastnost Y
• autoprojekce - tendence posuzovat druhého dle sebe
• figura a pozadí - přisuzování vlastností skupiny, v níž žije, pozorovanému člověku

2. Zdrojem je pozorovaný

• snaha zanechat co nejlepší dojem, zdůraznění lepších stránek

Produkty sociální interakce

• kooperace (soutěžení)
• kompetice (konflikt, soupeření)

• sociální usnadnění činnosti zvýšením motivovanosti účastníků
• koakce - dva lidé při vykonávání též činnosti motivují jeden druhého
• potenciální pozorování - pozorovaný ví, že je sledován
• navazování přátelství - důvody, proč si děti hledají přátele, jsou vlastnosti druhých a to, co nabízejí (nové příležitosti k sociálním stykům)

Sociální percepce a kategorizace

• Sociální poznávání je způsob jak

- vnímáme druhé

- hodnotíme jejich chování

- posuzujeme interakce mezi lidmi

- posuzujeme sociální objekty

• Naše vnímání je sociálně závislé, vnímáme na základě svých potřeb
• Tři aspekty vnímání

- vnímání je výběrové

- závisí na širším sociálním kontextu

- je situačně podmíněné

• rozdíl mezi tvrdým a měkkým přístupem

• tvrdý přístup

- vychází z kognitivní psychologie

- je kritizován za vytrácení se vlivu jedince

- základem je vlastní proces poznávání (netřeba rozlišovat sociální či osobní), významnou roli hraje paměť

- kódování informací souvisí se strukturami poznání (shora dolů)

- naše zpracování informací je náchylné k omylu (setrváváme ve starých schématech)

• měkký přístup

- soubor vágních výzkumů, slabé modely

- popis chování bez objasnění mechanismů poznání

• střední cesta
• sociální psychologie poznání, zaměření na fenomenologii (Kruglanski, BarTal)
• hledání sociokulturních pravidelností
• zájem o emocionální a motivační faktory
• nezkoumají jen proces, ale i obsah
• Simon - poznávání je jen jedno, nerozlišuje sociální poznávání
• Zajonc, Heider, Fiske - sociální poznávání je odlišné

-sociální objekty ovlivňují realitu, ovlivňují se i navzájem

- lidé se mění, poznání je spjaté s emocemi, motivací

- není lehké posoudit objektivitu našeho poznání

Asocianistické a konstruktivistické modely sociálního poznávání

Asocianistická linie

• vychází z pokusů Ebinghause
• V poznání jsou hlavní tzv. nody, které se spojují asociativními drahami - od prvků (elementů - nodů) k celkovému obrazu
• paralela s prací počítače
• pasivní poznání

N. Anderson - teorie integrací informací

• asocianistický přístup (datadriven)
• jednotlivé prvky informací o dané osobě se sečtou a vytvoří se průměr, tak se vytváří dojem

Konstruktivistická linie

• vychází z tvarové psychologie
• člověk má předobrazy (scénáře, schémata, konstrukty, prototypy), do kterých se snaží jedince vměstnat
• aktivní poznání

S. Asch - vliv kognitivních a afektivních procesů pozorovatele

• konstruktivistický přístup (theorydriven)
• další koncepce, které pracují s modelem schématu
• pokus se zadáním několika rysů hypotetické osoby, měl se popsat dojem o dané osobě
• rysy jsou organizovány do tvaru (Gestalt), který není pouhým součtem rysů
• podobné vnímání schématu, jako kognitivní struktury, která obsahuje všeobecné i specifické poznatky

M. B. Brewer - duální proces formování dojmu

• zahrnuje oba principy data x theory driven
• první stadium je identifikační, bez vědomé kontroly - zařazení do osobních kategorií
• další průběh procesu záleží na naší osobní zangažovanosti
• pokud je pro nás daná osoba důležitá, pokračujeme ve sbírání dat - personalizace dat

S. T. Fiske a S. L. Neuberg - spojitý model procesu formování dojmu

• snaha nastolit rovnováhu mezi kategorizací a individualizací
• kontinuum formování dojmu
• prvotní kategorizace, zaměření pozornosti, potvrzující kategorizace (rekategorizace), integrace z jednotlivostí…
• cyklus se může opakovat

L. Z. McArthur a R. M. Baron - ekologický model utváření dojmu

• spojený účinek procesů na straně poznávajícího a atributů dané osoby
• formování dojmu vychází z "nabídek" vnímané osoby v závislosti na senzitivitě vnímání pozorovatele

Teoretické modely formování dojmu

• Schéma procesů sociální percepce

• první dojem
• komplexní posouzení

• Důležitou roli hrají už první získané dojmy o osobě - závisí na informacích, které poskytuje poznávaná osoba, charakteristice poznávajícího a na okolnostech kontextu (situace, v které poznávání probíhá)

Utváření dojmu a druhých lidech

• jde o spjatost percepce s motivací
• vliv na proces utváření dojmu má

• krátkodobé psychické stavy (očekávání)
• stabilnější psychické struktury (implicitní teorie osobnosti, stereotypy, schémata)
• strategie zpracování informací (kognitivní heuristiky)
• motivace
• emocionální stavy
• demografické charakteristiky

• Implicitní teorie osobnosti = laická koncepce, kterou si vytváří každý člověk o tom, jaké rysy osobnosti jsou v silném či slabém vztahu s dalšími rysy, které spolu nesouvisejí či se přímo vylučují
• Pojem sociálního stereotypu (autostereotyp, heterostereotyp)

• soubor charakteristik, o kterých se předpokládá, že vystihují určitou skupinu či kategorii lidí
• obsahuje jeden identifikační znak společný pro celou skupinu, na jeho základě se odvozují další vlastnosti
• skupinou sdílené implicitní teorie osobnosti :* své (autostereotyp, př. smýšlení Čechů o sobě samých) nebo jiné (heterostereotyp, př. smýšlení zločinců o policistech) skupině

• Kognitivní heuristiky

• zkratky, které umožňují řešit složité problémy operací.
• D.Kahneman a A. Tversky - heuristika dosažitelnosti, na základě lehkého vybavení si určitého chování
• heuristika reprezentativnosti, podle podobnosti k průměrné osobě v dané kategorii

• Motivační a emocionální faktory

• důležití činitelé ovlivňující proces vytváření dojmu
• cíle a hodnotové orientace se promítají do percepce druhých
• pozitivní či negativní emocionální stavy vedou k tomu, že určité informace jsou více či méně nápadné